Max Ščur (ed.): Buddhistická ekonomie: malá čítanka (nejen) pro kapitalisty, Praha: Mervart, 2022
Tradičně se náboženství dělila na mystická a prorocká. První z nich měla odvádět mysl člověka do nitra k duchovní zkušenost setkání či splynutí s tím, co je považováno za božské či transcendentní. Profétická náboženství naopak měla zasahovat do chodu světa a společnost reformovat podle Božích pokynů. Buddhismus s pojetím, že veškerá skutečnost je pomíjivá, prázdná a způsobující utrpení a cíle je dosaženo, když vše pozemské pomine v nirváně, byl chápán jako mystický.
Dnes již bychom to považovali za zjednodušující. Judaismus, křesťanství a islám mají svou mystiku a buddhismus má svá doporučení pro světskou oblast. V pálijském kánonu se nachází Dighadžánu sutta, rozprava s Dighadžánou, který o sobě a dalších říká: Pane, jsme laikové, užíváme si citových slastí, žijeme doma se svými manželkami a dětmi. Používáme santalové dřevo z Kásí, nosíme ozdoby, chodíme naparfemováni a nalíčeni a přijímáme zlato a stříbro. (s. 11) Ptá se na cestu vedoucí k blahobytu a štěstí. A Buddha vedle radikální cesty, kterou sledují mniši, má rady i pro toho, kdo neopouští běžné okolnosti života.
Ve dvacátém století se zformoval angažovaný buddhismus, který cestu meditace vedoucí k probuzení a osvobození spojuje s prací pro dobro společnosti. Za jeho reprezentanta bývá pokládán nedávno zesnulý vietnamský zenový mistr Thích Nhất Hạnh. Pečoval o uprchlíky v době vietnamské války, byl mírovým aktivistou a zastával se i práv zvířat a doporučoval vegetariánství.
V češtině doposud vyšly dva sborníky článků věnovaných angažovanému buddhismu. Již před dvaadvaceti lety vydalo nakladatelství Pragma sborník pod názvem Buddhismus. Čtyřicet dva příspěvků zastupuje théravádový, zenový a tibetský buddhismus. V roce 2019 publikoval v Česku žijící běloruský aktivista a spisovatel Max Ščur v Nakladatelství anarchistické federace sborník Radikální buddhismus: malá čítanka (nejen) pro anarchisty. Tato antologie textů současného sociálně a ekologicky angažovaného buddhismu byla bohužel špatně dostupná.
Týž autor se stal editorem nového sborníku s navazujícím názvem Buddhistická ekonomie: malá čítanka (nejen) pro kapitalisty. Otevírá ji zmíněný pramenný buddhistický text v překladu z anglické verze. Buddhistická ekonomie je, jak se na obalu knihy shrnuje, v současnosti již poměrně etablovaný proud ekonomického myšlení, který se na Západě rozvíjí od 60. let minulého století. V tomto výboru autoři textů – akademici i duchovní, laici i mniši – hledají odpovědi na otázky, jak lze skloubit ekonomickou efektivitu s etickými hodnotami. Podle autorů je možná „ekonomika soucitu“, která nám pomůže zvládnout následky klimatické krize.
Dnešní politická a ekonomická alternativa je silně propojena se zeleným hnutím. To projevuje v ekologických otázkách značnou sílu a přesvědčivost v těch duchovních se často dostanou do mlhavého plácání banalit. (s. 16)
Deset příspěvků od autorů z USA, Kanady, Spojeného království, Thajska a Indie se věnuje boji s chudobou, globalizaci, alternativě k současnému tržnímu systému, vrací se k Ernstu Friedrichovi Schumacherovi.
Jak shrnuje v Doslovu editor knihy, buddhistickou ekonomii můžeme skutečně interpretovat jako střední cestu mezi dvěma extrémními západními ekonomickými „teologiemi“ neoliberální a komunistickou. Od socialismu i kapitalismu si lze vypůjčit to nejlepší pro fungování prosperující lidské společnosti. (s. 168)
Náhledový snímek Pixabay.
Psali jsme v Dingiru:
téma Ekonomie náboženství v Dingiru 23 (1), 2020.
Související příspěvky:
