Dingir plný zázraků
V Dingiru již byly při různých příležitostech popsány nebo alespoň zmíněny jevy a události prezentované nebo prožívané jako zázraky. Co však vlastně slovo „zázrak“ znamená? Jak jsou zázraky chápány v různých náboženských tradicích? Nakolik dnes na ně lidé věří a jak jsou důležité pro jejich náboženskou víru či spiritualitu? A jak je možné zkoumat je z vědeckého hlediska? To jsou některé z otázek, jimž se aktuální číslo Dingiru věnuje.
Problematiku zázraků jako předmětu vědeckého bádání představuje článek Heleny Dyndové a Miloše Mrázka, jehož název „Co znamená věřit na zázrak“ zároveň uvádí celý tematický blok. Jako hlubší úvod do tématu lze číst i příspěvek Pavla N. Duška. Ten se z psychologického a hermeneutického hlediska zamýšlí nad tím, proč se nenaplnila očekávání osvícenstvím ovlivněných teologů, kteří se domnívali, že má-li náboženská víra přežít, musí být zázraků zbavena. Stanislav Přibyl poukazuje na to, že zázraky přežily osvícenstvím inspirované modernizační procesy i v římskokatolické církvi, a jako církevní právník popisuje proces oficiálního uznávání zázraků. Ke článku je připojena stručná připomínka tzv. číhošťského zázraku a osobnosti P. Josefa Toufara, od jehož zavraždění příslušníky StB letos uplynulo 75 let.
Specifickou podobu zázraků v katolické církvi představují mariánská zjevení, jimž bylo věnováno tematické číslo Dingiru již před více než dvaceti lety. Vojtěch Tutr se nyní ohlíží za zjeveními, k nimž docházelo na začátku devadesátých let minulého století ve východoslovenské obci Litmanová. Vedle připomenutí samotných událostí je článek variací na téma, jež se objevuje v dalších textech tohoto čísla, a sice roli očekávání. V tomto případě jsou to očekávání a s ním spojené nároky kladené okolím na samotné vizionáře. Zázraky se většinou dějí nepravidelně, existují však i takové, které jsou očekávány na den přesně podle kalendáře. To je případ pravoslavného „blahodatného ohně“ v Jeruzalémě, jehož příběh (s otevřeným koncem) vypráví autor tohoto textu.
Do protestantského prostředí nás zve Pavel Hejzlar, který ve svém článku představuje roli a různé podoby zázraků v pentekostální tradici. Ačkoliv se téma věnuje především zázrakům na „současné náboženské scéně“, Vilém Skopal čtenáře uvede do doby počátků buddhismu. Avšak tím, že vysvětluje, co zázrak není, přispívá i k obecné otázce definice zázraku, což je další motiv mnoha článků tohoto čísla. Patří k nim text Aleše Weisse, jenž představuje pohled židovské tradice a věnuje se zvláště rabínskému pohledu na místo zázraku v Bohem stvořeném řádu přírody. Vztah mezi přirozenou a nadpřirozenou skutečností je otázka, jejíž zodpovídání má své místo i v dějinách filosofie. Do nich se svým osobitým stylem nesmazatelně zapsal i spisovatel C. S. Lewis svou knihou Zázraky, o čemž pojednává článek Benedikta a Miloše Mrázkových. Na význam zázraků pro duchovní život očima oddaných z hnutí Haré Krišna se můžeme podívat díky Jitce Schlichtsové, která připravila rozhovor s Priya-kírti dásem.
O tom, jak jsou zázraky stále živé, do nějaké míry svědčí i návštěvnost svatých míst. Článek Zdeňka Kučery a Silvie R. Kučerové o katolických poutních místech se tak k tématu zázraků také nepřímo vztahuje, i když je zařazen do rubriky Z domova. V zahraniční rubrice nás Abraham Maurer a Benjamin Mikluščák provázejí každoročním karnevalovým průvodem v Basileji. Jiří C. Klimeš je autorem prvního článku tohoto čísla, v němž na základě vlastní zkušenosti učitele waldorfské školy poukazuje na náboženské pozadí tohoto pedagogického směru.
Obsah a vybrané články jsou online dostupné zde. Zakoupit číslo je možné v e-shopu (i ve formátu PDF).
Související články:
Jeden ze čtenářů doporučuje k tématu „moc fajn rozhovor k novému románu Letnice od Miroslava Hlauča“ (https://vltava.rozhlas.cz/konec-sveta-nastane-az-lide-prestanou-rozumet-basnim-rika-spisovatel-miroslav-9413672).