Učená společnost České republiky pozvala do Prahy na přednášku Gillese Kepela (*1955), francouzského politologa, sociologa a arabistu, a předala mu svou medaili. Přednáška se uskutečnila v úterý 14. dubna 2026 v budově Akademie věd a Medaili Učené společnosti, udělenou v loňském roce, mu předala členka Učené společnosti, filosofka Lenka Karfíková.
Kepel je emeritním profesorem Pařížské univerzity věd a literatury (L’université Paris Sciences et Lettres) a odborníkem na současný islám (včetně jeho radikálních a politických podob) v arabském světě i na Západě, zvláště ve Francii. Česky vyšly čtyři jeho knihy: Boží pomsta. Křesťané, židé a muslimové znovu dobývají svět (1991, česky 1994), Válka v srdci islámu (2004, česky 2006), Cesta z chaosu: Krize ve Středomoří a na Blízkém východě (2018, česky 2018), Holokausty: Izrael, Gaza a válka proti Západu (2024, česky 2024). Jeho první slavná kniha Boží pomsta (La Revanche de Dieu) byla objevná jednak tím, že prokázala návrat náboženství do světové politiky, jednak i tím, že zachytila to, co ještě daleko intenzivněji prožíváme nyní po 35 letech: že tento návrat se odehrává ve znamení fundamentalismu. Podobně objevné porozumění „válce v srdci islámu“ způsobilo, že se Kepel stal předmětem výhrůžek a jedním z potenciálních terčů džihádistů. V přednášce uvedl, že Islámský stát nad ním dvakrát vynesl rozsudek smrti a že musel žít pod policejní ochranou.
Hned na jejím začátku ovšem Gilles Kepel poukázal na své české kořeny a vyjádřil lítost, že ho jeho otec, Milan Kepel, první překladatel spisů Václava Havla do francouzštiny, nenaučil česky. Milanův otec a Gillesův dědeček, československý diplomat Rudolf Kepl, byl zase prvním překladatelem Guillauma Apollinaira do češtiny. V odborné části přednášky uvedl Gilles Kepel svou tezi, že teroristický útok Hamásu na izraelské občany 7. října 2023 uspíšil zhroucení dosavadního světového řádu. Ten byl budován po pádu železné opony roku 1989. Pětatřicetileté období Kepel přirovnal k relativně klidné druhé polovině 19. století, kdy se rychle rozvíjela modernizace západního světa. V klidné etapě, která právě skončila, se modernita globalizovala. Namísto předchozí osy západ – východ, která poznamenala druhou polovinu 20. století, vzniká v současnosti politická polarita globálního severu, upadajícího v důsledku dekolonizace, a vzrůstající moci globálního jihu. Tezi Kepel doprovodil výkladem řady násilných událostí, ukázal jejich symbolický význam v pokoření protivníka a doporučil „nové čtení minulosti“ („rereading the past“), v němž dává řetězec událostí posledních let lepší smysl. Kepelovo hluboké porozumění polaritě severu a jihu se možná v dalších letech ukáže podobně objevné, jako jeho Boží pomsta nebo válka v srdci islámu.
Náhledová fotografie: Mollat, Creative Commons.
Psali jsme v Dingiru:
téma Náboženství a násilí, Dingir 12 (1), 2009.
Související články:
