Ve čtvrtek 21. února se ve slovenské Trnavě konalo mezinárodní vědecké kolokvium nazvané Alternatívna religiozita v stredoeurópskom priestore. Výsledky svého bádání v oblasti současné religiozity zde prezentovali zástupci českých a slovenských univerzit společně s pracovníky Církevního odboru Ministerstva kultury Slovenské republiky. Program kolokvia je dostupný zde. Krátkou reportáž o kolokviu odvysílala Trnavská televize. Na několik fotografií z přednášek se můžete podívat na konci článku.
Setkání otevřela krátkým proslovem prof. Blanka Kudláčková z Pedagogické fakulty Trnavské univerzity v Trnavě. Přivítala všechny hosty i posluchače kolokvia a předala slovo řediteli Církevního odboru MK SR Jánu Juranovi, který celé setkání moderoval.
Hlavním řečníkem a zároveň prvním přednášejícím kolokvia byl doc. Zdeněk Vojtíšek z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který seznámil posluchače s historií i současnou podobou Hnutí Grálu. Zvláštní zřetel věnoval ve svém příspěvku náboženskému etnocentrismu, tedy přesvědčení, že nějaká skupina lidí zaujímá výjimečnou pozici z hlediska duchovních nadání a vyvolenosti a tomu, jak se projevuje právě v učení Hnutí Grálu.
Dr. Kamila Klingorová z Přírodovědecké fakulty UK prezentovala svůj výzkum religiozity mladých lidí ve věku 25 – 35 let v různých částech Česka a jejich vztahu k tradičním i alternativním podobám náboženského života. Z výsledků jejího kvalitativního šetření vyplývá, že tito lidé nejčastěji tíhnou k neinstitucionalizovaným formám duchovního života, vyhovuje jim pluralita, volnost a možnost libovolně kombinovat duchovní prožitky.
Třetí českou přednášející byla Mgr. Jitka Schlichtsová, která působí na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Seznámila posluchače s historií vzdělávání dětí v gurukulách hnutí Haré Kršna (zkr. ISKCON) a jejím vlivem na současnou podobu těchto škol. Ty totiž i v našem středoevropském prostoru poskytují alternativu v náboženské i vzdělávací oblasti.
Hledání alternativ v duchovním životě, jejich podobám a možnostem jejich odborného uchopení se věnovaly příspěvky doc. Martina Dojčára z Pedagogické fakulty Trnavské univerzity a doc. Daniela Slivky z Řeckokatolické fakulty Prešovské univerzity. Zatímco Dojčár se věnoval především užívání pojmu spiritualita jako vyjádření preference alternativního náboženského života stojícího proti institucionalizovaným podobám náboženského života v obecné rovině, Slivka ve svém příspěvku charakterizoval širokou skupinu netradičních věřících v současné slovenské společnosti a jejich preference v oblasti duchovního života. Podobně jako čeští věřící v příspěvku Klingorové, i ti slovenští přikládají důležitost především hloubce osobního duchovního prožitku, praktické využitelnosti duchovních nauk pro svůj osobní prospěch, svobodě v kombinování nauk a raději volí individuální duchovní cestu proti institucionalizovaným formám náboženství.
Příspěvek Dr. Ivana A. Petranského z Filozofické fakulty Univerzity Cyrila a Metoděje v Trnavě podrobně pojednával o vývoji společnosti Svědkové Jehovovi v období komunismu, velkému nárůstu členů krátce po Sametové revoluci a současné stagnaci počtu jejích členů.
Konferenci zakončil referát dr. Lucie Greškové a dr. Radovana Čikeše z Církevního odboru Ministerstva kultury Slovenské republiky o vlivu legislativy na podobu religiozity na Slovensku. Z poznatků šetření, které provedli, vyplývá, že velmi přísné zákony v současnosti sice znemožňují novým náboženským společnostem na Slovensku registraci u Ministerstva kultury SR a využívání z toho plynoucích výhod, ale nemají žádný reálný dopad na podobu náboženského života. Tzv. alternativní religiozita totiž nevytváří instituce, které by bylo zapotřebí registrovat a zároveň i členové registrovaných tradičních náboženských společností využívají některé z prvků alternativní religiozity zcela nezávisle na uznání daného subjektu za náboženský.
