Hory bývají v pověstech a mýtech různých kultur označovány za tzv. axis mundi, osu světa, která spojuje svět lidí se světem bohů. Provádějí se na nich různé náboženské obřady, během nichž se lidé s božstvem snaží navázat kontakt. Severočeské pohraničí zahrnuje mnoho kopců, vrcholů a hor a velká část z nich je tajemnými pověstmi opředena. Mě zaujala Vlčí hora, která je výraznou dominantou Šluknovského výběžku.
Vlčí hora s nadmořskou výškou 591 m je zalesněný vrch vulkanického původu patřící k městu Krásná Lípa v okrese Děčín (Ústecký kraj). Na jejím vrcholu stojí šestnáctimetrová rozhledna společně s bývalou horskou chatou, které zde v letech 1887 až 1889 nechal postavit Horský spolek pro nejsevernější Čechy. Od té doby si obě stavby prošly mnohými strastmi, od rabování a demolici během druhé světové války přes ztrátu střechy při vichřici až po požár.[1] Vrchol rozhledny nabízí překrásný kruhový výhled do všech světových stran. Na severu můžete spatřit vrcholky Šluknovské pahorkatiny a Horní Lužici, na jihu se tyčí Lužické hory, východ otevírá pohledy na Ještěd, Jizerské hory a Krkonoše a na západě se rozkládá krajina Českosaského Švýcarska, Růžovský vrch, Děčínský Sněžník a stolové hory na německé straně. O rozhlednu se od roku 1999 stará Klub českých turistů Krásná Lípa.[2]
Kromě toho, že Vlčí hora nabízí úžasné výhledy do okolí, je také spojena s pověstí s mysteriózním motivem, kterou připomínají místní turistické tabule a články v regionálních denících a v rozhlase:
„‚I na tebe dojde‘, prorokoval podle pověsti židovský obchodník Jakobu Raschauerovi, než ho tento postrach od Vlčí hory okradl a zavraždil…
Jakob byl loupežník, zloděj a vrah. Usadil se ve Šluknovském výběžku u kopce Vlčí hora, poblíž stejnojmenné vísky. Jak název napovídá, hora i víska byly kdysi pojmenovány podle vlků, kteří v hlubokých lesích kolem žili. Pověst praví, že Jakob na stezkách v lesích u Vlčí hory přepadával obchodníky. Občas se odvážil i vlézt přímo do chalup lidí, kteří v okolí Vlčí hory žili, a okrást je nebo i zamordovat. Byl totiž prý nepolapitelný kvůli vestě, kterou mu daroval sám ďábel. Jakmile si ji oblékl, stal se neviditelným. I proto mu dlouho všechno jeho řádění procházelo. Nikdo ho při jeho činech neviděl, nikdo ho nemohl polapit. Až došlo na kletbu, kterou na něj seslal onen židovský obchodník. K chatrči, kde Jakob žil, přišel krátce po vraždě hajný s pomocníkem. Jakob se chtěl dohodnout na prodeji nějakého dřeva. Byl sice zloděj, ale dřevo nekradl, chtěl být s hajným zadobře, aby ho z lesa nevyháněl. Jakob viděl dva muže v zeleném, otevřel dveře a vyšel jim naproti, vestu nechal uvnitř. Netušil, že jde o léčku. Jakmile byl před chýší, muži se na něj vrhli a svázali ho. Za hajného a jeho pomocníka se totiž převlékli drábové, které na Jakoba poslala vrchnost. Už měla dost kousků, které na tehdejším lipovském panství prováděl, a nářků poddaných, kteří si chodili na Jakoba stěžovat a prosit o ochranu. Vymysleli tedy, jak ho vylákat ven bez vesty. Jakoba odvedli do Lipové a tam ho podle pověsti popravili jednou z nejkrutějších smrtí – lámáním v kole. Vesta ale zmizela. Asi si ji ďábel vzal zpátky a s ní si odnesl i duši Jakoba.“[3]
Ačkoliv se jedná o pověst, můžeme v ní nalézt stopy reálných událostí – Jakob Raschauer byl totiž skutečnou žijící osobou. Údajně to byl vysloužilý voják, který se usadil u Vlčí hory. Měl ženu a s ní tři děti. Raschauer v lesích u Vlčí hory přepadával, okrádal a zavraždil několik lidí. Dopustil se i několika případů žhářství. Nakonec ho dopadli a za jeho nekalé činy byl roku 1740 oběšen na zámku v Lipové.[4]
Jak se mohla stát z reálné události pověst? Proč byl zrovna židovský obchodník označen za vysílatele kletby, tj. za člověka praktikujícího černou magii? A jak si vysvětlit nepolapitelnost Raschauera? Lidská mysl má schopnost si prostřednictvím fantazie doplňovat mezery tam, kde chybí informace a kde si nedokáže něco racionálně vysvětlit. Proto spřádáme příběhy, které pak odrážejí místní lidovou kulturu, náboženské představy, předpojetí, naše obavy a slabosti.
Pokud se chcete na Vlčí horu vypravit a pocítit genia loci na vlastní kůži, dovede vás tam přírodovědná Köglerova naučná stezka a také žlutě značená turistická trasa. V hlavní sezóně od dubna do října ji můžete navštívit denně v otevíracích hodinách.
Helena Lohrová
Poznámky:
Související články:
