Ve dnech 27. září až 1. října 2021 se v Krakově uskutečnil VI. Mezinárodní religionistický kongres nazvaný „Belief – Imagination – Knowledge. New Paths of Religious Studies in the 21st Century“. Pořadateli byla Polská společnost pro religionistiku a Institut religionistiky Jagellonské univerzity v Krakově. Akce se zúčastnily desítky odborníků z celého Polska i ze zahraničí. S ohledem na pandemickou situaci měl kongres hybridní podobu. Většina přednášejících byla přímo na místě a zároveň byly sekce přenášeny pomocí platformy MS Teams. Do diskuzí následujících po jednotlivých příspěvcích se tedy mohli zapojit zájemci odkudkoli. Od předsedajících jednotlivých sekcí, referujících a posluchačů na místě to vyžadovalo neustálou připravenost komunikovat polsky nebo anglicky před mikrofonem a kamerou počítače. Akce ukázala na současný stav polské religionistiky vyrůstající z historického vývoje posledních desetiletí. Z našeho úhlu pohledu lze říci, že situace v Česku a v Polsku je v mnoha ohledech podobná. Nová generace studentů a mladých vědců ukazuje, že budoucnost polské religionistiky je přirozeně uprostřed evropské i celosvětové debaty.
Napsat zprávu z týdenního kongresu je pokaždé obtížný úkol. Po celý den totiž probíhaly paralelní sekce a výběr té konkrétní je individuální záležitostí. V následujících odstavcích se proto nabízí jeden z mnoha úhlů pohledu na akci. V pondělí 27. září byla konference otevřena přednáškou Volkharda Krechta z Porúrské univerzity v Bochumi „Intuition, Imagination, Belief, Faith, and Knowledge. Religion and Other Forms of Meaning Production“. Z technických důvodů všechny vystoupení hlavních řečníků probíhaly na Fakultě práva a administrace Jagellonské univerzity (dále používám zkratku JU). Pokud se účastníci nechtěli každodenně přesouvat mezi touto budovou a Institutem religionistiky JU, využili přenos přednášek online. Jedna z dopoledních paralelních sekcí byla vedena ředitelkou Institutu religionistiky JU, kterou je Elżbieta Przybył-Sadowska. Pola Zygmunt z varšavského Muzea Asie a Pacifiku hovořila o kultu svatých u libanonských maronitů. Následoval příspěvek o religiozitě minorit Tatarů a Lemků v prostředí polského pohraničí, který společně přednesly Ewa Michna z JU a Katarzyna Warmińska-Zygmunt z Ekonomické univerzity v Krakově. Sekci uzavřel Łukasz Suski z Varšavské univerzity se svým online vystoupením o kultu Piláta Pontského u egyptských Koptů. Diskuze buď probíhaly postupně po jednotlivých příspěvcích, nebo se otázky pokládaly všem přednášejícím dohromady na konci setkání.
Odpoledne po sobě vždy následovaly dva soubory paralelních sekcí přerušené krátkou přestávkou. První den konference mimo jiné vystoupila Katarzyna Jędrzejczyk-Kuliniak z Vratislavské univerzity se zajímavým politologickým příspěvkem o pronásledování muslimů v Myanmaru. Małgorzata Abassy z JU hovořila o radikalizaci náboženství v moderním Íránu díky mechanismům ochrany identity kulturního a politického systému. Setkání uzavřel nadějný doktorand Maciej Śmigiel z Varšavské univerzity, který představil současného egyptského teologa Muḥammada Šaḥrūra. Kongres tedy nabízel různá témata, interdisciplinární přístup a příspěvky od zasloužilých univerzitních profesorů až po začínající výzkumníky. Na jedné z posledních pondělních sekcí vystoupil předseda Polské společnosti pro religionistiku Jerzy Kojkoł z Akademie vojenského námořnictva v Gdyni. Byl to jeden z prvních impulzů do diskuze nad historií a současností polské vědy o náboženstvích. Jiný úhel pohledu nabídl Andrzej Korczak z Univerzity Jana Kochanowského v Kielcích, když zmínil pozitivní a negativní důsledky inspirace Dálným východem v západní religionistice.
Jedna ze dvou paralelních sekcí úterního dopoledne byla věnována výzkumu různorodých ezoterických proudů. Díky čtyřem na sebe navazujícím setkáním se jednalo o téma, které mimo jiné profilovalo celý kongres. Izabela Trzcińska z Hornicko-hutnické akademie Stanisława Staszica v Krakově představila theosofické koncepce výchovy. Stejné pracoviště reprezentoval Paweł Mirowski s příspěvkem „Teorie U – mezi ekologií Capry a antroposofií Steinera“. Na první pohled to může působit překvapivě, ale pracovníci z Fakulty humanitních studií zmiňované akademie jsou klíčovými výzkumníky současných forem religiozity v Polsku. Následovala hlavní dopolední přednáška, kterou pronesla Agata S. Nalborczyk z Varšavské univerzity. Nastínila autoritu, role a typologii administrativě-duchovního vedení muslimských komunit v západní a střední Evropě.
Úterní odpoledne opět nabídlo celou řadu zajímavých setkání. Jedno z anglickojazyčných otevřel Scott Simpson z JU popisem lokalit spojených s obřady slovanské rodné víry v Polsku. Magdalena Więckowska ze stejného pracoviště pokračovala v tématu prostoru, když hovořila o svých terénních výzkumech posvátných hor v střední Americe a jejich kultických reprezentacích. Příspěvek Joanny Malita-Król z pořádajícího Institutu religionistiky JU posluchače vrátil tematicky zpět do Polska a to konkrétně do Varšavy. Výkonná tajemnice kongresu hovořila o případové studii wiccanských rituálů na břehu řeky Visly. Kolegyně zvládala s úsměvem řešit drobné i větší komplikace spojené s průběhem konference, řídit některé sekce i diskutovat s posluchači po svém odborném vystoupení. Na tomto místě je potřeba s díky zmínit také studenty krakovské religionistiky, kteří byli aktivní součástí realizačního týmu. Jedno z posledních setkání druhého dne kongresu bylo věnováno výzkumu islámu v Evropě. Postupně na něm vystoupili čtyři pracovníci z Fakulty orientalistiky Varšavské univerzity. Doktorandka Agata Çakmur popsala vliv deportace Meschetských Turků na jejich tradice a religiozitu. Konrad Zasztowt představil sociálně-politickou situace zástupců fundamentalistických muslimských hnutí na Krymu před a po ruské anexi. Na kongresu se několikrát zdůraznila skutečnost, že podstatná část krymských Tatarů, která po roce 2014 odešla do Polska, patřila právě k těmto uskupením. Referát Andrzeje Drozda o ohrožení tradičních náboženských rituálů polsko-litevských Tatarů tematicky navázal na předchozího řečníka. Nakonec Marta Widy-Behiesse ve svém online příspěvku vykreslila evoluci muslimské populární kultury v západní Evropě.
Středeční dopoledne otevřela mimo jiné diskuze nad knihou „Ile z nauki, ile z ideologii. Religioznawstwo w PRL“ (Kolik z vědy, kolik z ideologie. Religionistika v Polské lidové republice). Redaktory publikační novinky zastupovala Łucja Marek z Institutu národní paměti a Rafał Łętocha z UJ. Dalšími panelisty byli Jerzy Kojkoł z Akademie vojenského námořnictva v Gdyni a Andrzej Szyjewski z UJ. Do místy bouřlivé debaty reflektující stále ožehavé téma polské vědy o náboženství se mimo jiné zapojil Jerzy Ochman z JU. Česká a slovenská religionistika na podobnou otevřenou diskuzi stále ještě čeká. Od reflexe historie se účastníci kongresu přesunuli k současnému stavu bádání. Hlavní přednášku na téma „Lecturing about Study-of-Religion Perspectives on Freedom of Religion or Belief in Human Rights Conventions and Declarations“ totiž pronesl Tim Jensen, který je prezidentem Mezinárodní asociace historie náboženství (International Association for the History of Religions). Jeho vstřícnost a nadhled byl osvěžující vzpruhou nejen pro účastníky následující diskuze.
