V neděli se v Turecku uskuteční druhé kolo prezidentské volby. Z prvního kola postoupil stávající vůdce země Recep Tayyip Erdoğan a opoziční kandidát Kemal Kiliçdaroglu. Mezi těmi, kdo by uvítali změnu v čele tureckého státu, jsou sympatizanti hnutí Hizmet Cemaati (Hnutí veřejné služby) Fethullaha Gülena. Toto hnutí je Erdoğanovým režimem považováno za teroristické. Na jeho zakladatele byl v roce 2014 vydán zatykač, jeho stoupenci jsou v Turecku pronásledováni, mnozí z nich žijí v emigraci (psali jsme zde).
V Česku vytvořili turečtí muslimové z okruhu Gülenova hnutí organizaci Mozaiky Platform Dialog, která pravidelně pořádá nejrůznější vzdělávací setkání, kulturní akce a účastní se aktivit mezináboženského dialogu. Spolupracují též s podobnými organizacemi v zahraničí a vzájemně se navštěvují. Jednou z takových příležitostí bylo březnové autorské turné autora knihy „Fethullah Gülen: A Life of Hizmet“ Jona Pahla v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Kniha amerického spisovatele, historika, pastora a komunitního aktivisty byla poprvé anglicky vydána již v roce 2019, ale právě na jaře letošního roku vyšla také v německém překladu. Jedna ze zastávek autorského turné, jíž se zúčastnili také zástupci Mozaiky Platform Dialog, proběhla 14. března 2023 na Katolické akademii v Berlíně. Záštitu nad konáním přednášek převzali Německé spolky Forum Dialog a Stiftung Dialog und Bildung.
Setkání zahájili úvodními proslovy Ercan Karakoyun (prezident nadace Stiftung Dialog und Bildung), Prof. Dr. Heiner Barz (vedoucí katedry pedagogického výzkumu a pedagogického managementu Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu) a Prof. Dr. Udo Steinbach (islamolog a zástupce nadace Maecenata Foundation). Oba akademičtí hosté se podělili o své názory na Gülenovo působení a hnutí Hizmet Cemaati a shrnuli své dosavadní poznatky.
O své dojmy a postřehy z představení knihy se podělil jeden z účastníků Sefa Sirinbilek:
Heiner Barz přiblížil úhel pohledu Německa na hnutí Hizmet před a po událostech 15. července 2016. Zhodnotil také perspektivy turecké společnosti a příznivců hnutí v Německu po posledním tureckém pokusu o převrat. Upozornil na důležitou skutečnost: „Pokud znáte nějaké Turky v Německu, můžete snadno nabýt dojmu, že znáte všechny Turky i Turecko, ale to je omyl. Německo jako stát nemůže vyřešit ani pochopit rozdělení Turecka v názorech a postojích.“
Udo Steinbach se (vzhledem k tomu, že se setkání konalo na půdě náboženské vzdělávací instituce), ve své přednášce zamýšlel nad tím, jaké místo má v současnosti v islámské teologii víra. Uvedl, že víra ztratila pro mnoho současníků svou legitimitu a že náboženské přístupy nejsou v rámci většinově rozšířeného světonázoru a paradigmatu nijak samozřejmé. Svá východiska shrnul slovy: „Můžete mluvit o Bohu, můžete ho zkoumat, studovat, a tohle všechno je možné dělat, aniž byste v něj věřili, ale dnes večer bude všechno zcela jinak,“ pokračoval Steinbach: „Nelze konat, aniž byste svůj pohled nebo srdce nasměřovali k božskému, nebo jinými slovy, je nemožné věřit v Boha a neprojevit ho ve společnosti. Fethullah Gülen nemá kvalifikaci, aby mohl být nazýván teologem, pokud jde o jeho všeobecné i náboženské vzdělání, můžeme jej však označit za kazatele v pravém slova smyslu. A kazatelé existovali v každé společnosti, v každé době.“ Dále se Udo zabýval postojem turecké společnosti a státu k náboženství od počátečních let Turecké republiky. Uvedl, že během této doby si turecká společnost přestala vážit islámu a náboženství a že právě v této době se objevuje postava kazatele, jenž zaplnil ve společnosti vzniklou prázdnotu. Prohlásil také, že Gülen si nevybral politický islám, ale podporu vzdělanosti v turecké společnosti, čímž se vydal na cestu služby veřejnosti. Gülen v tom nebyl první, kdo se tuto prázdnotu snažil zaplnit. Jedním z nejdůležitějších byl Said Nursi, jímž byl Gülenův myšlenkový svět silně ovlivněn.
Po úvodních přednáškách se slova ujal již sám autor knihy. Představil životní cesty a osudy Fethullaha Gülena. Ve své prezentaci popsal chronologicky Gülenův život a zmínil se o dalších členech jeho rodiny. Uvedl také informace o Gülenově vzdělání a pracovních zkušenostech, přiblížil politickou a sociální situaci v Turecku v tehdejší době. Popsal, jak Gülen sháněl finanční zdroje, aby mohl otevřít školy a jiné soukromé vzdělávací instituce. Jelikož se mezi roky 1971 a 1980 setkával s lidmi z mnoha společenských vrstev, snažil se mezi nimi budovat mosty. Dále autor hovořil podrobněji o Gülenových snahách vybudovat ubytovací kapacity pro studenty přicházející z venkovských oblastí Anatolie, aby mohli studovat na Izmirské univerzitě.
Popsal jeho kazatelské aktivity a okolnosti prvního Gülenova zadržení a šestiměsíčního věznění po vydání memoranda v roce 1971, jeho odchod do Spojených států amerických, jehož původním důvodem byla nutná lékařská péče, a důvody, proč zůstává v emigraci. Vysvětlil, proč turecká vláda nenávidí Gülena a hnutí Hizmet, uvedl posluchače do souvislostí turecké politické situace.
Autor popsal svou práci následujícími slovy: „Když jsem psal životopis Fethullaha Gülena, bylo mým cílem odpovědět na následující otázku: Jak může jediný člověk současně inspirovat celosvětové hnutí, ale také vzbuzovat tak vášnivou nenávist? Samozřejmě pro křesťana, jako jsem já, by odpověď neměla být takovým překvapením: snadno ji najdeme v kombinaci lásky a strachu. Budovatelé míru se v historii často potýkali s překážkami, ale i tak mě tohle překvapilo. Součástí mé motivace samozřejmě bylo najít odpověď na tuto otázku, ale chtěl jsem také rozkrýt jednu velkou lež. Na základě ní byl Gülen prezentován jako vůdce velké teroristické organizace. Tvrdilo se, že je hlavou kultu, a navíc měl být údajně zodpovědný za tzv. neúspěšný pokus o převrat. Snaha přesvědčit Gülenovy příznivce, že poté, co více než 40 let aktivně působil v hnutí s velmi pozitivním přínosem, toto vše odhodil a obrátil se k násilí, zcela postrádá smysl. Začala se objevovat a zesilovat řada případů porušování lidských práv. To všechno byly důvody, proč jsem se rozhodl napsat tuto knihu, abych se cíleně postavil proti této velké lži. Chtěl jsem ukázat, že skutečný Fethullah Gülen je muž míru, chci dokázat, že to začal společně s hnutím služby ostatním a s dobrovolníky, kteří ho podporovali, aby šířil to, čemu říkám hluboký mír.“
„Historický význam Fethullaha Gülena spočívá v tom, že dal věřícím muslimům sebevědomí, aby byli aktivní v občanské společnosti, a toto sebevědomí se změnilo v mocné hnutí, a toto hnutí se změnilo v hrozbu pro některé lidi a jejich kruhy, kteří mají diktátorské ambice podobné těm Putinovým. Jako by byl loutkář a všechno řídil z dálky. Mnoha lidem byly zabaveny cestovní pasy, byli vyhozeni ze zaměstnání, jejich firmy a majetek byl zabaven, zabaveny byly miliardy eur na jejich účtech, byl zmrazen veškerý jejich majetek a bylo spácháno nesčetné množství případů porušení lidských práv. K napsání tohoto textu jsem byl zvláště inspirován osmým přikázáním křesťanského desatera, které zní: Nepodáš křivého svědectví. Žádá se od nás, abychom se báli Boha a milovali Ho, abychom svého nejbližšího nezradili, nemluvili o něm špatně, ale spíše ho bránili, mluvili o něm v dobrém a směřovali vše k dobru. S vaším dovolením bych rád zdůraznil, že mé sympatie mi nikdy nebránily objektivně vyhodnotit všechna zjištění, která mám k dispozici, jako člověk zvenčí. Mým záměrem rozhodně nebylo napsat oslavný text. A věřím, že v tom jsem obstál,“ dodal.
Psali jsme v Dingiru:
Gabriel Pirický, Gülenovo spoločenstvo, Dingir 17 (4), 2014, str. 134–136.
rozhovory se stoupenci Gülenova hnutí, žijícími v Česku: zde a zde.
Související příspěvky:
