Dnes je to sedmdesát let ode dne, kdy zemřel JUDr. et PhDr. Jiří Arvéd Smíchovský. Jeho jméno je spojeno s velkou oddaností studiu okultních věd i s mimořádným propadnutím temným vášním duše. V kontextu doby první a druhé Československé republiky, Protektorátu Čech a Morava a následného postupného převzetí moci komunistickým režimem se osud jeho a mnoha z těch, kteří se s ním dostali do spojení, změnil v tragédii hodnou starých řeckých klasiků.
Jiří Arvéd Smíchovský se narodil 1. května 1898 v Praze v bohaté rodině. Nejpodrobněji jeho život zřejmě studoval prof. Nakonečný. Jiří Arvéd Smíchovský se narodil 1. května 1898 v Praze v rodině bohatých podnikatelů, kteří měli řadu známostí v cizině a vysokých katolických kruzích. Jeho život byl poznamenán prací pro řadu tajných služeb. Za 1. světové války zběhl z rakousko-uherské armády. Začal pracovat pro italskou tajnou službu, čímž ho vydírala později po roce 1938 tajná služba německá. Navázal tedy činností pro Sicherheitsdienst, kde po něm chtěli studie a rozbory činnosti zednářů, mystických a tajných spolků. Nakonec pomáhal svědectvími dostávat na šibenici lidi nepohodlné komunistické policii.
Velkou část života bydlel v domě u dnešní zastávky metra Malostranská, nazývaném „U zlaté lodi“. Smíchovský miloval knihy a měl v tomto domě obrovskou knihovnu. Studoval v místnosti obklopen renesančním nábytkem a starožitnostmi; na jednom z regálů s knihami visela dřevěná soška figurky s hrůzostrašným šklebem, která měla přinášet neštěstí. Studoval židovskou náboženskou a mystickou literaturu a zřejmě předpokládal, že v synagogách jsou uloženy vzácné knihy. Proto se podílel na útoku fašistů na jednu z nich v roce 1938 .
Jeho rodina měla dostatek prostředků, aby ho podporovala na celé řadě vysokoškolských studií. Nejprve studoval v katolickém semináři v Praze, spolu s tím filosofii a současně se zapsal na pražskou německou univerzitu, kde začal studovat práva. Po promoci doktorem obojího práva v roce 1921 pokračoval nejen ve studiu teologie a filosofie v Praze, ale v letech 1921–1923 studoval také na univerzitě v Toulouse, kde získal licenciát filosofie. Pokusil se absolvovat ještě teologická studia v Římě, ale nebylo mu dáno je dokončit.[1] Jeho homosexuální vztahy mu zřejmě jednak zkomplikovaly teologická studia, jednak způsobily jeho vydíratelnost tajnou policií. Postupně se snažil zachránit si život stále větší poslušností každé zrovna vládnoucí státní moci. Představitelé moci ho však nechávali žít, jen dokud jim byl užitečný. Ve vězení na Mírově byl nakonec jedním z dozorců udeřen do hlavy a 22. ledna 1951 zemřel. „Jeho pozůstalost se nezachovala, ostatky kvůli přestěhování vězeňského hřbitova zmizely na neznámém místě.“[2]
Smíchovského dramatický osud na pomezí významných historických událostí českých dějin vedl ke vzniku scénáře filmu „Arvéd“, ve kterém bude i rekonstrukce dobového faustovského rituálu. Autor tohoto článku je ve filmu hlavním poradcem pro český hermetismus a klasickou magii.
Poznámka:
[1] NAKONEČNÝ, Milan. Novodobý český hermetismus. Praha: Eminent, 2009. s. 259–265.
[2] SMATANA, Ľubomír. Okultista a udavač s geniální pamětí Jiří Arvéd Smíchovský. [online]. 17. 4.
Psali jsme v Dingiru:
téma Svobodné zednářství, Dingir 6 (1), 2003, text čísla zde.
téma Současnost hermetických řádů, Dingir 22 (4), 2019, obsah čísla zde.
Související články:
Jen bych chtěl upozornit, že na obrázku není Jiří Arvéd Smíchovský, ale jeho přítel Nikolaj A. Muchin.
Opraveno, děkujeme! Jenom na okraj: fotografie k článku autora přidává redakce.