Rastafariáni v Keni žádají legalizaci marihuany z náboženských důvodů

Rastafariáni v Keni žádají legalizaci marihuany z náboženských důvodů

Legalizace užívání marihuany je stále diskutovaným tématem. V některých částech světa už došlo k uvolnění pravidel ve prospěch medicínského využití látek obsažených v této rostlině a další argumenty pro její povolení přicházejí také z některých náboženských směrů, které ji využívají ve své praxi. V prosinci 2020 jednala příslušná komise OSN o tom, že by marihuana mohla být vyřazena ze seznamu smrtelných drog a byla označována pouze jako škodlivá. Na výsledky jednání, které hovoří ve prospěch užívání marihuany pro kulturní, duchovní a léčivé účely lidem, kteří již marihuanu řadu let užívají nelegálně, se nyní odvolává Rastafariánská společnost v Keni (Rastafarian Society of Kenya), kterou zastupuje její předseda Ras Lorjoron. Podala u nejvyššího keňského soudu návrh, aby marihuana byla legalizována také pro užívání v domácnostech a na bohoslužbách rastafariánů.

Rastafariánství, které se vyvinulo na Jamajce a od 30. let 20. století se rozšířilo také u dalšího černošského obyvatelstva na přilehlých karibských ostrovech, ve Spojených státech amerických a v Africe. Postupně si získalo určitou vyznavače i napříč dalšími etniky a národnostmi světa. Kombinuje prvky judaismu a křesťanství, ale můžeme u něj identifikovat i další vlivy. Rastafariáni se považují za přímé potomky biblického krále Šalamouna a královny ze Sáby a za jeden ze ztracených kmenů Izraele. Marihuanu (Kay) užívají (není to však nezbytná podmínka) jako posvátnou rostlinu, která jim ve spojení s rytmickou hudbou umožňuje komunikaci s Bohem, kterého nazývají Jah.

Rastafariánství je silně osobní, individuální  a nedogmatické náboženství, které někteří (včetně jeho stoupenců) považují spíše za filosofii či životní cestu, jejíž snažení se upírá především k, životu v lásce, míru, harmonii a sjednocení s Bohem či Boha ztělesňujícími osobami, jako byl např. etiopský císař Haile Selassie I. (podrobně o rastafariánství viz Dingir 4/2002). Ze své povahy rastafariánství navzdory svému nadnárodnímu rázu nikdy nevytvořilo žádnou jednotnou organizaci, ale přesto existují rastafariánská společenství, která se snaží o uznání svébytnosti jako náboženského směru a přiznání práv na bohoslužby podle své tradice.

V Keni tvoří rastafariánství marginální (a statisticky nezachycený) náboženský směr, přesto se v roce 2019 již dočkali právě u nejvyššího soudu přiznání náboženské povahy svého přesvědčení. Nyní tamtéž žádají, aby v souladu s ústavou Keni zajišťující náboženskou svobodu již nebyli stíháni za užívání marihuany, která je součástí jejich náboženské praxe.

S legalizací marihuany pro účely rastafariánského náboženství však nesouhlasí zástupci dominantních náboženských tradic (křesťané tvoří v Keni 83 % obyvatelstvo, muslimové 11,2 %, zbylá procenta připadají na osoby hlásící se k původním tradicím či ty, které se k žádnému náboženství nehlásí). Obávají se například vzniku precedentu, který by umožnil zakrývat zneužívání (i tvrdších) návykových látek náboženskými argumenty i toho, že by se k rastafariánství přidávaly mladí lidé, aby kouřením marihuany unikli stresu z neuspokojivé socio-ekonomické situace.

 

Připraveno podle Religion News Service.

Náhledový obrázek: Rastafariánská vlajka. Pixabay.

 

Psali jsme v Dingiru:

Dingir 4/2002: Hnutí rastafariánů: Exkurze od vzniku po životní styl svérázného náboženství.

 

Související příspěvky:

Narozeniny Haileho Selassieho, Krále králů z Habeše



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments