Nábožensky motivovaný extremismus nemá v Česku dramatický vývoj

Předminulý týden (8. června) schválila vláda ČR Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky (dostupná je zde), kterou za rok 2021 vypracoval bezpečnostní odbor ministerstva vnitra. Náboženství se v tomto dokumentu týká hlavně kapitolka „Nábožensky motivovaný extremismus“, ale náboženství se kvůli projevům nenávisti vůči Židům a muslimům vyskytuje i jinde v textu. Náboženský extremismus je v textu označen jako jeden z těch, které se v české společnosti „vyskytují jen ojediněle, nebo vůbec ne“ (s. 5).

Okrajovost náboženského extremismu dokumentuje skutečnost, že kapitolka jenom aktualizuje informace uvedené ve zprávě za rok 2020. Její nejdelší odstavec je věnován bývalému pražskému imámovi Sameru Shehadehovi. Roku 2020 byl Shehadeh odsouzen za trestné činy účasti na teroristické skupině a financování terorismu k deseti letům vězení. (Spolu se Samerem Shehadehem byli za stejné trestné činy odsouzeni i jeho bratr Omar a Omarova manželka Fátima – oba ovšem v nepřítomnosti). Loni byl Samer Shehadeh odsouzen podruhé; tentokrát za to, že k účasti na teroristické skupině přesvědčil dalšího člověka a že teroristické organizaci předal peníze, vybrané od českých muslimů. K původně desetiletému trestu odnětí svobody tak byly přidány další čtyři a půl roku.

Dnes již neexistující internetová prezentace Sunna.

Informace bezpečnostního odboru ministerstva vnitra zde můžeme doplnit tím, že Samer Shehadeh se narodil v Československu palestinským rodičům roku 1984. Po absolvování českých škol vystudoval islámská studia v saúdskoarabské Medíně. S jeho působením se česká veřejnost mohla seznámit prostřednictvím internetové prezentace sunna.cz (v současné době je nedostupná). K trestným činům se před českými soudy hrdě přiznal s tím, že jednal podle Koránu. Odmítl ovšem, že by podporoval terorismus, neboť odpor proti syrskému režimu za terorismus nepokládá. Odmítl také legitimitu české legislativy.

Zpráva za rok 2020 také konstatovala udělení tříletého podmíněného trestu Mohammedu Yousefu Al Samarraiovi za financování terorismu. Trestný čin spáchal tím, že finančně podpořil svého syna Watheqa, bojovníka organizace Islámský stát. Zpráva za loňský rok uvádí, že v nepřítomnosti byl roku 2021 odsouzen sám Watheq, a to k 15 letům odnětí svobody.

Také případ Jana Silovského, odsouzeného za podporu a propagaci terorismu, měl v posledním roce vývoj. Silovský požádal roku 2020 o podmíněné propuštění a svou žádost podpořil tvrzením, že se vzdal muslimské víry. V loňském roce bylo žádosti vyhověno. Naopak Dominiku Kobulnickému byl sice předloni snížen trest za založení, podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod, ale Ústavní soud jeho stížnosti nevyhověl, a trest byl tedy potvrzen.

Kromě těchto již „starých“ kauz v kapitolce „Nábožensky motivovaný extremismus“ (na str. 13) se islámu týká i konstatování, že v loňském roce[1] bylo evidováno 7 trestných činů motivovaných nenávistí k muslimům. Dva z tohoto počtu byly objasněny. Antisemitský podtext mělo 37 trestných činů, objasněno bylo 16. Ve zprávě za rok 2020 bylo protimuslimských trestných činů uvedeno 9, antisemitských 27.

Poznámka:

[1] V tabulce na straně 18 je uvedeno, že tento počet byl evidován v prvních šesti měsících loňského roku; v textu na straně 19 je stejný počet trestních činů vztažen k celému roku 2021. Analogicky je to i s údaji o antisemitských trestných činech.

Náhledová fotografie Samera Shehadeha: Extra.

Psali jsme v Dingiru:

téma Náboženství a násilíDingir 12 (1), 2009, text celého čísla je zde.

Související články:

Islamofobie po česku

Prohlášení rady EU o boji proti antisemitismu

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments