Úvahy a komentáře

4. výročí policejního zásahu mezi pražskými muslimy

4. výročí policejního zásahu mezi pražskými muslimy

Dnes to jsou čtyři roky ode dne, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) provedl zásah na několika místech v Praze, spjatých se životem zdejších muslimů. Podle médií policie zadržela asi deset lidí. Představitel pražských muslimů Vladimír Sáňka popsal své zatčení serveru Neovlivní.cz zde. Tiskový mluvčí ÚOOZ uvedl, že důvodem razie bylo „vydání a distribuce knihy šířící svým obsahem rasismus, antisemitismus, xenofobii a násilí proti takzvaně méněcenným rasám“ (podle serveru idnes). Při domovních prohlídkách byly kromě jiného zabaveny i výtisky zmíněné knihy Základy tauhídu Abú Amínaha Bilala Philipse (*1946, původem z Jamajky), konvertity k islámu známého svými radikálními postoji. Svůj tvrdý zásah zrovna během pátečních společných modliteb kvůli knize, která byla tehdy v distribuci již dva roky, vysvětlily úřady obavou, že v islámských centrech by mohly být zbraně (viz např. zde).

Razie a její průběh české muslimy zaskočila a rozhořčila. Aby svoje pocity dali najevo, uspořádali polední modlitbu následující pátek na dohled od budovy ministerstva vnitra, pod širým nebem na letenské pláni.

Výsledkem zásahu bylo podezření, obvinění a nakonec i obžaloba RNDr. Vladimíra Sáňky (*1959), že spáchal zločin „založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“ podle § 403 trestního zákoníku. Obvodní soud pro Prahu 1 ji začal projednávat 24. února 2016. Hlavní zájem obžaloba projevila o slova ze strany 27 Základů tauhídu o tom, že „je nutno své neislámské vlády upřímně nenávidět a pohrdat jimi k uspokojení Alláha a udržení víry v Jeho jedinečnost (tauhíd)“. Z kontextu je přitom zřejmé, že se jedná o vlády v islámských zemích, které ovšem nedosahují standardů, jež na ně někteří muslimové vznášejí. Bilalova slova o nenávisti jsou ovšem silná a nemají oporu ve výroku proroka Muhammada, na nějž se muslimové v těchto případech obvykle odvolávají. Tradice salafismu, z níž Bilal vychází, se proto stala pro soud hlavním předmětem dotazů, jimiž se obracel na islamology a religionisty. Jde hlavně o to, zda je možné považovat salafismus za „hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka“. Celkově bylo vypracováno deset odborných posudků a znaleckých vyjádření. Výrazná většina z nich vyznívala tak, že Vladimír Sáňka nenaplnil skutkovou podstatu uvedeného zločinu, na druhou stranu ale například islamolog Pavel Ťupek poukázal na to, že kniha obsahuje doktríny radikálního islámu a k nenávisti vyzývá (více v novinové zprávě zde).

V září 2016 soud rozhodl o zproštění obžaloby, ale státní zástupkyně Zdeňka Galková se proti tomuto rozhodnutí odvolala. Redaktorka Deníku Referendum Saša Uhlová popsala jednání státní zástupkyně v pečlivé analýze jako případ „používání dvojího metru“ (je k dispozici zde) a spolu se šéfredaktorem Jakubem Patočkou podali podnět ke kárnému řízení s JUDr. Zdeňkou Galkovou (zde). Městský soud pak vrátil kauzu zpět k obvodnímu soudu, kde ji ovšem namísto původního soudce (jenž mezitím odešel do důchodu) letos v lednu začala projednávat nová soudkyně. Přihlédla přitom především k dalšímu vyjádření (islamologa Daniela Křížka), které je jakýmsi shrnujícím „superposudkem“. Také na jeho základě 27. února 2018 soud Vladimíra Sáňku opět osvobodil. Státní zástupkyně se ovšem podruhé odvolala, takže kauza je momentálně opět u městského soudu.

Náhledová fotografie z páteční modlitby 2. 5. 2014 na pražské Letné: autor.