V neděli 26. července se k založení požáru katedrály v Nantes přiznal uprchlík z Rwandy (o přiznání referovala i česká média, například zde). Reportérka Claire Giangravéová zkoumala pro Religion News Service (zde), jak požár z 18. července a žhářovo přiznání zapůsobily na francouzské katolíky, a došla k zajímavým závěrům.
Tím hlavním je, že tyto události dovršují jejich dlouhodobou frustraci. Depresivní je skutečnost, že se jedná už o druhou katedrálu, poškozenou ohněm v poslední době (katedrála Notre-Dame v Paříži vyhořela před pouhými 15 měsíci), a zvláště to, že žhář zneužil důvěru farnosti, která mu poskytla zázemí a pověřila ho službou u oltáře. Devětatřicetiletý uprchlík z Rwandy jménem Emmanuel měl také povinnost zamknout kostel po návštěvní době; když to 18. července udělal, založil na třech místech požár. Údajně snad ze vzteku a zoufalství, že brzy měla skončit platnost jeho víza a on měl být nedobrovolně repatriován.
Škody na vitrážových oknech ze 16. století a na dalším interiéru katedrály svatých Petra a Pavla jsou nevratné a také ochota pomáhat uprchlíkům utrpěla velkou ránu. Možná ještě horší je pocit, že se francouzští katolíci stali menšinou, a ještě navíc pronásledovanou. Ke katolicismu se sice hlásí téměř polovina francouzské společnosti (41 %), ale praktikujících katolických obyvatel Francie může být jenom 5 %. A navíc se tato menšina stává obětí protináboženské nenávisti: podle zprávy francouzského Ministerstva vnitra (zde) vystoupal počet trestných činů z nenávisti proti křesťanům v roce 2019 na 1 052, což je téměř dvojnásobně oproti židům (687) a desetinásobně oproti muslimům (154). I internetové diskuse o požáru v Nantes obsahovaly nejen útěchu a vyjádření solidarity, ale také nenávistné komentáře a obviňování.
Jednou z příčin nenávisti je to, že katolická církev pod vedením papeže Františka zaujala vstřícný postoj k imigrantům. Jedním z nich byl i Emmanuel, který přišel z Rwandy před třemi nebo čtyřmi lety. Katolíci mu poskytli ubytování a přijali ho mezi sebe. Emmanuel je katolík a chodil pravidelně na mši. Nikdo si nedokáže vysvětlit, proč spáchal tak nesmyslný zločin. Jeden z katolíků, jejichž výpovědi zazněly v článku Claire Giangravéové, Arnaud Boutheon, se ale smutku i nenávisti snaží čelit: „Nejsme tady, abychom soudili, ale abychom nesli evangelium a byli radostní. Myslím, že nejlepší je modlit se za toho muže, modlit se za jeho duši, protože se určitě cítí velmi, velmi vinen.“
Náhledová fotografie: Laetitia Notarianni, AP Photo.
Související články:
Filipínský prezident slovně napadl křesťanství, církev se brání modlitbou a půstem.
Kam se poděla presumpce neviny? Veřejný obraz kauzy zneužívání v církvi.
Katoličtí biskupové vystoupili proti rasismu v církvi i společnosti.
Americký katolický biskup se zastal středoškoláků obviňovaných z rasismu.