Jednou z možností středečního odpoledne bylo pokračování sekcí nad ezoterickými tématy. Monika Rzeczycka z Gdaňské univerzity ve svém online příspěvku popsala vývoj biodynamiky jako výsledek duchovní vědy (antroposofie) Rudolfa Steinera. Agata Świerzowska z JU hovořila o vegetariánské stravě jako výrazu ekologického zájmu v esoterických tradicích přelomu století. Posledním řečníkem byla klíčová osobnost výzkumu křesťanské ezoteriky v Polsku, kterou je Zbigniew Pasek z Hornicko-hutnické akademie Stanisława Staszica v Krakově. Následovala velice živá debata mezi přednášejícími, která posluchačům ukázala úzké personální propojení jednotlivých pracovišť. Poslední středeční sekci je možné považovat za jedno z odborně nejpovedenější setkání na kongresu. Společným motivem bylo náboženství ve veřejném prostoru v Polsku. První sociologický příspěvek přednesli Irena Borowik a Paweł Grygiel z JU. Bylo velice zajímavé sledovat primární interpretace výsledků rozsáhlého výzkumu, který byl inspirován prací José Casanovy. Konrad Pędziwiatr z Ekonomické univerzity v Krakově soustředil pozornost na zástupce hlavních muslimských organizací působících v Polsku. V reflexi islamokritických aktivit se opět ukázalo, co všechno máme s naším severním sousedem společného. Mimo jiné zazněl referát „Formace a adaptace. Role náboženství při budování organizační identity katolických univerzit v Polsku“, který přednesl Marcin K. Zwierżdżyński z Hornicko-hutnické akademie Stanisława Staszica v Krakově. V diskuzi se odkrývaly paralely napříč středoevropským prostorem.
Nevýhodou celotýdenních kongresů je to, že aktivní účastník obvykle nemá možnost zůstat na akci od jejího začátku až po poslední přednášku. Proto bude čtvrtek posledním dnem, kterému bude v tomto reportu věnována pozornost, ačkoli konference trvala až do pátečního odpoledne. Jedna z dopoledních sekcí byla pokračováním tématu islámu v Evropě. Agata S. Nalborczyk z Varšavské univerzity předestřela svůj pohled na současné změny v polském islámu. Martin Klapetek z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích hovořil o výzkumu oddělení pro muslimy na jednom z komunálních hřbitovů ve švýcarském Bernu. Setkání uzavřel Nedim Useinow z Varšavské univerzity referátem „Ženy v národním hnutí na Krymských Tatarů po druhé světové válce“. Jednotlivé příspěvky spojovala aktuálnost probíraných případů. Hlavním řečníkem čtvrtečního dopoledne byla Anna Niedźwiedź z JU, která si ve svém vystoupení položila metodologickou otázku po možnostech etnografického studia žitých náboženství během terénního výzkumu.
Čtvrteční odpoledne účastníkovi kongresu nabízelo hned několik možností. Jednou z nich byla sekce zaměřená na východní náboženské systémy. Krzysztof Kosior z Univerzity Marie Curie-Skłodowské v Lublinu obrátil pozornost posluchačů na pojem osvobození v hinduismu. Jeho doktorand Jakub Kwiatkowski ze stejného pracoviště představil jednotlivé koncepce nejvyššího božstva ve starověkém čínském náboženství. Setkání uzavřela Aleksandra Skowron z Polsko-japonské akademie informačních technologií ve Varšavě se svým příspěvkem „Logika paradoxu jako výzva představivosti a rozumu“. Východiskem autorčina pohledu na zmiňovanou problematiku byl japonský zenový buddhismus. Opět se ukázalo, že se konferenci podařilo pokrýt celé spektrum badatelských aktivit současné polské religionistiky. Jedna z posledních sekcí čtvrtého dne kongresu nabídla tři různorodá témata. Zofia Sawicka z Řešovské univerzity a Marcin Krzyżanowski z JU společně zaměřili pozornost posluchačů na současný Írán a aktivity náboženských autorit na sociálních sítích. Joanna Krotofil z JU představila badatelský projekt orientovaný na polské konvertity k islámu. Setkání uzavřela Magdalena Pycińska ze stejné univerzity příspěvkem „Multiple experiences and expressions of Palestinian religiosities. Towards religious intersectionality“. Následovala zajímavá diskuze mezi přítomnými odborníky, která cílila především na metodologii výzkumu polského kontextu.
Referáty, které projdou klasickým recenzním řízením, budou publikovány v časopise Studia Religiologica vydávaném Institutem religionistiky JU. Následující setkání proběhne v roce 2024 a bude ho pořádat Akademie vojenského námořnictva v Gdyni.
Náhledová fotografie: Internetová prezentace konference.
Fotografie z konference: autor.
Související příspěvky:
Kolokvium Alternatívna religiozita v stredoeurópskom priestore
Mezinárodní konference o změnách v náboženské krajině Evropy
Čtvrtý ročník Konference o islamologii v Českých Budějovicích
Pravidelná konference italské společnosti pro studium nových náboženských hnutí
Program konference „Současná česká náboženská scéna. Dvacet let časopisu Dingir“