Ve čtvrtek 12. 11. a v pátek 13. 11. 2020 uspořádala Katedra filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen Kfi TF JU) již čtvrtý ročník odborné konference s mezinárodní účastí „Česká a slovenská islamologie 2020: současná témata a budoucí výzvy“. S ohledem na pandemickou situaci byli pořadatelé nuceni přesunout akci na online platformu ZOOM. Virtuálního setkání se zúčastnili teologové, religionisti, filosofové, sociologové či politologové z Prahy, Plzně, Brna, Olomouce, Pardubic, Hradce Králové, Českých Budějovic, Košic a Bratislavy. Oproti předchozím ročníkům se opět rozšířil počet přednášejících a z části se proměnila jejich skladba.
Ve čtvrtek odpoledne akci tradičně otevřel děkan TF JU doc. Rudolf Svoboda. Původně mělo následovat vystoupení hlavního řečníka, kterým měl být letos prof. Luboš Kropáček z Katedry religionistiky HTF UK v Praze. S ohledem na komplikace spojené s nastalou situací se však konference nakonec nemohl zúčastnit.
Přednášející měli k dispozici vždy dvacet minut a potom následovala předsedajícím moderovaná diskuze. Se svými dotazy a komentáři se mohli zapojit také vyučující a studenti z JU či veřejnost. V první čtvrteční sekci vystoupil doc. Attila Kovács (Katedra porovnávacej religionistiky FF UK v Bratislavě) se svým referátem „Na cestě do nové Mekky: islám a muslimové ve sci-fi filmech“. Doc. Přemysl Rosůlek (Katedra politologie a mezinárodních vztahů FF ZČU) obecně hovořil o problematice pojmu islamofobie v sociálních vědách. Na něj pak navázala dr. Zora Hesová (Filozofický ústav AV ČR) svou konkrétní komparací české a slovenské islamofobie. Všímala si jejího využití zejména v populistických politických diskursech.
Na Česko se zaměřily také dva příspěvky z druhé sekce. Mgr. Karel Černý (Pracoviště historické sociologie FHS UK v Praze) zprostředkoval výsledky svého dlouhodobého výzkumu, když hovořil o džihádu v pojetí reprezentantů českých muslimů. Následovalo vystoupení dr. Veroniky Kramárekové (Integrační centrum Praha), která představila současnou integraci arabské komunity žijící v Praze a výzvy, jež před ní staví budoucnost. První konferenční den byl uzavřen příspěvkem dr. Martina Klapetka (Kfi TF JU) – referoval o muslimských pohřebních odděleních na Ústředním hřbitově ve Vídni.
V pátek ráno konference pokračovala třetí sekcí. Dr. Jaroslav Franc (Katedra komunikačních studií CMTF UPOL) hovořil o postojích alexandrijského patriarchy Šenuta III. ve sporu o theosis, který probíhal v Koptské pravoslavné církvi od poloviny 20. století. Zdůraznil, že v argumentaci proti zastáncům nauky o zbožštění člověka se patriarcha nevyhýbal terminologii vycházejících z tradice islámu. Dr. Lukáš E. Nosek (Katedra religionistiky HTF UK v Praze) přednesl příspěvek nazvaný „Chalq al-Qur´án (stvořenost Koránu) jako stále živé téma islámské teologie ve 20. století?“.
Referáty čtvrté sekce si všímaly historie a současnosti jižní Asie a Předního východu. Doc. Dušan Deák (Katedra porovnávacej religionistiky FF UK v Bratislavě) přednesl příspěvek na téma „Fakír na zlatom tróne a monologické dialógy priaznivcov štandardizovaných náboženských kolektívov“. Jednalo se o historickou sondu do procesu sakralizace jednoho z nejpopulárnějších světců současné Indie Sáí Báby ze Širdí. Následovala zajímavá diskuze mezi účastníky konference. Dr. Christopher Helton pokračoval referátem na téma „Agehananda Bharati and the Hindu-Muslim Interface“. Sekci uzavřel Mgr. Ehsan Arzroomchilar (Kfi TF JU) s příspěvkem „Approaches to Islam in the Contemporary Iran“. Představil hlavní íránské intelektuální proudy a jejich pohledy na islám v současné době.
Poslední dopolední sekce se nesla v politologickém duchu a zaměřila se na aktuální témata spojená s muslimy a islámem. Doc. Marek Čejka (Ústav teritoriálních studií FRRMS MENDELU) shrnul klíčové momenty izraelsko-palestinského konfliktu v roce 2020. Podařilo se mu celou problematiku představit z širšího kontextu arabského světa. Dr. Josef Kraus (Katedra politologie FSS MU) poukázal na omezení náboženských aktivit v Íránu jako prevence šíření nákazy COVID-19 a reakce šíitského kléru.
V poslední páteční sekci se Mgr. Tadeáš Vala (Katedra filosofie a religionistiky FF UPa; Katedra politologie FF UHK) zaměřil na muslimský pogrom granadských židů provedený roku 1066 a jeho interpretaci autory prosazujícími teorii convivencie. Mgr. Karel Pikeš (Katedra religionistiky FF UPa) se věnoval orientalistickému přístupu k súfismu. Stejně jako v minulém roce i letos následovala zajímavá diskuze. Poslední referát přednesl jeho katedrový kolega Mgr. Ivo Mach, který prezentoval pohled jezuitského kněze Paola Dall´Oglio na syrskou revoluci a z ní vycházející válečný konflikt.
Videozáznamy některých přednášek budou postupně zveřejňovány na facebookovém profilu „Studium evropského islámu při TF JU“.
Psali jsme v Dingiru:
Téma čísla 4/2001: Současný islám (plný text čísla zde).
Téma čísla 4/2014: Reformní hnutí uvnitř i vně islámu (obsah čísla zde).
Související příspěvky:
Mezinárodní konference o změnách v náboženské krajině Evropy.
Pravidelná konference italské společnosti pro studium nových náboženských hnutí.
Výsledky průzkumu vztahu Rakušanů k islámu.
Jak Češi zkoumají a vnímají islám.
Vnější tvář islámu: pohostinnost v Africe a v Asii i náboženská netolerance v Evropě.