Norské lidskoprávní zpravodajství Forum 18 upozornilo na další rozšíření běloruských represí proti nábožensky motivovanému občanskému aktivismu. Podle zprávy zveřejněné 18. srpna zahájila běloruská policie v roce 2026 nejméně dvě trestní řízení proti obhájcům svobody náboženského vyznání či přesvědčení, kteří žijí v zahraničí: v lednu proti protestantskému kazateli Sergiyovi Melyanetsovi a v dubnu proti pravoslavné teoložce Natallii Vasilevichové. Na žádost Běloruska byli oba zařazeni na ruský federální seznam hledaných osob. Běloruské úřady jim zahájení řízení oficiálně neoznámily a podle informací služby Forum 18 odmítly sdělit, z jakých trestných činů jsou podezíráni, zda už byli formálně obviněni a proč jsou stíháni.
Natallia Vasilevichová žije mimo Bělorusko od roku 2015 a zemi naposledy navštívila v roce 2020. Je moderátorkou ekumenické lidskoprávní iniciativy Christian Vision, kterou založili běloruští křesťané různých denominací během protestů proti výsledkům prezidentských voleb v září 2020. Skupina dokumentuje porušování náboženské svobody a dalších lidských práv; od prosince 2021 je registrována v Litvě jako Christian Vision for Belarus. Běloruská tajná policie KGB ji 1. dubna 2025 označila za „extremistickou“ a o týden později ji na seznam „extremistických organizací“ zařadilo také tamní ministerstvo vnitra. O tomto kroku, blokování internetových kanálů skupiny a odběrech DNA příbuzným jejích členů jsme informovali v květnu 2025.
Novým zjištěním je samotné trestní řízení proti Vasilevichové a jeho přeshraniční důsledky. Na žádost Běloruska totiž Vasilevichovou také Rusko zařadilo na federální seznam hledaných osob 13. dubna 2026. Vasilevichová se o tom dozvěděla až v srpnu, když její spolupracovníci prohledali údaje zveřejněné nezávislým médiem Sota. Domnívá se, že řízení může souviset také s iniciativou Christians Against War, která dokumentuje postihování křesťanů odmítajících ruskou válku proti Ukrajině. Ruské ministerstvo spravedlnosti tuto iniciativu 27. března 2026 zařadilo mezi „zahraniční agenty“; běloruské řízení bylo zahájeno přibližně o dva týdny později. Vasilevichová svou práci v obou iniciativách označuje za své „teologické stanovisko“.
Protestantský kazatel Sergiy Melyanets se v Bělorusku účastnil soudních jednání s opozičními aktivisty, aby obžalované podpořil svou přítomností a modlitbou. V minulosti podporoval také minskou evangelikální církev Nový život, jejíž vystěhování, postupnou likvidaci a označení jejích internetových materiálů za „extremistické“ jsme už popsali v lednu 2024. V březnu 2024 byl Melyanets zadržen u minského městského soudu, kam přišel podpořit souzeného katolického novináře Igora Korneye. Ve dvou navazujících správních trestech strávil v detenci celkem 25 dní a poté s rodinou odešel do Polska.
Rusko jej na běloruskou žádost zařadilo na federální seznam hledaných osob 26. ledna 2026. Ani on nedostal žádné úřední vyrozumění. Ve stejném měsíci však policie začala předvolávat jeho rodiče a vyptávat se na jeho současnou činnost. Melyanets předpokládá, že trestní řízení může souviset s rozhovory, které poskytl nezávislým médiím označeným běloruskými úřady za „extremistické“. Postup proti sobě a své rodině chápe jako pokus vyvolat strach; podle svého vyjádření pro Forum 18 chce ale i nadále jednat v souladu se svým křesťanským svědomím.
Zařazení na ruský seznam má praktické důsledky i pro lidi, kteří už v Bělorusku nežijí. Při cestě do Běloruska, Ruska nebo některého ze států úzce spolupracujících s oběma zeměmi – Forum 18 uvádí Kazachstán, Tádžikistán a Uzbekistán – jim hrozí zadržení a předání běloruským orgánům. Ve veřejně přístupném seznamu běloruského ministerstva vnitra přitom k 18. srpnu 2026 nebyl uveden ani jeden z nich. Teprve údaje z ruského seznamu ukázaly, že běloruské orgány trestní řízení vedou.
Podobně je od července 2024 stíhán také spoluzakladatel Christian Vision Dzmitry Korneyenko. Čelí podezření z „podpory extremistické činnosti“ kvůli rozhovoru, který poskytl televizi Belsat o dopadech ruského útoku na ukrajinskou Odesu; hrozí mu až šest let odnětí svobody. Na ruském federálním seznamu se na žádost Běloruska ocitli rovněž katoličtí kněží Vyacheslav Barok a Andrei Vashchuk, pravoslavný kněz Georgi Roi a katolický laik Pyotr Rudkovsky. Christian Vision odhaduje, že Rusko z politických důvodů hledá nejméně dvě desítky věřících z Běloruska, včetně několika duchovních různých denominací.
Forum 18 zároveň připomíná první známý případ, kdy běloruské úřady koncem roku 2025 vydaly do Ruska ruského svědka Jehovova. V Rusku, které činnost svědků Jehovových zakázalo roku 2017 jako „extremistickou“, měl čelit trestnímu stíhání za pokojnou náboženskou činnost. Bělorusko přitom dříve některým ruským svědkům Jehovovým poskytlo azyl a žádosti o jejich vydání zamítalo. Také tento případ ukazuje, že spolupráce Běloruska a Ruska rozšiřuje dosah represivní politiky daleko za hranice obou států.
Náhledový obrázek podle pokynů autorky vytvořil modul DALL.E.
Související příspěvky:
Přeregistrace jako prostředek rušení náboženských společností v Bělorusku
Pronásledovaní jsou v Bělorusku katolíci, protestanté, ale i pravoslavní duchovní
FORUM 18: Novela běloruského zákona o náboženských společnostech