Necelé tři kilometry jižně od historického centra Bukurešti se nachází krematorium Cenușa (Popel). Budova navržená architektem Marcu Duliu v eklektickém stylu s byzantskými prvky byla v době své stavby mezi lety 1925–1927 situována na okraji rumunské metropole. Od 60. let je krematorium obklopeno na jedné straně parkem Mládeže, na druhé straně sídlištními celky.
Krematorium bylo otevřeno v roce 1928 a od samého počátku se potýkalo s finančními problémy, neboť nepřízeň ze strany Rumunské ortodoxní církve znemožňovala jakoukoliv finanční pomoc z veřejných prostředků tehdejší monarchie. V letech 1928 a 1933 vydala rumunská synoda rozhodnutí zakazující provádění církevních obřadů pro zpopelněné zemřelé. Statistika z roku 1935 uvádí, že zde bylo zpopelněno 0,19 % zemřelých z celého Rumunska.
V roce 1948 bylo krematorium znárodněno nově nastoupivším socialistickým režimem a postupné potlačení vlivu pravoslavné církve přineslo na dvě desetiletí častější využití krematoria. Přední představitelé nové socialistické republiky, mj. Gheorghe-Gheorghiu Dej, Chivu Stoica, nebo Ana Pauker byli zpopelněni a poté uloženi v nedalekém Mauzoleu hrdinů vlasti a socialismu.
Ekonomický úpadek Ceaușescova režimu v 80. letech a nedostatek energií se negativně dotkl i provozu krematoria. Po prosincové revoluci roku 1989 započal další úpadek zájmu veřejnosti o zpopelnění, krematorium bylo definitivně uzavřeno v roce 2002 a v roce 2011 prohlášeno za národní kulturní památku. V současné době je v Rumunsku zpopelňováno méně než 1000 zemřelých ročně, v hlavním městě je v provozu jen krematorium Vitan-Bârzești (otevřeno 1999) a ve zbytku země další dvě, situovaná v historickém regionu Transylvánie.
Fotografie: autor, 15. srpna 2022, Krematorium Cenușa, Bukurešť.
Náboženství na cestách 2022:
