Americké prezidentské volby a jejich náboženský rozměr 2/2

Náboženství je nedílnou součástí americké společnosti a jeho vliv se projevuje ve všech sférách života, včetně politiky. Každé prezidentské volby jsou spojeny s intenzivními debatami o roli náboženství, přičemž významné postavení mají zejména různé protestantské denominace, především konzervativní evangelikálové. V první části příspěvku jsme shrnuli aktuální demografickou situaci Spojených států amerických a obecné trendy volebních preferencí s ohledem na náboženskou příslušnost. Druhý díl se věnuje vztahu jednotlivých skupin ke klíčovým otázkách prezidentské volby v roce 2024.  

Bývalý americký prezident Donald Trump (*1946) dlouhodobě a systematicky mobilizuje konzervativní evangelikální voliče. Oslovuje jejich trvající obavy z úpadku tradičních křesťanských hodnot a morálky v americké společnosti. Ty se projevují v jejich postojích k právu na držení zbraní, potratové politice, právům obyvatel hlásícím se k LGBTQ+ skupině, podpoře státu Izrael nebo imigrační politice. Ta také představuje jedno z klíčových témat letošních voleb. Ze strany některých evangelikálů nicméně narůstá podpora viceprezidentky Spojených států a demokratické kandidátky Kamaly Harrisové (*1964), jak ukazuje například iniciativa „Evangelikálové pro Harrisovou“.[1] Ti tak reagují na Trumpovy opakované morální přešlapy, dehonestující rétoriku, mesianismus nebo momentální váhavý přístup vůči federálnímu zákazu potratů a snaží se politicky mobilizovat evangelikální i neevangelikální protestanty a katolíky.[2] Trumpova pozice je mezi konzervativními evangelikály však stále velmi silná. Červencový atentát na bývalého amerického prezidenta se navíc pro mnohé z nich stal znamením o významné roli Donalda Trumpa v Božím plánu.[3] Podpora Republikánské strany uvnitř značné části evangelikálního milieu nicméně sahá až k působení Morální většiny (1979–1989) baptistického pastora Jerryho L. Falwella (1933–2007) a vzestupu křesťanské pravice v 70. letech, zatímco voliči, kteří se nehlásí k žádnému náboženství, agnostici a ateisté, mají dlouhodobě tendenci preferovat demokraty.[4]

Potratová politika

Potratová politika je v USA dlouhodobě předmětem diskusí a sporů, který se prolíná s otázkami genderu, reprodukční justice a práv žen, ale také politickou angažovaností a teologickou optikou konzervativních křesťanů a jejich širším vlivem na americkou politickou scénu a legislativu. Otázka dostupnosti a legality potratů je často zjednodušována na střet mezi křesťanskými konzervativci a sekulárně-liberální částí americké společnosti, který se vyostřil po rozhodnutí nejvyššího soudu v případu známém jako spor Roeová vs. Wade v roce 1973, potvrzující ústavně zaručené právo žen na potrat na federální úrovni.

Hnutí pro život (ang. „pro-life“), také anti-potratové hnutí, silně asociované s konzervativními evangelikály, zastává názor, že život začíná již při početí a potrat je srovnatelný s vraždou. Otázka potratu se zde navíc proplétá s širší ochranou tradičních rodinných hodnot. Oproti tomu hnutí pro volbu (ang. „pro-choice“), také hnutí za právo na potrat, naopak podporuje právo žen na legální a bezpečný potrat, argumentujíc, že každá žena by měla mít možnost rozhodovat o svém těle. Toto téma je často spojováno s otázkami ženských práv, sociální spravedlnosti a odluky církve a státu.

Ostré rozlišení na dvě protilehlé strany ovšem nedokáže vystihnout pluralitu názorů na interrupce v USA, a to i v rámci náboženského či nábožensky konzervativního diskurzu. Zatímco podle průzkumů se většina bílých evangelikálů přiklání k omezení nebo úplnému zákazu interrupcí, významná část Američanů včetně mnoha křesťanů zastává názor, že ženy by měly mít právo na legální a bezpečný potrat, zejména v případech ohrožení života matky, znásilnění nebo incestu. Překvapivě až 56 % katolíků podporuje právo na potrat, i když 52 % z nich volí republikány, kteří podporují restriktivnější potratovou legislativu.[5] Zajímavé je, že teprve koncem 70. let se otázka potratů stala prioritou evangelikálních protestantů, kteří ji dříve považovali za „katolickou záležitost“ a někteří z nich z počátku podporovali rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 1973.[6]

Nicméně v roce 2022 Nejvyšší soud rozsudek ve věci Roeová vs. Wade zrušil, a tím delegalizoval potraty na federální úrovni, čímž se postoj k potratům stal rozhodnutím jednotlivých států. Program Kamaly Harrisové (v návaznosti na politiku Joe Bidena) si klade za cíl obnovit a rozšířit ochranu práva na potrat v celých Spojených státech. Trump si svým dřívějším proti-potratovým přístupem získal podporu mnoha konzervativních voličů, a v roce 2022 navíc sám přispěl ke zrušení rozsudku jmenováním tří ze šesti soudců, kteří zrušení odhlasovali.[7] Nicméně současný váhavý přístup vůči federálnímu zákazu potratů a naznačená podpora většího prostoru pro výjimky v případech znásilnění, incestu nebo ohrožení života matky, se zdá být silným důvodem ztráty části získané podpory. Absence striktnějšího anti-potratového postoje u obou kandidátů působí ze strany některých konzervativců překvapivou podporu Kamaly Harrisové, slibující plán ekonomického zvýhodnění rodin s dětmi a kvalitnějšího vzdělávání.[8]

Přistěhovalectví

Pro značnou část Američanů je rozmanitost Spojených států, k níž přispívá přistěhovalectví, nedílnou součástí jejich národní identity. Přesto se otázka imigrace stává jedním z nejvíce polarizujících témat současné americké politiky a je jedním z hlavních bodů programu obou stran. Obzvláště klíčové je téma na straně republikánů a tvoří silnou část Trumpovy předvolební kampaně. Ten opakovaně varuje před nárůstem kriminality ze strany imigrantů, mluví o nutnosti masové deportace, konce občanství pro děti narozené v Americe nebo vytvoření detenčních kempů pro ilegální imigranty.[9]

Zatímco někteří Američané nadále podporují otevřené hranice uprchlíkům a kosmopolitní charakter Spojených států, jiní vyjadřují rostoucí obavy ohledně dopadů imigrace na ekonomiku, bezpečnost a sociální soudržnost a považují otázku imigrace za naléhavou politickou prioritu.[10] Podle průzkumů se téměř polovina registrovaných voličů (42 %, z toho 72 % republikánů) obává, že velké počty imigrantů mohou vést k erozi národní identity.[11] Průzkumy také ukazují, že vnímání imigrační krize je silně ovlivněno demografickými faktory, mezi nimi i náboženskou příslušností. Bílí protestanti, ať už evangelikální (70 %) nebo neevangelikální (57 %), vykazují nejvyšší míru obav spojených s velkým počtem migrantů. Tuto perspektivu sdílí také značná část bílých katolíků (64 %). O něco menší, avšak stále jako velký problém, to vidí i většina černých protestantů nebo těch, kteří se nehlásí k žádnému náboženství.[12]

Obavy ze ztráty identity, kulturní konzervatismus a ekonomická nejistota tvoří podle mnoha analytiků živnou půdu pro působení amerického nativismu a křesťanského nacionalismu, jenž nabývá na značné politické síle. Bílí evangelikálové jsou v tomto ohledu dlouhodobě kritizováni za negativní postoj vůči imigraci a přijímání uprchlíků, v některých případech podpořený konspiračními teoriemi.[13] Mezi odpůrci imigrace působí také konspirační teorie „Velké výměny“ (ang. „Great replacement theory“), spojovaná s ultrapravicovými extremistickými hnutími. Tato teorie tvrdí, že probíhá záměrná a systematická výměna „původního“ obyvatelstva, zejména bílé rasy, za imigranty z neevropských zemí, jejímž cílem je zánik euro-americké kultury.

Podle amerického historika Randalla H. Balmera (*1954) lze sledovat kořeny anti-imigračního postoje až k vzestupu Morální většiny a křesťanské pravice. Tehdejší politická mobilizace konzervativních křesťanů, zejména bílých evangelikálů, byla částečně vyvolána procesem desegregace a její legislativní podporou, která znamenala i ztrátu daňových výhod pro segregované školy, včetně evangelikálních institucí jako Univerzita Boba Jonese (Bob Jones University). Tím dále podnítila politickou angažovanost evangelikálů, a to na základě obav z dalšího vládního zasahování do evangelikálních institucí.[14] Někteří zástupci evangelikálních církví nicméně upozorňují, že otázka imigrace představuje v rámci postojově pluralitního evangelikalismu komplexní problém kombinující požadavky pevnějších a bezpečnějších hranic se snadnějším procesem legální imigrace a větší humanitární pomoci uprchlíkům.[15]

Pod vlivem křesťanského nacionalismu vyvolává v části americké společnosti znepokojení také iniciativa Projekt 2025, koordinovaná ze strany konzervativní organizace Heritage Foundation, prezentující se jako politický cíl příští Trumpovy administrativy. Sám Trump se od iniciativy distancuje. Projekt nastiňuje vizi federální vlády, řízené zejména konzervativními politiky, přenesení výkonné moci do rukou prezidenta Spojených států a proměnu společnosti na základě principů křesťanského nacionalismu.[16] Mezi cíle projektu patří posílení tradičních křesťanských hodnot (rodina jako základ amerického života, tradiční role mužů a žen, výchova dětí), zákaz potratů, boj proti „woke propagandě“, zrušení manželství stejnopohlavních párů a právní ochrany LGBTQ+ osob, možnost segregovaných škol nebo zatýkání, detenci a deportaci ilegálních imigrantů.[17]

Do jisté míry je patrné pokračování některých dlouhodobých trendů uvnitř evangelikálního milieu, včetně podpory Donalda Trumpa a navázání na tradiční postoje a rétoriku v otázce potratů nebo imigrace. Přesto však současná situace znovu ukazuje na různorodost postojů vedoucí k překvapivé podpoře Kamaly Harrisové ze strany náboženských konzervativců, aniž ustoupili od svých konzervativních hodnot, dekonstruujíce tak zdánlivě jednoznačný vztah mezi náboženskou a politickou identitou.

Poznámky:

[1]  Prezentuje se zde.

[2] YEE Curtis, STANLEY, Tiffany. These evangelicals are backing Kamala Harris: ‘Tired of watching meanness, bigotry’. Online. In: PBS News, 1909.2024.

[3] CBS News. How Evangelical Christians are working to reelect Trump. Online. In: YouTube, 05.09.2024.

[4] EMERSON, Michael, O. Christian Voters Will Play an Outsized Role in the US Election. Online. In: Baker Institute, 17.09.2024.

[5] LUMLEY, Saskia. US Elections.

[6] BALMER, Randall. The Real Origins of the Religious Right. Online. In: Politico Magazine, 27.04.2014.

[7] SHERMAN, Mark. Supreme Court overturns Roe v. Wade, ends constitutional protections for abortion. Online. In: PBS, 24.06.2022.

[8] YEE Curtis, STANLEY, Tiffany. These evangelicals.

[9] JACKSON, David. Donald Trump challenges Joe Biden to another debate, attacks immigrants: 4 takeaways from Miami rally. Online. In: USA Today News.; HESSON, Ted. Trump vows to end birthright citizenship for children of immigrants in US illegally. Online. In: Reuters, 30.05.2024.

[10] PEW. Americans’ Top Policy Priority for 2024: Strengthening the Economy. Online. In: Pew Research Center, 29.02.2024.

[11] SANTHANAM, Laura. Americans are increasingly worried about immigration and national identity, poll shows. Online. In: PBS, 07.02.2024.

[12] FAHMY, Dalia. U.S. Christians more likely than ‘nones’ to say situation at the border is a crisis. Online. In: Pew Research Center, 04.03.2024.

[13] THOMASON, Kristen. The theology behind the Christian nationalist view on immigration. Online. In: Baptist News Global, 22.06.2024.; HARTIG, Hannah. Republicans turn more negative toward refugees as number admitted to U.S. plummets. Online. In: Pew Research Center, 24.05.2018. V roce 2018 zveřejnil Christian Broadcasting Network, založený televangelistou Patem Robertsonem (1930–2023), konspirační teorie o hrozbě úmyslné destabilizace americké demokracie ze strany „radikálních levičáků“ financovaných Georgem Sorosem, a to prostřednictvím náporu ilegálních imigrantů. GILL, Benjamin. Who’s Organizing the Massive Caravan Aiming for the US Border as the Election Looms. Online. In: CBN, 22.10.2018.

[14] BALMER. The Real.

[15] DELL’ORTO, Giovanna. Many Christian voters in US see immigration as a crisis. How to address it is where they differ. Online. In: AP, 07.03.2024.

[16] WARD, Alexander a PRZYBYLA, Heidi. Trump allies prepare to infuse ‘Christian nationalism’ in second administration. Online. In: Politico, 20.02.2024.; CORN, David. It’s a Good Time to Start Worrying About Christian Nationalism. Online. In: 21.03.2024.

[17] Project 2025. Online. In: Wikipedia.

Psali jsme v Dingiru:

Téma Dingiru 2/2006: Náboženství ve Spojených státech (plný text čísla zde).

Náboženský hlas pro Donalda Trumpa: Role náboženství v amerických prezidentských volbách 2016

Nejlepší přátelé Donalda Trumpa: Konzervativní evangelikalismus v USA u politického kormidla.

Související příspěvky:

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments