S blížící se inaugurací zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa (*1946) se mediálním prostorem opět hlasitě ozývá pojem „trumpismus“. Novináři a badatelé jím označují jak politiku, politickou strategii, myšlenky a rétoriku Donalda Trumpa, tak volné politické hnutí v USA, zahrnující politické ideologie spojené s Trumpem a jeho politickou základnou. Mezi nimi pravicový populismus, anti-globalismus, autoritářství, národní konzervatismus, neonacionalismus nebo také křesťanský nacionalismus.
Křesťanský nacionalismus
Křesťanský nacionalismus, jak jej definuje například kniha Andrewa L. Whiteheada a Samuela L. Perryho Taking America Back for God (2020), je ideologický rámec usilující o propojení křesťanské víry s americkou národní identitou a společenským životem. Často se prolíná s nativismem, patriarchátem a důrazem na sociální hierarchii, heteronormativitou, autokracií a militarismem. Tato ideologie je silně zastoupena mezi některými americkými evangelikály, zejména bílými evangelikály a charismatickými křesťany, u nichž hraje významnou roli víra v duchovní zápas (ang. „spiritual warfare“) a reálnou existenci démonických sil v americké společnosti nebo i v centru americké vlády. Tyto myšlenky ovlivňují i současnou americkou křesťanskou pravici. Je však nutné zdůraznit, že myšlenky křesťanského nacionalismu zastává i mnoho ne-evangelikálních křesťanů, nebo dokonce i ti, kteří se za křesťany nepovažují, zatímco mnoho evangelikálů (včetně bílých evangelikálů) křesťanský nacionalismus jednoznačně odmítají.
Přestože samotného Donalda Trumpa nelze jednoznačně označit za křesťanského nacionalistu, symbolismus a rétoriku spojené s křesťanským nacionalismem využívá jako instrumenty pro svou politickou kampaň již od roku 2016, a to s cílem získat voličskou podporu sekce americké konzervativní (nejen) křesťanské společnosti. S ohledem na Republikánskou stranu jde o navázání na dlouhodobé (minimálně od 70. let) vazby mezi stranou, evangelikálním hnutím a křesťanskými konzervativci, mezi nimi i fundamentalisty. Tato aliance je založena na sdílených hodnotách v sociálně-kulturních otázkách, jako je postoj k rodinným hodnotám, náboženské svobodě nebo potratům. Svou roli zde hraje i ekonomický aspekt. Republikánská strana se tradičně profiluje jako pro-byznysová. Politická kampaň Donalda Trumpa propojuje podporu podnikání a důraz na klíčové kulturně-náboženské hodnoty a normy, které se aktuálně projevují i v palčivých otázkách imigrace. Podobně jako Weberova „protestantská etika“ spojuje i zde náboženské hodnoty s ekonomickým úspěchem, vnímaným jako projev Božího požehnání, jak s ním pracuje i kontroverzní „evangelium prosperity“.
Evangelikálové, charismatické hnutí a křesťanská pravice
Evangelikálové a křesťanští konzervativci mají v americké politice dlouhodobý vliv, avšak někteří autoři poukazují na novou úroveň agresivity v prosazování jejich vizí, která se stává typickou pro konzervativní politiku trumpovské éry. Jedním z nejprominentnějších kazatelů trumpismu a křesťanského nacionalismu je v současné době Charlie Kirk (*1993). Samozvaný představitel křesťanské pravice, zakladatel americké konzervativní neziskové organizace Turning Point USA a spolupracovník kontroverzních osobností jako Jerry Falwell Jr. nebo Rob McCoy, který se dlouhodobě snaží mobilizovat pastory k politickému angažmá ve svých církvích.
Další významnou úlohu hraje v šíření myšlení křesťanského nacionalismu charismatické hnutí, které se vynořilo v pentekostálním křídle evangelikalismu v 60. letech minulého století. Charismatické hnutí se vyznačuje ochotnou přizpůsobivostí moderní kultuře a především pak překračováním tradičních denominačních hranic, díky čemuž zasahuje do celého spektra amerického, nejen evangelikálního, křesťanství. Podobně jako letniční hnutí klade důraz na osobní prožitek víry a dary Ducha svatého. S evangelikalismem sdílí základní teologické principy (biblická autorita, znovuzrození, spasení prostřednictvím víry). Rozmanitost teologických interpretací, důraz na osobní prožitek víry nebo také absence institucionálních struktur ovšem mnohdy vedou k určité míře teologické variability, nebo až náboženskému synkretismu, a prolínání s prvky z jiných náboženských tradic a především alternativní spirituality. Někteří prominentní představitelé charismatického hnutí se aktivně angažují v politické sféře, vyjadřují se k veřejným záležitostem a usilují o ovlivňování veřejného mínění. Politické spektrum v rámci charismatického hnutí je rozmanité, některé jeho vůdčí osobnosti se dlouhodobě angažují proti vnímaným hrozbám asociovaným s „woke“ ideologií, feminismem, islámem nebo imigrací. V jejich rétorice se objevují i konspirační narativy, které připomínají antikomunistickou paniku, varující před bezprostřední hrozbou „převratu“ či „povstání“ s cílem nastolit islámský stát na Západě, případně i ve Spojených státech.
V rámci této amorfní, nedenominační části amerického křesťanství se v 90. letech 20. století zformovalo hnutí Nové apoštolské reformace (NAR) kolem charismatického kazatele Charlese P. Wagnera (1930–2016). Hnutí kombinující prvky pentekostalismu, evangelikalismu a učení tzv. Sedmihorského mandátu (konzervativního křesťanského hnutí, které prosazuje myšlenku sedmi oblastí společnosti, které je potřeba ovládnout – rodina, náboženství, vzdělávání, média, umění a zábava, obchod a vláda). NAR prosazuje koncept duchovního zápasu proti Satanovi a démonům, jehož vyústěním má být posílení nebo dominance křesťanského vlivu ve všech sférách americké společnosti a oslabení nebo zrušení rozdělení mezi církví a státem. Prostředkem v tomto zápase mají být novodobí „apoštolové“ nebo „proroci“, kteří jsou podle Wagnera, NAR a jejich příznivců pověřeni Bohem k obnově církve (cílem je vyvolat „třetí velké probuzení“), boji proti Satanovi a jeho silám a k nastolení Božího království na zemi. Wagner označil tyto novodobé apoštoly za „generály v duchovním zápase“, vedené Duchem svatým k modlitebním a duchovním kampaním. Tyto kampaně mají za cíl porazit takzvané „teritoriální duchy“, jimž je připisována nadvláda nad konkrétními geografickými oblastmi, včetně Spojených států.
Wagner a NAR si získali značnou popularitu v prostředí charismatických naddenominačních evangelikálů a po roce 2000 dochází k jejich sílící politizaci. Tato síť proroků s Božím posláním tvoří součást Trumpovy politické podpory již od jeho prezidentské kampaně v roce 2016 a podílí se na prosazování vize křesťanského nacionalismu a svého programu křesťanské nadvlády. Významnou roli zprostředkovatelky mezi Trumpem a evangelikály sehrála televangelistka a hlasatelka evangelia prosperity Paula Whiteová (*1966), která již na počátku jeho politické kampaně zprostředkovala kontakty mezi ním a řadou vlivných osobností charismatického hnutí. Mnohé z nich následně vyjádřily Trumpovi podporu a staly se propagátory myšlenky – poprvé pravděpodobně formulované evangelikálním kazatelem Lancem Wallnauem (*1955/56), žákem Petera Wagnera – že Trump je Bohem vyvolený, aby se stal prezidentem USA a obnovil Spojené státy jako křesťanskou zemi. Wallnau a další klíčoví představitelé NAR se stali hlavními šiřiteli této ideologie zaštítěné temnými proroctvími, šířenými prostřednictvím kázání i sociálních sítí. V kontextu mobilizace ze strany některých představitelů NAR, jež předcházela útoku na Kapitol 6. ledna 2021, je toto hnutí spojováno s projevy současného křesťanského extremismu.
Vliv těchto samozvaných „proroků“ je patrný nejen v některých kruzích charismatického hnutí, ale zasahuje i do širšího, nábožensky rozmanitého prostředí Spojených států. Současně je však třeba říci, že Trumpova administrativa, její deklarované cíle a rétorika nepředstavují anomálii či neočekávaný výsledek nedávného vývoje v politickém, náboženském či širším společenském diskurzu. Naopak, reflektují hlubší historické kořeny autoritářských tendencí v americké kultuře, zakořeněné obavy z kolektivního ohrožení cizími „agenty“ a myšlenkami, korespondujícími s historickou přítomností konspiračních teorií, stejně jako neodmyslitelného vlivu náboženství a kontinuálně reaktualizovaného eschatologického étosu na politické směřování Spojených států.
Zdroje
HOOFT, Paul, van. Transatlantic relations after four years of Trumpism. Atlantisch Perspectief, vol. 45 (2021), no. 1, s. 23-27. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/48638227.
STEWART, Katherine. The Rise of Spirit Warriors on the Christian Right. Online. In: The New Republic, 23.01.2023. Dostupné z: https://newrepublic.com/article/170027/rise-spirit-warriors-christian-right-politics. [citováno 2025-01-12].
JENKINS, Jack. Who is Charlie Kirk, the new faith-focused enforcer of Trumpism? Online. In: Religion News Service, 07.01.2025. Dostupné z: https://religionnews.com/2025/01/07/who-is-charlie-kirk-the-new-faith-focused-enforcer-of-trumpism/. [citováno 2025-01-11].
TAYLOR, Matthew D. a DJUPE, Paul, A. How Trumpism has pushed a fringe charismatic theology into the mainstream. Online. In: Religion News Service, 06.05.2024. Dostupné z: https://religionnews.com/2024/05/06/how-trumpism-has-pushed-a-fringe-charismatic-theology-into-the-mainstream/. [citováno 2025-01-11].
WHITEHEAD, Andrew, L. a PERRY, Samuel, L. Taking America Back for God. Preface. Oxford University Press, 2020. nestránkováno [e-kniha].
Náhledový obrázek: Johnny Silvercloud – Fascism Worship, CC BY-SA 2.0.
Téma Dingiru 2/2006: Náboženství ve Spojených státech (plný text čísla zde).
Náboženský hlas pro Donalda Trumpa: Role náboženství v amerických prezidentských volbách 2016
Nejlepší přátelé Donalda Trumpa: Konzervativní evangelikalismus v USA u politického kormidla.
Související příspěvky: