KURLANDER, Eric, Hitlerova monstra: Třetí říše a nadpřirozeno, Praha: Academia 2021. ISBN 978-80-200-3123-5.
Téma nadpřirozena a vývoje Německa koncem 19. století až do zániku Třetí říše je dlouhodobě velmi populární. Okultní a magické představy spojené s Německem před vládou a za vlády Adolfa Hitlera se objevují jako vděčný námět řady sci-fi a hororových filmů i populárně-naučných knih. V České republice hrálo v této oblasti velkou roli dílo Jacquese Bergiera a Louise Pauwelse Jitro kouzelníků. Lidem zvyklým na úzký okruh „pravd“ dovolených k šíření v silně cenzurovaném prostředí komunistického Československa a velmi jasně narýsovaný pohled na běh historie, se především touto knihu otevřel přístup k alternativnímu nahlédnutí na dějiny lidstva. Zásadní roli v něm měly hrát tajné společnosti, magické síly a artefakty starých civilizací. Evoluce zde byla spojena s možností příchodu lidí s nadpřirozenými schopnostmi, kteří by měli umožnit vývoj lidstva novým směrem. V kapitole o Třetí říši pak byla historie Německa, jak jsme ji znali ze školních učebnic, doplněna představami o Adolfu Hitlerovi jako možném zasvěcenci neznámých sil, který spolu s dalšími představiteli Německa hledal cesty k získání nadpřirozené moci.[1] Zájemcům o Třetí říši a vážnější, akademické zpracování této problematiky se postupně v České republice dostaly v češtině k dispozici knihy britského profesora Nicholase Goodrick-Clarka Okultní kořeny nacismu[2] a Eduarda Gugenbergera Hitlerovi vizionáři.[3] Řada představ kolující v těchto souvislostech o nacistických výpravách do Tibetu je zpracována v knize Christophera Halea Himmlerova křížová výprava[4] a Peter Meier-Hüsinga Nacisté v Tibetu.[5] Všechny zmíněné knihy postupně stále jasněji ukázaly, že řada zpráv o nacistických esoterních zájmech se nezakládá jen na mýtech, ale má reálné kořeny.
Eric Kurlander se dlouhodobě věnuje německým dějinám a přednáší na univerzitě. Jeho kniha Hitlerova monstra. Třetí říše a nadpřirozeno představuje velice podrobně rozepsaný výklad vývoje okultních a mytologických představ v Německu i Rakousku. Podle autora „důkazy svědčící o významných souvislostech mezi nacismem a oblastí nadpřirozena nebyly nikdy četnější než právě dnes“ (s. 12). Kurlander nejprve popisuje celou řadu filmů a knih, ve kterých se ukazuje na vztah mezi nacismem a nadpřirozenem. Velice přesně přitom rozlišuje mezi primárními a sekundárními prameny, populárně naučnou literaturou a dalšími dokumenty, které byly využity k dané práci a závěrům o německém okultismu. Hodnotí jejich věrohodnost a vědecky prokázaný přínos k danému tématu. Ukazuje, do jaké míry se téma německého okultismu, nadpřirozených sil a na magické myšlení navázané politiky Třetí říše stalo působícím a rozebíraným fenoménem, ovlivňujícím myšlení širokých vrstev obyvatelstva.
Kniha je velmi obsáhlá a podrobná, má 594 stran a tři části. Mapuje počátky Třetí říše v idejích a myšlenkových proudech jedinců, kteří se sice lišili v mnoha teoriích a hypotézách, ale v jistých bodech (nacionalismus, patriotismus, antisemitismus, víra v pradávnou germánskou spiritualitu) často dokázali nacházet společné závěry. Ty byly velice často spojeny s radikálním nacionalismem, pangermánským rasismem a sklony k magické obraznosti i magickému myšlení, které do jisté míry vystupovaly proti čistému materialistickému a pozitivistickému intelektualismu konce 19. a počátku 20. století. Kurlander nejprve popisuje rozvoj takzvaných „hraničních věd“, kam patřilo „všechno, počínaje tradičními okultními disciplínami, jako je parapsychologie, kosmobiologie a radiestézie nebo Teorie světového ledu, a další nauky, které zpochybňovaly myšlení akademických vědců … pomocí řady teorií, jež neodpovídaly požadavkům nového vědeckého poznání’“ (s. 24).
Kurlander ukazuje, jak se tyto komunity spojené s hraničními vědami, okultismem a německou mytologií a folklorem spojovaly, aby stále silněji působily nejen na politickou situaci v Německu před první světovou válkou, ale i později v období Výmarské republiky a směřovaly k Třetí říši.
V první části knihy se popisují tyto „nadpřirozené“ kořeny nacismu ve vztahu k ariogermánskému náboženství, hraničním vědám a okultismu. Jsou uvedeny řády a společnosti, které působily na cestě k Třetí říši a byly v ní pak různým způsobem přijímány či odmítány.
V akademickém prostředí je hodnotná i probádaná vazba společnosti Thule ke vzniku nacistické strany (NSDAP). Autor podrobně rozebírá možné vazby Adolfa Hitlera k okultnímu myšlení a popisuje jeho sugestivní schopnosti, ovlivňující masy (s. 148–150).
Ve druhé a třetí části se setkáme s celou řadou těchto tzv. hraničních věd a hledáním alternativních náboženství, které měly pomoci posílit německou dominanci. Setkáme se s celou řadou teorií a učení, které byly popsány již v Jitru kouzelníků. Kurlander s akademickou erudovaností hodnotí tyto informace, ukazuje, že tyto společnosti i jedinci a jejich učení skutečně existovaly a hledaly si své cesty k uznání ve společnosti. I nacistický režim, který celou řadu alternativních nauk nejen akceptoval, ale i přebral pod státní financování, dokázal na druhou stranu pronásledovat ty nauky, které nebyly v dostatečném souladu s oficiální ideologií. Autor velmi podrobně popisuje celou řadu předních činitelů nacistického režimu a jejich podporu či odmítání určitých mytologických, okultních a dalších představ. Ukazuje, že řada pronásledování či naopak podpora určitých okultních skupin a s nimi spojených jedinců závisela na výsledném kompromisu mezi vládci německých státních a bezpečnostních struktur. Na tom, jakým okultním a esoterním představám věřili přední představitelé Třetí říše, pak závisela i ochrana či naopak zavržení nejen jednotlivců bádajících v oblasti „nadpřirozena“, ale i celých lóží a společností.
Kurlander se rozhodl do knihy zařadit i teorie o nacistických tajných zbraních a snahách o záchranu Německa v posledních měsících a dnech války. Je patrná autorova snaha probádat téma v co nejširším ohledu i v důsledcích, jaké tyto myšlenky měly na německé obyvatelstvo. To se vztahuje i na konec druhé světové války, kdy se snaží zachytit představy Němců o prohrané válce v kontextu do té doby uznávaných ideologií.
Kurlander velice podrobně rozebral síť vztahů propojující jednotlivé aktéry Třetí říše a jejich myšlení až ke skupinám a jedincům dávnější minulosti. Jeho práci lze doporučit všem vážným zájemcům o tuto problematiku. Dílo by se dalo označit za současný vrchol dokumentačního zpracování fenoménu vývoje německého okultismu koncem 19. a v první polovině 20. století ve vazbě na hitlerovské Německo. Vzhledem ke knihám Goodricka-Clarka a dalším vědecky zpracovaným publikacím popisujícím toto období německých dějin se jedná o další přiblížení dobové atmosféry i jejích aktérů. I v tomto podrobném zpracování však nenalezneme dostatečně podrobný popis a rozbor učení a praktik i závěrů těch skupin a hnutí, které se dnes již prokazatelně spojují s nacistickým okultismem a jeho praxí (Thule, Ahnenerbe). A to i v kontextu faktu, že velká část archivů spojená s bádáním v této oblasti, a především organizací Ahnenerbe byla po válce odvezena do Ruska (něco do USA atd.). I v současné době pokračující utajování velké části těchto informací přispívá k mytologizaci Třetí říše. I proto zůstává možnost ještě podrobnějšího zpracování oblasti německého okultismu od konce 19. století do porážky Třetí říše stále otevřená.
Poznámky:
[1] BERGIER, Jacques et POUWELS, Louis. Jitro kouzelníků. Praha: Svoboda, 1990, s. 231–355. ISBN 80-205-0086-3.
[2] GOODRICK-CLARKE, Nicholas. Okultní kořeny nacismu. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3143-8.
[3] GUGENBERGER, Eduard. Hitlerovi vizionáři. Praha: Brána, 2002. ISBN 80-7243-131-5.
[4] HALE, Christopher. Himmlerova křížová výprava. Praha: Columbus, 2005. ISBN 80-7249-197-0.
[5] HÜSING, Peter-Meier. Nacisté v Tibetu: Záhada expedice SS pod vedením Ernsta Schäfera. Praha: Volvox Globator, 2019. ISBN 978-80-7511-456-3.
Je tam něco i o Alfredu Rosenbergovi, který byl nacistickým expertem na “pohanské” ceremonie a pod jehož úřad Reichsleitera NSDAP spadalo i organizování oslav Slunovratu a dalších svátků v Třetí říši?
Raději Vám rychle odpovím, než abych dlouze kontaktoval autora: Ano, o Alfredu Rosenbergovi je toho v knize na různých místech docela dost, i o organizaci pohanských svátků i o jeho úřadu.