Pohyb u slovenských evangelíků v širším kontextu

Pohyb u slovenských evangelíků v širším kontextu

První polovina srpna připomíná u nás a v mnoha dalších zemích pozici lidí menšinových erotických preferencí označovaných jako LGBT+ nebo queer lidé ve většinové společnosti. V zemích euroatlantické civilizace převládá liberální postoj. Východ a chudý Jih je spíše odmítavý. Česko je v tomto ohledu uprostřed. Partneři stejného pohlaví mohou oficiálně uzavřít registrovaný vztah, který má právní důsledky. Populace je převážně tolerantní. O některé další možnosti, např. „manželství pro všechny“ zatím u nás queer komunita marně usiluje.

Významným tématem se stalo možné chápání stejnopohlavního svazku v církvích. Je-li možno takovým párům žehnat na společnou cestu životem nebo je i církevně oddávat. Také se řeší, mohou-li muži a ženy hlásící se veřejně k takovému partnerství vykonávat veřejnou službu v církvi.

Historické protestantské církve, luteráni, reformovaní, anglikáni, presbyteriáni, spíše v bohatých zemích západního světa zastávají tolerantní, i podpůrné postoje. Příkladem v Česku může být nejpočetnější reformační církev, Českobratrská církev evangelická, která na svém 31. synodu v květnu 2005 přijala rozsáhlý dokument, který vstřícně reflektuje tyto vztahy teologicky a z hlediska věd o člověku. V pražském kostele této církve U Martina ve Zdi každoročně, i letos, začíná bohoslužbou týdenní program přednášek, diskusi, literárních čtení, výstav, koncertů, promítání filmů, sportovních utkání queer komunity a jejích přátel pod názvem Prague Pride.

Církve v chudých zemích, římští katolíci, pravoslavní a církve evangelikálního a letničního zaměření obvykle zastávají, jak již bylo řečeno, odmítavý postoj. I u nás se přihodilo, že jeden z baptistických sborů v Česku, sbor v Praze 4 na Pankráci, zvaný podle sídla „sbor Na Topolce“, dospěl k tolerantnímu postoji ke queer křesťanům. Výsledkem několikaleté rozepře bylo vyloučení tohoto sboru z Bratrské jednoty baptistů a vznik nového registrovaného útvaru, Společenství baptistických sborů. Kromě toho ještě působí neformální sdružení Síť víry, které rozepři překonává.

Církve odmítavé k LGBT+ lidem obvykle připouštějí jedinou teologicky vzato legální možnost, totiž obrácení, jež s sebou nese to, že se takový člověk vzepře svému přirozenému tíhnutí a bude celoživotně trpět absencí uspokojivého partnerství. Kdo není ochoten tento radikální krok udělat, nemá naději na blaženou věčnost. Promítnuto do praktické politiky to např. znamená, že ve východní polovině Polska jsou stovky obcí, které veřejně vyhlásily, že jsou oblastí vyčištěnou od LGBT.

Tento spor o pozici leseb, gayů, bisexuálních, pansexuálních, asexuálních a transgender lidí se nedávno dvakrát dotkl Slovenské evangelické církve augsburského vyznání, tedy slovenských luteránů, kteří jsou v sousední zemi druhým nejpočetnějším náboženským útvarem. V posledním sčítání lidu se k nim hlásilo 316 250 osob, což činí 5,86 % obyvatel.

Procentuální zastoupení slovenské luterské církve samotné je tedy několikanásobně vyšší než zastoupení všech náboženských společností mimo Církev římskokatolickou u nás. Slovensko má to, co v Česku neznáme, celé luterské regiony, v nichž je římských katolíků výrazná menšina (Záhorie, Turiec, Liptov).

Ve slovenské luterské církvi došlo k represi vloni na podzim, kdy evangelický teolog, biblista z tamní evangelické teologické fakulty Ondrej Prostredník (*1963) projevil vstřícný přístup k partnerství LGBT+ lidí a vystoupil na bratislavském Pride. Kromě toho kritizoval kapitolu o kultuře života a kultuře smrti v učebním textu katolického náboženství pro základní školy, kde se mimo jiné odmítají erotické vztahy lidí stejného pohlaví. Napsal, že text šíří fundamentalistickou teologii a démonizuje existující lidskoprávní standardy. Na zásah slovenských luterských biskupů mu pro tato vystpoupení bylo znemožněno nadále působit na fakultě.

Podle vlastního vyjádření chtěl omezit zasahování římskokatolické církve do učebních osnov. Respektuje právo církví určovat obsah vyučování náboženství, ale upozornil, že svoboda vyznání má hranice dané respektováním práv a svobod jiných lidí, tedy žáků veřejných škol a jejich rodin.

Nedávno tři slovenští luterští biskupové (generální biskup církve a biskupové západního a východního distriktu) znovu zasáhli, tentokrát proti farářce evangelického církevního sboru Bratislava – Staré město Anně Polckové, sboru, v němž v současnosti rovněž působí Ondrej Prostredník.

Na letošním Mezinárodním dni proti homofobii a transfobii se Polcková vyslovila, že už nechce mlčet. Řekla: Po tom všem, s čím se mi svěřili a svěřují LGBT lidé, mlčet nemohu. Byla bych zbabělá a falešná. … Proto chci být hlasem těch, kteří mlčí, protože se mluvit bojí. Hlasem mladých lidí, kteří mají strach říct, jací jsou a koho chtějí milovat. Odůvodnila to i tím, že několik set let staré texty musí být vykládány na základě dnešního zkoumání a vědeckého poznání o člověku, který něčím žije a něčím se trápí.

Luterští biskupové nedávno Polckovou vyzvali, aby zvážila setrvání ve službě farářky. Ve svém stanovisku kritizovali „liberálně laděná média“ a „prohomosexuální hnutí“. Odvolat z funkce ji nemohou, protože u evangelíků si faráře volí sbor. U slovenských luteránů sbor vede presbyterstvo. V něm jsou zastoupeni farář či farářka a laičtí členové, z nichž nejvyšší pozici zastává sborový dozorce (dohližitel).

Presbyterstvo bratislavského sboru spojeného s tzv. Velkým kostelem se vyslovilo mimo jiné takto: Uznáváme právo biskupů vyjádřit svůj názor, ale nemůžeme souhlasit s povýšením tohoto osobního postoje na status „Božího pohledu“, ani s názorem, že biblické svědectví nás zavazuje vést lidi s homosexuální orientací k životu v celibátu a označovat jejich jednání za hřích – navíc bez jakéhokoliv rozlišování.

V reakci na názor, že slovo Boží v Bibli homosexualitu jednoznačně odmítá, se vyjádřili takto: V rámci uplatňování historicko-kritických metod je třeba rozlišovat mezi slovem Božím a Biblí. Jde o absolutně klíčový hermeneutický předpoklad při studiu biblických textů. Obě tyto věci se totiž nekryjí, ne všechno v Bibli je Božím slovem. Upozorňují dále, že v kulturně podmíněných lidských textech Bible je třeba Boží slovo soustavně hledat.

Farářky Polckové se tedy její sbor zastal a vyslovil jí respekt a plnou podporu. To má v evangelickém prostředí rozhodující roli. V církvi a v širším okruhu sympatizantů kolem ní, mimo jiné v politickém hnutí Progresívne Slovensko, z něhož pochází slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, se podepisuje petice na obranu Anny Polckové.

Náhledová fotografie farářky Anny Polckové: zdroj zde

Související články:

Anatomie rozdílu mezi českou a slovenskou religiozitou.

Napětí ve slovenské evangelické církvi.

Luterskou církev ve Švédsku opouštějí věřící.

Farářek je ve Švédské církví více než farářů – mají ale nižší platy.

Luteráni a katolíci chtějí usilovat o jednotu.

Americkí luteráni si prvýkrát v dejinách zvolili afroamerické biskupky.

Evanjelická luteránska cirkev Fínska a Fínska cirkevná pomoc poslali Trumpovi a Putinovi vizuálne posolstvo.



Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Adam Hladky
Adam Hladky
14. 8. 2020 17:16

Pane Štampachu,
v textu máte zásadní chybu: doc. Prostredník nebyl zbaven kanonické mise za kritiku textu pro výuku katolického náboženství (to by bylo biskupům ECAV ukradené), ale za vstřícný přístup k partnerství LGBT+ lidí, včetně vystoupení na bratislavském Pride.
Prosím. opravte si to. Chtěl jsem Váš článek dát dál, ale s takovou zásadní chybou nemohu.
A.Hladky

https://www.noviny.sk/slovensko/256974-evanjelicky-knaz-prisiel-o-pracu-pre-svoj-prihovor-na-duhovom-pochode