“Pohleďte k Africe, kde černý král bude korunován, protože den vysvobození je blízko.”
Marcus Mosiah Garvey
Jedním z nejvýznamnějších svátků rastafariánského náboženského hnutí je připomínka narození Ras Tafari Mahonnena[1] 23. července roku 1892. Mahonnen vládl v letech 1916 až 1928 v Habeši (dnešní Etiopii) jako regent a korunní princ a roku 1930 byl korunován na císaře. Tehdy přijal jméno Haile Selassie I., což ve volné překladu znamená „Moc Trojice“. Selassie byl Habešským dvoustým dvacátým pátým a posledním císařem vládnoucím až do roku 1974, kdy jej svrhl marxistický diktátor Mengistu Haile Mariam.
Důležitým pro počátek hnutí byl černošský aktivista Marcus Mosiah Garvey[2], který v roce 1920 předpověděl příchod černého krále v Africe. Když došlo v tehdejší Habeši ke korunovaci Selassieho, titulovaného jako Král králů a Vítězný lev kmene Judova, pro mnohé to znamenalo naplnění proroctví. Selassie odvozoval svou rodovu linii až ke králi Menelikovi I., synovi krále Šalamouna a královny ze Sáby.[3]
Dle tradice však Ras Tafariho narození předpověděli ještě dříve astrologové, kteří viděli velké sucho, jenž má být přerušeno až narozením dítěte. Učitelé měli být ohromeni hloubkou Tafariho znalostí a porozumění starodávným indickým náboženským textům. Tradice také tvrdí, že dokázal hovořit se zvířaty a slovem krotit nebezpečné šelmy.
Tafari byl zručným lingvistou, který se naučil psát v amhraštině, ge’ez[4], ale také francouzsky. Pro zemi, která se snažila prosadit ve světě a přiblížit se západu, symbolizoval svým progresivním myšlením naděje a sny mladších generací v Etiopii. V roce 1923 připojil zemi do Společnosti národů[5], o rok později odcestoval do Evropy, a stal se tak prvním etiopským panovníkem, který odešel do zahraničí.
Samotné hnutí rastafariánů se objevilo ve 30. letech 20. století na Jamajce, a zaměřilo se na víru, že Haile Selassie je vykupitelem černých lidí[6]. Zejména během kontrakulturní revoluce v šedesátých a sedmdesátých letech se rastafariánství rozšířilo do velké části světa, převážně prostřednictvím imigrace a zájmu generovaného reggae hudbou[7], nejviditelněji díky zpěvákovi známému jako Bob Marley[8].
Za hlavní pilíře rastafariánství lze označit víru v lásku, mír a životní styl, který není ovlivněn penězi a pýchou[9]. Náboženství v sobě kombinuje především prvky křesťanství, židovství, částečně islámu a animistických věr. Vyznavač by neměl přijímat alkohol či maso. Rastafariánství však z hlediska náboženství nemá přesně vymezené hranice, jasná pravidla, ani předem stanovená dogmata. Pojetí tohoto náboženství je většinou velmi individuální, proto neexistuje žádná jednotná rastafariánská organizace, pouze různé rastafariánské spolky.
Pro více než milion rastafariánů na celém světě je výročí narození Haile Selassieho považováno za příležitost pro Nyabingi – slavnostní bubnování spojené s recitací, zpěvem[10] a užíváním marihuany, která je v ratafariánství považována za posvátnou bylinu (video zde).
_______________________________________________________________________________
[1] Zatímco Tafari je jménem, slovo Ras označuje titul, který by se dal přeložit jako „hlava“ či „pán“. Rastafariáni jsou tedy „Následovníky Pána Tafariho“.
[2] Marcus M. Garvey byl novinář, podnikatel a předchůdce panafrického hnutí. Byl vydavatelem časopisu „The Negro World“ („Černošský/Černý svět“), v němž hlásal černošskou jednotu a vyzýval potomky černošských otroků žijící v zámoří, aby se vraceli zpět do Afriky, neboť jen tam mohou podle něj žít černoši svobodně a bez diskriminace. V rámci rastafariánství je to prorok, který dal svými předpověďmi základ k víře v císaře Selassieho.
[3] A z tohoto předpokladu odvozují svůj původ také černošští potomci bývalých otroků v Karibiku, zejména na Jamajce. Považují se za jeden ze ztracených izraelských kmenů, proto mají ve znaku Judského lva (dredy mají připomínat jeho hřívu).
[4] Amharština je semitský jazyk používaný na severu Etiopie, ge’ez neboli klasická etiopština je semitský jazyk, pravděpodobně odštěpený od jihoarabštiny.
[5] Což byla mezinárodní organizace založená po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference, nicméně během druhé světové války ztratila význam. Zanikla roku 1946.
[6] Nicméně je třeba zmínit, že ne všichni rastafariáni považují Selassieho za božskou bytost. Někteří jej považují za proroka, většina se však zaměřuje na praktickou stránku věci a rastafariánství berou spíš jako životní styl než jako duchovní cestu.
[7] Rytmus Nyabingi měl značný vliv nejen na reggae, ale i na žánry ska a rocksteady.
[8] Vlastním jménem Robert Nesta Marley.
[9] Zion či Sion. Ten může označovat jak stav mysli, tak Zemi zaslíbenou – Etiopii.
[10] Tyto obsahují zejména žalmy a křesťanské písně přijaté rastafariány.
Náhledová fotografie: Přibližně sto členů Hnutí rastafariánské jednoty v Africe (Orientation de l’Unité de Rasta de l’Aferique); Butembo, Kongo, 16. května 2018, Autor: MONUSCO/Justin Vugu Vugu.
_________________________
Doporučená literatura:
Česky:
HALAMA, Ota. Rastafari. Pozadí vzniku hnutí, vznik a vývoj hnutí, styl života. Praha: Volvox Globator, 2008.
KAPUSCINSKI, Ryszard. Na dvoře krále králů. Praha: Panorama, 1980.
Anglicky:
BARNETT, Michael. The Rastafari Movement: A North American and Caribbean Perspective. Routledge. 2017.
CHEVANNES, Barry. “Ships that will Never Sail: The Paradox of Rastafari Pan-Africanism”. Critical Arts. 2011, 25 (4): 565–575.
KEBEDE, Alemseghed. “Decentred Movements: The Case of the Structural and Perceptual Versatility of the Rastafari”. Sociological Spectrum. 21 (2): 175–205.
__________________________
Psali jsme v Dingiru:
Dingir 4/2002: Hnutí rastafariánů: Exkurze od vzniku po životní styl svérázného náboženství.
Související příspěvky:
Etiopská Lalibela: kostely zapuštěné v zemi a svatí muži v růžových dekách
Pastor při křtu usmrcen krokodýlem. Opravdu?
Symbolika kříže v oblasti toku řeky Nil