V roce 2020 na svět udeřila pandemie koronaviru covid-19. Trvalo téměř rok, než jednotlivé země vyvinuly vakcínu proti této nemoci a začaly budovat obranyschopnost proti této nemoci u svých obyvatel. V průběhu roku 2021 však svět obletěly zprávy o tom, že mnohé rastafariánské komunity ve světě se odmítají nechat očkovat.[1] To vyvolalo otázky ohledně toho, co způsobuje rastafariánský skepticismus k vakcínám a zda jde o kulturní problém, teologický problém nebo postoj pramenící z prostředí konspiračních teorií. Celá věc má navíc lidskoprávní charakter, jelikož se rastafariáni odvolávají na svá náboženská práva k praktikování života dle své víry (o vztahu lidských práv a rastafariánství jsme psali před týdnem). Tento článek se proto pokusí jednotlivá stanoviska přiblížit a konfrontovat s vlastním výzkumem, provedeným v roce 2022 s dvaceti příslušníky rastafariánské víry ve městě Moshi v Tanzanii.[2] Tento výzkum sice není reprezentativním vzorkem pro rastafariánskou populaci ve světě, ale může nám pomoci pochopit rastafariánské postoje v jejich rozmanitosti a kontextu.
Kdo jsou rastafariáni
Rastafariáni jsou afroamerického náboženství, jež se zrodilo ve 20. století na Jamajce a v dnešní době zahrnuje věřící z celého světa. Svou historii staví na etiopanismu neboli představě, že v Etiopii přežilo nejen potomstvo krále Šalomouna, ale také Archa úmluvy a původní křesťanská tradice. Rastafariánství významně ovlivnil aktivista Marcus Garvey (1887–1940), který do hnutí přinesl černošský nacionalismus, a kazatel Leonard Howell (1898–1981), který stojí pravděpodobně za užíváním dredů, bubnů a dalších kulturních prvků. S reggae hudbou se rastafariánská víra rozšířila i na Západ, a proto je dnes toto náboženství globálním společenstvím.
Teologická stránka vakcinace
„Stačí žít zdravě, mít pozitivní mysl, jíst ovoce a člověk pak neumře na koronavirus.“ (Respondent č. 17)
Abychom pochopili rastafariánskou skepsi vůči vakcínám, je nutné rastafariánský postoj vnímat v kontextu jejich učení, morálky a stylu života. Ortodoxní rastové žijí obvykle podle tzv. rasta livity, neboli soustavy pravidel, morálky a životní filosofie, která je srdcem rastafariánské víry. Součástí tohoto životního stylu je také dietární soustava nazývaná ital.[3]
Vnitřní filosofií livity i italu je přirozenost a život v souladu s přírodou. Z toho důvodu je například zakázána jakákoliv konzumace chemických konzervantů, a dokonce i užívání soli. Podobně zní tradiční rastafariánský postoj k medicíně: rastafariáni se raději léčí přírodními prostředky a cestami než komerčně vyráběnými léky. Zásada přirozenosti se odráží v mnoha různých oblastech – jedná se například o odrazování od barvení vlasů chemickými přípravky nebo od užívání komerční kosmetiky a celkový bio a vegetariánský postoj k životu. Není proto náhoda, že někteří z mých respondentů uvedli nestandardní léčebné techniky, jako například vakcínu z ganji (respondent č. 20).
Skeptický či odmítavý postoj k tradičním vakcínám je tudíž organicky přítomný v tradičním rastafariánském stylu života, který se snaží vyhýbat jakýmkoliv aditivům či umělým přípravkům. Trefně to shrnul respondent č. 5, který se nechtěl nechat očkovat, protože je podle něj vakcína až druhotné řešení nemocí. Proti covidu-19 i dalším nemocem doporučoval zdravou stravu a pozitivní myšlení. Namísto farmaceutických léků podporoval pouze přírodní medicínu, ale doporučil mi i další alternativní metody, jako vodní terapii, čímž měl na mysli otužování studenou vodou. Podobně i respondent č. 17 uvedl, že v březnu 2020 měl covid se všemi příznaky (teplota, bolest hlavy, kašel) a jeho kamarád ho chtěl vzít do nemocnice. On si místo toho dal přírodní medicínu a pomohlo mu to.
Konspirační stránka vakcinace
„Když tě nějaká čarodějnice zakleje, tak tě ta stejná čarodějnice nemůže chtít vyléčit.“ (Respondent č. 8)
Rastafariánský odmítavý postoj k očkování však lze také chápat v kontextu konspiračního myšlení, které je v současnosti silným odpůrcem očkování proti covidu-19.
Rastové mají z podstaty své náboženské historie určitou skepsi k oficiálním narativům (které málokdy hájily jejich zájmy) a některé části jejich náboženské mytologie mají takřka konspirační charakter. Počátky lze samozřejmě stopovat až k ranému černošskému nacionalismu, který při styku s náboženskou sférou začal vytvářet antropogonické mýty, zdůvodňující bělošskou nadvládu nad černým lidem. Tyto teorie mají často konspirační charakter, neboť popisují bělošské spiknutí. To je patrné i na mém terénním výzkumu, kde byly konspirační obavy z vakcín proti covidu-19 spojeny s černošskou nacionalistickou mytologií. Příkladem může být respondent č. 9, který uvedl, že vakcíny proti covidu jsou jedem, který běloši posílají do světa, aby zredukovali počet černých lidí na planetě. Hlavním cílem tohoto plánu pak mělo být zabití spermií afrických mužů. Podobný názor měl i respondent č. 11, který taktéž věřil, že cílem vakcín je zredukovat černých počet lidí na planetě.
Podobným způsobem se konspirační myšlení afrických rastů váže ke smrti tanzánského prezidenta Johna Magufuliho (1959–2021), který označoval covid i vakcíny za bělošský pokus vyhladit Afriku. Magufuli zemřel v roce 2021 za nejasných okolností, pravděpodobně na srdeční nebo respirační onemocnění. Opozice dokonce tvrdila, že ho zabila nákaza covidem. V očích konspiracistů byl však Magufuli zcela jasně zabit západními tajnými službami za to, že bránil africké státy proti propagaci anticovidových léčiv. „Bývalý tanzanský prezident Magufuli byl zavražděn západními tajnými službami kvůli tomu, že odmítal vakcinaci Tanzanců,“ uvedl například respondent č. 19. Prezident figuroval také ve výpovědi respondenta č. 3, který se právě kvůli výrokům bývalého tanzánského prezidenta obával vakcinace.
Dva z mých respondentů se proti konspiračním narativům vymezovali. Respondent č. 5 například uvedl: „Mnozí Afričané jsou přesvědčeni, že vakcíny slouží k vyhlazení černochů, ale já tomu nevěřím, protože jsem jako dítě dostal hexavakcínu a neměla žádné negativní dopady.“ Takové postoje byly spíše výjimkou. Jiní respondenti snadno našli odpověď na neškodlivost hexavakcín v dalším konspiračním narativu. Třeba respondent č. 19 neodsuzoval všechny vakcíny ani netvrdil, že by byly všechny škodlivé. Byl ale přesvědčen, že Evropa a Amerika posílají do Afriky odlišné vakcíny, než jaké sami používají, a proto jsou africké vakcíny nebezpečné. Na otázku, zda jsou i evropské vakcíny v Evropě nebezpečné, odpověděl: „Proč by to běloši dělali?“
Rastafariánství zároveň integruje další konspirační teorie populární v afroamerickém prostředí, například teorie o tom, že virus eboly v Africe byl součástí biologické (pandemické) války proti černým lidem.[4] Respondent č. 15 tento konspirační narativ uvedl ve spojení s covidem, který byl podle něj vytvořen v laboratoři lidmi jako Bill Gates, Bezos a Rockefeller. Globální pandemie byla prý nejméně 10 let starý plán, o kterém už v roce 2011 viděl dokumentární film a ebola byla součástí těchto biologických experimentů na lidstvu. Je zřetelné, že konspirační teorie tanzánských rastafariánů tedy neplují ve vzduchoprázdnu, ale navazují na všeobecně rozšířené konspirační postoje a narativy. Během výzkumu jsem našel pouze jedno originálnější vysvětlení pro škodlivost vakcín, a tím bylo vyjádření respondenta č. 13 o tom, že vakcíny dokážou přerušit kontakt s předky skrze mRNA technologii.
Zpět k podstatě
Ze všeho výše uvedeného je zřejmé, že odmítavý postoj rastafariánů k očkování má mnoho kořenů a nelze jednoznačně říct, který z nich může za jejich převládající názor. Jako hlavní zdroje tohoto postoje se zdají být filosofie zdravého životního stylu a konspirační tendence. Rastafariánská skepse není uniformní, jak ukazují mimochodem i data jiných badatelů (viz Levanonův výzkum rastafariánského Křováka, který léčíl přírodní medicínou, ale neodsuzoval západní medicínu jako takovou).[5] Umírněný proud odmítačů vakcín vztahuje svůj postoj k tradiční africké medicíně, jak ukazuje příklad respondenta č. 12, který nebyl očkovaný proti covidu-19 a myslel si, že rastové by měli používat přírodní medicínu. Popíral však jakékoliv konspirační narativy a nepovažoval vakcíny jako takové za nebezpečné. Prohlašoval, že se nechce nechat očkovat, jelikož následuje tradiční africkou cestu boje proti nemoci. To je nutné mít na paměti, když posuzujeme právo rastafariánů na odmítání vakcín proti covidu. Nemusí se vždy jednat o konspirační obavy ze škodlivých důsledků vakcín.
Už dnes existují v rastafariánských společenstvích hlasy, které nevnímají očkování v protikladu s rastafariánským životním stylem. Jako příklad lze zmínit rastafariánské ambasadory v Etiopii, kteří oznámili, že mnozí afričtí rastové mají o vakcíny zájem, ačkoliv o vakcinaci i v rámci rasta komunity stále koluje mnoho dezinformací.[6] Obdobných skupin se objevuje více.[7] Celá situace tedy není jednoznačná a bude otázkou několika dalších let, zda některý z názorových proudů převládne a prosadí se jako dominantní.
Náhledová fotografie: Rastafariánský protest proti očkování vakcínou proti covidu, zdroj: Oupa Mokoena/African News Agency (ANA).
Poznámky:
[1] CHAPELL, KATE, and SOTIROVA, Ina, Rastafari distrust of Western medicine contributes to Jamaica vaccine hesitancy, 2021, Reuters, online: https://www.reuters.com/world/americas/rastafari-scorn-western-medicine-fuels-jamaican-vaccine-hesitancy-2021-06-24.
[2] JAHL, Jakub, Terénní výzkum rastafariánů a jejich postoje ke covidu-19, 2022.
[3] HALAMA, Ota. Rastafari. Pozadí vzniku hnutí, vznik a vývoj hnutí, styl života. Praha: Volvox Globator, 2008, str. 54.
[4] RICHARDSON, E.T. a MCGINNIS, T., Ebola and the narrative of mistrust, BMJ Global Health.
[5] LEVANON, Gilad, Can You Bring Me Some Water?” A Reflexive and Engaged Ethnography of Rastafari “Bush Doctors”in South Africa, 2015, The Journal for Undergraduate Ethnography.
[6] GAILLARD, Sharefil, To take or not to take? Rastafarians briefed on COVID-19 vaccine, 2021, Loop St. Lucia News, online: https://stlucia.loopnews.com/content/rastafarians-briefed-covid-19-vaccine.
[7] WILSON-HARRIS, Nadine, Rastafarian lines up to take jab, 2021, Jamaica Gleaner, online: https://jamaica-gleaner.com/article/lead-stories/20210320/rastafarian-lines-take-jab.
Psali jsme v Dingiru:
Dingir 4/2002: Hnutí rastafariánů: Exkurze od vzniku po životní styl svérázného náboženství.
Související příspěvky:
