V pondělí 13. ledna začal v indickém městě Prayágu (dříve Iláhábád) hinduistický festival Mahá Kumbhaméla. Bez nadsázky lze říci, že se jedná o největší náboženskou událost světa. Očekává se, že se letošních pětačtyřicetidenních slavností, které potrvají do 26. února, zúčastní na 400 milionů lidí.
Mahá (neboli velká) Kumbhaméla se koná jednou za 144 let a v letošním roce je očekáváno 400 milionů poutníků. Je vyvrcholením dvanáctiletých cyklů provázených zvláštní konjunkcí Slunce, Měsíce a Jupiteru. Během každého jednoho cyklu se po třech letech střídají oslavy ve městech Haridvár, Prayág, Udždžain a Násik. Ve Wernerově Encyklopedii hinduismu se dočítáme, že „jsou to místa, na něž podle legendy dopadly kapky nektaru nesmrtelnosti (amrta), když se o něj bohové a titáni svářili poté, co jej stloukáním vytřídili z kosmického oceánu. Jméno slavnosti je odvozeno od zlatého džbánu, v němž byl nápoj nesmrtelnosti uchováván. První historická zpráva o tomto svátku, který postupně nabyl charakteru festivalu, (…) pochází z doby, kdy vládl císař Harša (612–646/7).“[1]
Velká Kumbhaméla se koná vždy v Prayágu, který je pro hinduisty obzvláště posvátný, protože je místem Triveni Sangam – posvátného soutoku řek Gangy, Jamuny a bájné řeky Sarasvatí. Koupele v posvátných řekách mají v hinduistické tradici očistit duši a umožnit jí uniknout ze sansáry (koloběhu znovuzrozování). Koupel na tomto soutoku v době svátku Mahá Kumbhaméla má pak ještě mocnější účinek. Koupelí milionů poutníků v Ganze (Pauš Púrnima 13. ledna) proto festival začíná a během něj se koná ještě dalších pět šáhí snán – koupelí v posvátný den.[2]
Poslední festival Kumbhaméla, o němž jsme referovali zde, se konal v roce 2021 v Haridváru, a to i navzdory vrcholící koronavirové pandemii. Svátek totiž nemá v současné Indii význam jen náboženský. V aktuálním politickém klimatu Indie je rovněž demonstrací hinduistické jednoty a moci, o něž usiluje vládnoucí hinduistická nacionalistická strana Bharatiya Janata Party (BJP).
Jak informuje The Guardian, na festivalu například letos poprvé nesmějí prodávat zboží muslimští obchodníci a poskytovat služby bylo zakázáno také muslimským taxikářům. S náboženskou polarizací, kterou hinduističtí nacionalisté podporují, však nesouhlasí například jeden z nejvyšších kněží festivalu Mahant Durgaánand Brahmačárí. Popsal festival jako „velkou konvergenci lidí, bohů a našich posvátných řek“ a snahy o rozdělení odsoudil. „Musí existovat mírové soužití a nenávist by neměla mít místo.“
Letošní oslavy jsou podpořené obrovskými státními dotacemi a masivní PR kampaní, takže budou také historicky nejdražší. Hlavními tvářemi billboardové a mediální kampaně, která obyvatele země informovala, že bylo na zlepšení infrastruktury a zajištění organizace festivalu vynaloženo více než 70 miliard rupií (20 miliard českých korun) je premiér spolkového státu Uttarpradéše, hinduistický mnich Adžaj Móhan Bišt (Jógí Aditjanáth a předseda indické vlády Nárendra Módí (oba BJP).
Ve snaze vyřešit některé z problémů chaotických masových slavností v Indii, došlo na zavedení některých digitálních inovací. Zorientovat se v bludišti chrámů, míst rituálních koupelí, občerstvení, stanovišť lékařské pomoci či pohřešovaných osob na ploše o rozloze větší než 40 kilometrů čtverečních a odpovědět na jakékoli logistické a duchovní otázky pomůže poutníkům mobilní aplikace a chatbot s umělou inteligencí, který funguje v 11 jazycích. Každý poutník obdrží náramek vysílající na rádiové frekvenci, který ho pomůže snáze nalézt, pokud by se oddělil od své skupiny. Kvůli monitoringu bezpečnosti a pohybu návštěvníků jsou nasazeny tisíce podvodních a vzdušných dronů. Více než dva tisíce dronů má být využito při světelné show, která na obloze ztvární příběhy z hinduistické mytologie.
Poznámky:
[1] WERNER, Karel. Encyklopedie hinduismu. CAD Press, 2008, s. 138.
[2] Další posvátné koupele jsou pak Makar Sankrantí (14. ledna), Mauní Amávásjá (29. ledna), Vasant Pančamí (3. února), Mághí Púrnima (12. února) a Mahá Šivarátrí (26. února).
Náhledová fotografie: Adnan Abidi, Reuters. Další fotografie z festivalu např. ve zprávě ČT24.
Psali jsme v Dingiru:
téma Náboženství a politika, Dingir 6 (4), 2003: zde.
téma Náboženství a národní identita, Dingir 16 (4), 2013: zde.
téma Náboženský nacionalismus, Dingir 24 (4), 2021: zde.
Související příspěvky:
