Změna paradigmatu nastane po „blízkém“ setkání s mimozemskou entitou, vyspělejší než naše civilizace. Téma, ke kterému se slavný americký režisér Steven Spielberg (*1946) rád vrací. Jeho aktuální a finální opus Den odhalení (Disclosure Day, 2026), na němž se podílel i scénáristicky, jasně ukazuje, že nejde jen jeho zálibu v ufo-pohádkách, ale o jeho osobní přesvědčení.
Nábožensky je Spielberg zakotven v judaismu a ve své tvorbě rád koketuje s biblickými tématy. Jeho nestandardní hrdina – elegantní akademik a drsný archeolog bondovského ražení v jedné osobě – Indiana Jones nachází jak archu úmluvy (Dobyvatelé ztracené archy; 1981), tak svatý grál (Indiana Jones a poslední křížová výprava; 1989). Pozná také zdrcující sílu mimozemské civilizace – Indiana Jones a království křišťálové lebky (2008).
Filmy s „ufonskou“ tématikou odstartoval Spielberg známým spektáklem Blízká setkání třetího druhu (1977), který natočil podle vlastního scénáře. Tento snímek schematicky předobrazuje současný film Den odhalení a ukazuje tak, že Stevenova víra v mimozemský život, který nás ovlivňuje, formuje jeho dílo již minimálně pět dekád.
Nejznámějším Spielbergovým filmem v rámci tématu je jistě E. T. Mimozemšťan (1982), který je jakousi variací na příběh Ježíše Krista. Spielberg sci-fi točil podle románu Wiliama Kotzwinklea (*1943). V knižní předloze autor píše, že bramborovitý hrdina z kosmu je miliardy let stár a zná tedy vesmír od prvopočátku. Skrze přátelství s chlapcem Elliotem se však „stává člověkem“, po pronásledování je umučen a umírá, aby byl vzkříšen a svým domácím létajícím talířem nanebevzat.
Po atmosférou pohádkovém E. T. převyprávěl Spielberg pro stříbrné plátno klasiku – vědeckofantastický román Herberta George Wellse Válka světů (kniha 1898, film 2005). V temném thrilleru v hlavní roli s Tomem Cruisem (*1962), který štáb prý stále trápil svou scientologickou propagandou, převedl děj do současnosti. V kulisách brutální invaze stojí za pozornost obraz, kdy se do kráteru, který uprostřed města zanechali mimozemští tripodi, zřítí věž kostela se zřetelným křížem na špici. Jakoby křesťanstvo ve Spielbergově pojetí patřilo do propadliště dějin…
Den odhalení však, vzhledem k náboženství, naznačenou změnu paradigmatu řeší překvapivě jinak. Ve scéně, která jde zdánlivě mimo hlavní dějovou linku, odpovídá představená katolického kláštera na dotaz bývalé novicky, zda ve vesmíru mohou existovat dokonalejší bytosti než lidé, s klidným úsměvem: „Omezovat stvořitelskou moc pouze na naši planetu by znamenalo podceňovat Boží všemohoucnost,“ což odráží Spielbergovu obeznámenost s moderní katolickou teologií (ale i astronomií – proslulá vatikánská observatoř), která možnost existence mimozemšťanů sice nepotvrzuje, ale připouští.
Ve Spielbergově ufo-tvorbě lze kromě Války světů vysledovat určité podcenění člověka (hříšného lidství) ve srovnání s obdivem vůči morálně čistým návštěvníkům z kosmu. Podobně, až misantropně, vyznívá mimozemská New Age sága Avatar režiséra Jamese Camerona (*1954).
Spielbergovi „ufoni“ bývají člověku nadřazeni inteligencí, empatií i technologiemi. Zatímco Bůh transcenduje kdesi za horizontem poznání nebo možná vůbec neexistuje, mimozemšťané lidstvo explicitně fascinují a konsternují. Spielberg proto vesmířanům ve svém Odhalení vkládá do úst biblické novozákonní „Nebojte se!“ Závěrečný proslov kosmického stařešiny pak v českém dabingu uvozuje slovem „Poslouchejte!“, což je ne zcela šťastný překlad originálního výrazu „Listen“. Lépe by snad mohlo zaznít ježíšovské „Slyšte!“, po němž Spielberg náhle „ustřihne“ konec filmu a rozběhnou se titulky. Divák si tak dál může domýšlet své zasněné kosmické „evangelium“ podle vlastní fantazie…
Náhledový obrázek z traileru filmu.
Psali jsme v Dingiru:
téma Ufologie jako náboženství, Dingir 2 (4), 1999.
téma: Populární kultura a náboženství, Dingir 19 (4), 2016.
Související příspěvky:
