Role církví v běloruském občanském konfliktu

Role církví v běloruském občanském konfliktu

Běloruský vnitrostátní konflikt po pochybné volbě prezidenta eskaluje a zvyšuje i mezinárodní napětí. Rusko a NATO vydávají varovná prohlášení. Stranou pozornosti zůstává doposud role církví v této zemi. Za sovětské éry v Bělorusku výrazně klesl počet lidí, kteří se hlásili k jakémukoli náboženskému vyznání. Po rozpadu SSSR v prosinci 1991 skončilo omezování církví, nelze však říct, že nastala plná svoboda vyznání.

Ke křesťanství se dnes podle některých zdrojů hlásí překvapivých 91.5 % obyvatel a podle předpokladu silně převládá pravoslaví, k němuž se hlásí 83.3 % populace. Tamní pravoslavná církev je i po politickém osamostatnění Běloruska závislá na Moskevském patriarchátu. Má pozici běloruského exarchátu Ruské pravoslavné církve.

Relativně silnou pozici vyjádřenou 6.7 % obyvatel má římskokatolická církev. Vyskytuje se v obou obřadech, východním, víceméně totožném s pravoslavným, a klasickém západním. Tamní katolíci západního ritu vyjadřují jazykovou, kulturní a politickou vazbu na Polsko. Běloruští řeckokatolíci jsou početně nepatrní a jsou zajímaví tím, že používají jako liturgický jazyk běloruštinu. Před oddělením Běloruska od polsko-litevského soustátí a jeho přičleněním k Ruskému impériu tato církev v zemi silně převládala.

Všechna ostatní vyznání, protestantské církve, judaismus, islám a buddhismus mají slabší pozici ve srovnání s Ruskem. Je jich v souhrnu nepatrně přes 2 %. A pouhých 7.8 % běloruských obyvatel je bez deklarovaného náboženského vyznání.

Římskokatolický biskup Alexander Jaszewski, SDB, se obrátil na státní orgány Běloruska a orgány činné v trestním řízení ohledně nelegálně zadržovaných běloruských občanů. Zpochybnil průběh prezidentských voleb 9. srpna a zastal se vězněných včetně dvou římskokatolických kněží. Vyjádřil se, že katolická církev důrazně odsuzuje a vždy bude odsuzovat zadržování kněží a duchovních všech denominací, kteří mají během pokojných shromáždění právo být jako pastýři s lidmi, kteří jsou jim svěřeni. Vyzýval úřady a orgány činné v trestním řízení, aby respektovaly postavení duchovenstva a ostatních členů církve. Hájí právo kněží v souladu se svědomím a ve jménu svobody lidu mírumilovně vyjadřovat stanoviska.

Jak upozornil historik Rudolf Vévoda, římskokatolický arcibiskup minsko-mahileuský Tadeusz Kondrusiewicz jednal s ministrem vnitra a požadoval propuštění nejen zadržených, ale všech politických vězňů, odsouzení násilí a pro pachatele zločinů postup podle platného práva. Požaduje rovněž volný přístup lékařů, charitativních pracovníků a kněží do věznic a cel předběžného zadržení. Zmínil se také o nutnosti dodržovat lidská práva a občanské svobody, včetně práva zúčastnit se svobodných a férových voleb.

Připojil se k němu též vyšší archieparcha Svjatoslav Ševčuk, nejvyšší představený ukrajinských řeckokatolíků. V těchto, jak se vyjádřil, dramatických dnech, kdy běloruský lid bojuje za svá práva a svobody, vyzval věřící k modlitbám za ukončení násilí proti nevinným a nastolení spravedlivého pořádku.

Proti Lukašenkově diktatuře podporované Ruskem se překvapivě vyslovili i zástupci pravoslavné církve. Její nejvyšší představitel metropolita Pavel se po zjištění podrobnějších informací a záznamů omluvil za to, že těsně po volbě blahopřál Lukašenkovi ke zvolení za prezidenta, a vyzval k modlitební podpoře nelegálně zadržených a napadených. Společná modlitba se bude konat denně ve 13:00 h.

Radikálněji se vyslovil pravoslavný arcibiskup Grodna Artemij. Prohlásil, že ke krveprolití v Bělorusku zjevně došlo, protože je nemožné hrát si s Pravdou a ničit ji pro politické výhody. Sdělil, že pravoslavní kněží varují před násilím ty, kdo se považují za pravoslavné křesťany. Zdůraznil, že „zkušenost posledních dnů, kdy místo svých zbitých manželů, manželek, synů a bratrů, matek a sester vyšli do ulicích lidé s květinami a úsměvy“ ukázala, že duchovní zákon „Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem” (Řím. 12,21) funguje. Arcibiskup vyjádřil útěchu rodinám a přátelům obětí, přál rychlé uzdravení všech postižených násilím a svobodu těm, kteří na ni stále čekají. Vyzval rovněž k spravedlivému, čestnému a otevřenému vyšetřování všech „skutečností podvodu, násilí a krutosti, aby se oslavila spravedlnost a zvítězila pravda“.

Běloruským pravoslavným vyslovil podporu nejvyšší představitel Pravoslavné církve Ukrajiny Epifanij. Vyslovil se takto: Jako pravoslavní Ukrajiny nemůžeme zůstat lhostejní a bez soucitu, když je ohrožena budoucnost běloruského lidu, nezávislost státu, svoboda, bezpečí a život občanů. Posvátný synod Ruské pravoslavné církve naproti tomu sesadil z postu patriaršího exarchy zmíněného metropolitu Pavla, i když ten radikalitu vyjádření arcibiskupa Artemie odmítl.

Běloruští náboženští představitelé ze zdroje https://www.belarus.by/en/about-belarus/religion.

Související články:

Heslo „pravoslaví” ve vyhledávači Náboženského infoservisu.



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments