Norské lidskoprávní zpravodajství Forum 18 zveřejnilo další zprávu o postupu běloruského režimu proti nábožensky motivovanému občanskému aktivismu. Informuje o tom, že tajná policie KGB označila za „extremistickou“ organizaci Christian Vision, která dokumentuje porušování náboženské svobody v Bělorusku. Následovaly policejní razie, výslechy, a dokonce odebírání vzorků DNA příbuzným aktivních členů skupiny.
Rozhodnutí o zařazení Christian Vision na seznam extremistických uskupení padlo 1. dubna 2025, kdy tak rozhodla KGB (Komise státní bezpečnosti – běloruská civilní rozvědka a tajná služba, nástupce sovětské KGB). Ministerstvo vnitra skupinu oficiálně zařadilo na seznam extremistických organizací o týden později.
Organizace Christian Vision vznikla v roce 2020 jako reakce na masové porušování lidských práv po zmanipulovaných prezidentských volbách. Sdružuje zástupce různých křesťanských denominací a zaměřuje se na monitoring svobody náboženského vyznání, perzekuci duchovních a věřících, i na podporu křesťanů odmítajících násilí a válku. Skupina působí dnes v exilu pod názvem Christian Vision for Belarus, se sídlem v Litvě.
Na „černé listině“ se ocitli tři členové organizace: Natallia Vasilevichová, Natallia Harkovichová a Dzmitry Korneyenko – všichni pravoslavného vyznání. Žijí v zahraničí, a proto běloruská policie začala navštěvovat jejich příbuzné.
Podle výpovědi Dzmitryho Korneyenka byla 9. dubna provedena domovní prohlídka u jeho otce ve městě Orša, kde mu byl bez vysvětlení odebrán vzorek DNA. O dva týdny později následoval stejný postup u Korneyenkova bratra. Policisté podle jeho slov uvedli, že „jim to usnadní pátrání“.
Podobným způsobem jsou represivními složkami označováni i další náboženští představitelé, kteří se v minulosti kriticky vyjádřili k režimu prezidenta Lukašenka nebo k ruské agresi proti Ukrajině. Katolický kněz Vyacheslav Barok, pravoslavní duchovní Aleksandr Kukhta a Georgi Roi, či portál Katolik.life byli v uplynulých měsících rovněž zařazeni na seznam extremistických zdrojů. V některých případech stačila k trestnímu stíhání kazatelská činnost nebo účast v mírových iniciativách.
V běloruském právním systému je pojem „extremismus“ definován vágně a široce, což umožňuje kriminalizaci prakticky jakékoli občanské či náboženské aktivity, pokud se znelíbí režimu. Stačí pozitivně reagovat na některý příspěvek označených organizací a jednotlivců na sociálních sítích nebo poskytnout rozhovor pro „nevhodné“ médium. Mezinárodní pozorovatelé včetně OSN na tento stav opakovaně upozorňují jako na porušení základních práv, zatím však bez většího úspěchu.
Koordinátorka Christian Vision, teoložka Natallia Vasilevichová, reagovala na rozhodnutí KGB slovy:
„Toto označení chápeme jako přímý důkaz toho, že náš ekumenický, lidskoprávní a protiválečný přístup skutečně vadí. Takový osud časem čeká každého, kdo zůstane nezávislým hlasem.“ Zatímco samotná činnost skupiny pokračuje ze zahraničí, její členové se obávají o bezpečí těch, kdo jim z Běloruska poskytují informace. Represe namířené proti jejich blízkým mají podle nich za cíl šířit strach a izolovat aktivisty.
Náhledový obrázek: Pixabay.
Související příspěvky:
