I při celkovém demokratickém uspořádání mohou být občanské svobody a lidská práva, mezi nimi i svoboda vyznání, ohroženy. Nenápadným posunem v podmínkách registrace lze náboženským subjektům zkomplikovat veřejné působení. Na Slovensku je registrovaných osmnáct církví či náboženských společností. V Česku jich je jedenačtyřicet. Ve zdroji, který má pravděpodobně původ v církevním oddělení slovenského ministerstva kultury, se uvádí, že existuje přes třicet dalších uskupení bez registrace, mezi nimiž se překvapivě vedle malých křesťanských církví identifikují společenství „netradiční“ a „synkretická“.
Registrace činí náboženské společenství právním subjektem. To pak už není souborem jednotlivců s čistě soukromou osobní vazbou na nějaký názor či praxi. Takový subjekt může jako právnická osoba vstupovat svým jménem do právních vztahů, například něco vlastnit, prodat, koupit, najmout, pronajmout, někoho zaměstnat. Otevírá mu to další možnosti působení, např. duchovní službu ve věznicích, zdravotních a sociálních zařízeních a účast na službě vojenských kaplanů a také možnost uzavírání úředně platných církevních sňatků. V Česku se to děje přiznáním zvláštních práv, na Slovensku na základě smlouvy o vzájemné spolupráci státu s registrovaným subjektem.
Na Slovensku navíc s sebou registrace nese i statut státního uznání, tedy jakousi oficiální pozici, i když mohou být uznaná i neregistrovaná společenství. České zákony v kontrastu s dobou komunistického režimu státní uznání nezmiňují. Registrace náboženského společenství může vést ke státnímu financování podle zákona, jehož aktuální podoba pochází z r. 2019 a u čtrnácti financovaných subjektů činí ročně kolem padesáti milionů eur.
O registraci by stála rovněž Starokatolická delegatura Utrechtské unie, přičemž Utrechtská unie je mezinárodní společenství starokatolických církví založené r. 1889, které má dále plné církevní sdílení s třiceti devíti církvemi světového anglikánského společenství a zatím s částí luteránů, u nichž se dá předpokládat další vývoj v tomto směru. Je v oficiálním kontaktu také s pravoslavnými církvemi a církví římskokatolickou. Delegátem Utrechtské unie pro tuto komunitu je český starokatolický biskup Pavel Benedikt Stránský.
Současné slovenské konfesní právo však slovenským starokatolíkům registraci neumožňuje. Vyžaduje totiž čestná prohlášení padesáti tisíc plnoletých členů, že se hlásí k této církvi. U každého z nich musí být uvedeny vedle jména další stanovené osobní údaje. Tuto podmínku podle dosavadních sčítání lidu z dnes registrovaných osmnácti církví splňuje pouze pět, přičemž ovšem dvě z nich, římskokatolická a řeckokatolická jsou fakticky jedním celkem se společným vedením. Kromě nich mají požadovaný počet členů už jen luteráni a reformovaní a těsně nad tímto číslem jsou pravoslavní s otázkou, zda to potvrdí výsledky letošního sčítání lidu, které dosud nebyly u nás ani na Slovensku zveřejněny. To staví slovenské starokatolíky a ostatní zájemce o registraci do nerovnoprávného postavení.
Komplikací při jejich registraci by případně mohla být i registrovaná církev s jedinou farností v Nitře, která používá název Starokatolícka cirkev na Slovensku, i když není součástí Utrechtské unie a např. v Česku se (jako neregistrovaná) označuje jako Episkopální apoštolská církev katolická.
Slovenští starokatolíci zastoupení Martinem Kováčem Th.D. se obrátili otevřeným dopisem na Annu Záborskou, do roku 2019 europoslankyni za Křesťansko-demokratické hnutí, která se nedávno stala zmocněnkyní vlády Slovenské republiky pro ochranu svobody vyznání. Poukazují na to, že v České republice na získání registrace stačí tři sta podpisů, v Polsku sto a v Maďarsku dokonce pouhých deset.
Současný právní stav považují za vážný zásah do své náboženské svobody. Poukazují na to, že patří k širší etablované rodině křesťanských církví. Ujišťují, že jim nejde o získání státního příspěvku a že se hlásí k myšlence finanční odluky církví od státu. Jsou hrdí na to, že nejsou závislí na státním příspěvku. Očekávají od zmocněnkyně, že pomůže úpravě legislativy směrem k rovnoprávnosti církví a náboženských společenství.
Náhledový snímek ze zdroje zde.
Psali jsme v Dingiru:
téma Náboženství na Slovensku I., Dingir 24 (1), 2021, více zde.
téma Náboženství na Slovensku II., Dingir 24 (3), 2021, více zde.
Související články: