Konspirační teorie QAnon se objevila v roce 2017 v USA, když na internetovém fóru 4chan (dosud) neznámý uživatel, který se označoval jako Q, čímž odkazoval na jeho údajný vysoký stupeň bezpečnostní prověrky a na přístup k tajným vládním informacím, začal posílat posty, kde tvrdí, že dojde k události označované jako Bouře (Storm). Během této události má být zatčena a uvězněna Hillary Clintonová a další demokraté. Okolo postů tajemného Q se vytvořila rozrůstající se komunita, která postupně expandovala i na další komunikační platformy jako Reddit, YouTube, Twitter, Facebook a nabalovala další a další konspirační narativy a vytvářela určité vlastní komplexní konspirační univerzum.[1]
V případě QAnonu se tedy jedná o propojení různých konspiračních teorií, přičemž jeden z hlavních narativů QAnonu pracuje s představou tajné satanistické pedofilní sítě, do níž mají patřit například i hollywoodské celebrity jako Tom Hanks, finančníci jako George Soros či čelní demokraté včetně zmiňované Hillary Clintonové. QAnon lze v tomto ohledu vnímat i jako určitou reiteraci satanistické paniky, která se v USA objevovala v 80. a 90. letech a navazuje již na daleko starší narativy o tajných uctívačích ďábla provádějící krvavé rituály, včetně obětování dětí a kanibalismu.[2] Jak ukazuje QAnon, „satanský nepřítel“, ať už je reálný či jen domnělý, je i v současnosti v americké společnosti, které je silně ovlivněna zejména evangelikálním křesťanstvím, stále důležitým prvkem a má rovněž značný mobilizační potenciál. Ústřední roli v QAnonu hraje bývalý americký prezident Donald Trump, jenž má skrytě bojovat proti konspirativní síti satanistických pedofilů, kteří se zároveň snaží ovládat svět, a proti tzv. Deep State jakožto údajné tajné vládnoucí struktuře v USA, která ovšem působí proti americkému lidu, zájmům a hodnotám. QAnon se zejména v roce 2020 dostal do kulturního amerického mainstreamu a ovlivnil značné množství lidí, přičemž dokázal rovněž mobilizovat určitou část amerických republikánů a jejich voličů před prezidentskými volbami, které se uskutečnily na podzim 2020. Stoupenci QAnonu se také účastnili útoku na americký Kapitol 6. ledna 2021 právě v době, kdy v něm americký kongres potvrzoval výsledky voleb, v nichž Donald Trump prohrál, s čímž se však nehodlal smířit a (bez důkazů) tvrdil, že volby byly zmanipulované, což přejímala i značná část jeho příznivců včetně stoupenců QAnonu.
Ohledně QAnonu uspořádala Městská knihovna v Praze, Katedra religionistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy a Ústav filosofie a religionistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy moderovanou religionistickou diskuzi s názvem QAnon: konspirační teorie pohledem religionistiky. Diskuze byla nahrávána a je online dostupná na Youtube.
Do diskuze byli pozváni následující hosté: Mgr. Kateřina Hlaváčová, která je doktorskou studentkou na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy a v současnosti se zaměřuje zejména na starší konspirační teorie v 17.–19. století a Protokoly sionských mudrců; dále odborný asistent na Ústavu filosofie a religionistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Mgr. Martin Pehal, Ph.D. se specializací na ritologii a současné rituály; a jako třetí host byl pozván Mgr. František Novotný, který působí na Katedře filosofie a religionistiky na Univerzitě Pardubice a v současnosti dokončuje doktorské studium na Ústavu religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, přičemž jeho specializací jsou středověké konspirační představy.
S představením QAnon v diskuzi začala Hlaváčová, přičemž vyzdvihla jako ústřední téma právě satanské rituály, kde se objevuje kanibalismus, obchod s dětmi a jejich zneužívání, pití jejich krve a extrakce látky, která má údajně prodlužovat život. Poukázala také na předchůdce QAnonu v podobě konspirační teorie Pizzagate z roku 2016 a hovořila o tom, že tyto motivy jsou známe už ze starších konspiračních teorií. Co je u QAnonu zajímavé, je právě role postavy Donalda Trumpa. Ten je zde považován za spasitele, který má navrátit USA k původním ideálům, na nichž byla americká společnost vybudována. Na to navazoval Novotný s tím, že QAnon je vlastně nejnovější variací již prastarých teorií o spikleneckých skupinách uctívajících ďábelské síly, které působí skrytě uvnitř převážně křesťanské společnosti, jíž škodí. Imaginace o těchto skupinách byla založena na tom, že slouží jak duchovnímu zlu, tak útočí i fyzicky na členy společnosti, a to i na ty bezbranné v podobě dětí. Tyto narativy lze zaznamenat už od pozdně antického Říma. QAnon je charakteristický tím, že se tyto představy o zvrácených satanistech po dlouhé době opět spojily přímo s politickým bojem. Pehal pak poukázal na dvojí rozměr konspirace v rámci QAnonu. Trump zde totiž konspiruje také ve prospěch těch, kteří ho podporují. Někdo zde tedy konspiruje proti a někdo pro dobro USA.
Hlaváčová dále v souvislosti s QAnonem hovořila o synkretickém rozměru současných konspiračních teorií, ve kterých funguje kompilace různých prvků dohromady, a to třeba i starých motivů ohledně pití dětské krve a satanských rituálů, které jsou zasazeny do aktuální doby, s dalšími prvky jako únosy mimozemšťanů atd. V této souvislosti Pehal také poukázal na to, že jak jsou konspirační teorie skládané, tak je tam i mnoho méně extrémních narativů než pití krve nemluvňat a podobně, na což by bylo dobré se také zaměřovat.
Novotný následně popisoval spojitost s historickým narativem o dobrém křesťanském panovníkovi, jenž je povinován od Boha ochraňovat lid proti domnělým skrytým satanským sektám, které ohrožují boží řád. Podotknul, že se v současné době může zdát překvapivé, že u Donalda Trumpa se tento náboženský narativ vrátil v takové síle, což lze podle Novotného možné vnímat i jako součást návratu náboženství do veřejné sféry. Následně poukázal na to, že se stejně jako dnes u QAnonu, narativy o satanských spiklencích šířily pomocí nejnovějších technologií jako byl knihtisk či později s moderním novinářským tiskem.
Pehal dále zmiňoval, že QAnon byl schopný pokrýt širokou škálu společnosti. Od počátku byl spojen s postavou Donalda Trumpa. Ten je zároveň vyústěním americké kultury a dlouhodobějších procesů, které se zde odehrávaly. Jak dodala Hlaváčová, společnost už před QAnonem byla plná konspirací například ohledně 11. září, což se týkalo i populární kultury (viz seriál Akta X). QAnon je toho důsledkem, a to i ve spojitosti s nedůvěrou v instituce. Určitou rozbuškou pak podle Hlaváčové byla i pandemie koronaviru.
Hlaváčová se následně věnovala tomu, že QAnon kopíruje evangelikální eschatologický mýtus, viz například i očekávaná událost Bouře. Trump se také podle Hlaváčové začal nepřímo identifikovat s rolí spasitele, kterou mu QAnon připisoval. Novotný dále hovořil o souvislosti se satanistickou panikou, která silně rezonovala v evangelikálních kruzích a zahrnovala rovněž obviňování ze zneužívání dětí ve školkách a dalších zařízeních. Projevovala se např. i obavou ohledně ohrožení mládeže rockovou hudbou, která byla spojována se satanismem. Oproti tehdejší satanistické panice je však u QAnonu znatelný motiv božího krále, jenž v rámci satanistické paniky 80. a 90. let patrný ještě nebyl. Jak podotkl Pehal, evangelikální rozměr u QAnonu je sice silný, ale rozhodně není podmínkou. QAnon propojuje zdánlivě nesouvisející věci, a tím také oslovuje široké spektrum lidí a vytváří pro ně smysl událostí ve světě. Všechno pak může být součástí plánu. Trump zároveň přesvědčil část lidí, že i když je milionář, tak je člověk z lidu, ale zároveň vystupuje jako panovníci s transcendentní silou. Podle Hlaváčové samotný Trump úplně nereprezentuje křesťanské hodnoty, ale metaforicky zde hraje roli postavy, která je sice zatížena hříchem, ale je to někdo, kdo přispěje k příchodu „božího království“. Novotný v tomto kontextu dodal, že se mu podařilo integrovat různé společenské vrstvy, přičemž jeho prezidenství označil jako performativní „showbusinessové prezidenství“, kde je každé gesto součástí show, což ale Novotný vnímá i jako odraz americké kultury. Pehal k tomu doplnil, že Trump vlastně v sobě spojoval roli panovníka i šaška, vysokost a nízkost. Došlo i na krátkou diskuzi k postavě Q, za kterým se možná skrývá i více lidí než jen jeden. Jak dodal Novotný, Trump vystupuje jako panovník a Q dokazuje jeho vyvolenost. Podle Hlaváčové pak Q odpovídá i povaze postavy biblického proroka.
Debata se pak stočila k démonizaci nepřátel a politických protivníků v rámci QAnonu. Novotný s odkazem na historickou démonizaci uctívačů Satana popsal, že jde o strategie, kdy jsou protivníci ukázáni jako zvrhlí několika způsoby dohromady. Duchovně jsou neznabohy a vyznavači temných sil a jsou i fyzicky zvrácení – viz násilí vůči dětem či kanibalismus. Je na ně nahlíženo i tak, že rozkládají zároveň integritu společnosti – u QAnonu integritu politiky a státu. Jde tedy o porušování řádu na několika rovinách. Jak dodala Hlaváčová, tyto postavy vystupují jako prostředníci mezi zlými silami a světem. Vystupuje zde však i nejvyšší zlo, které je zdrojem konspirace. Pehal k tématu démonizace pak podoktl velmi důležitou teoreticko-metodologickou poznámku. A to, že na druhé straně dochází i k démonizaci příznivců QAnonu, respektive konspirací, jež jsou například médii vykreslováni jako blázniví. Tento pohled nám nicméně zamlžuje pochopení, o co se vlastně jedná a že je za tím třeba i nějaká sociální kritika, která je zde vyjadřována, a my ji pak přehlížíme. Novotný doplnil, že je to podobné jako dřívější obviňování vesničanů z pověrečnosti a jejich vykreslování jako hlupáků. Podporovatelé QAnonu mohou být i velmi inteligentní lidé.
Na závěr diskuze směřovala k aktuální situaci ohledně QAnonu. Jak se vlastně vyrovnává s tím, že Donald Trump prohrál prezidentské volby a Q přestal posílat vzkazy. Důležitou událostí byl zmiňovaný útok na Kapitol. Jak zmínil Pehal, mnozí ho vnímali jako událost Bouře, a to nejen metaforicky, ale i fyzicky. Novotný podotkl, že právě tehdy si příznivci QAnonu a obecně Donalda Trumpa chtěli vyřídit účty s nepřítelem. QAnon nicméně funguje dále a je otázkou, kam se bude dále vyvíjet. Jak sdělila Hlaváčová, i když přetrvává téma satanistického zneužívání dětí, jako další z důležitých téma se etablovala antivakcinace, respektive, jak dodal Novotný, téma vakcinace jako plánované pandemie, které podle něj dokonce posunulo v rámci QAnonu tematický důraz. Jak se bude QAnon, který je výrazně fixovaný na postavu Donalda Trumpa, dále vyvíjet, bude podle Novotného záležet na dalším Trumpově angažmá v politice. Pehal pak podotknul, že Trump posunul hranice toho, co je u politika vůbec možné. Na druhé straně je projevem určitých procesů ve společnosti a konspirační teorie se zde mohou dostávat na povrch i bez něj.
Na konec bych ještě dodal, že diskuze byla z mého pohledu fundovaná, zajímavá a zprostředkovala různé religionistické vhledy a pohledy na QAnon. Vyzdvihl bych zejména historickou kontextualizaci QAnonu v rámci starších konspiračních teorií a opakujících se témat a motivů, ale i řadu zajímavých postřehů, které zde padly. Je třeba si nicméně uvědomit, že debata primárně reflektovala témata relevantní pro religionistiku. Kdyby šlo například o politologickou debatu, tak by diskuze řešila zřejmě trochu jiné aspekty QAnonu. Ten je poměrně komplexní záležitostí s mnoha a mnoha rovinami, které jsou relevantní pro různé sociální a humanitní vědy.
Pozn.:
[1] Ethan Zuckerman: QAnon and the Emergence of the Unreal, Journal of Design and Science, 6, (15. 7. 2019/update 27. 7. 2019), https://jods.mitpress.mit.edu/pub/tliexqdu/release/4.
[2] Miroslav Vrzal: QAnon as a Variation of a Satanic Conspiracy Theory: An Overview, Theory and Practice in English Studies, 9(1-2), 2020, s. 45-66.
Psali jsme v Dingiru:
téma Konspirační teorie a náboženství, Dingir 19 (2), 2016, obsah zde.
článek Kateřiny Hlaváčové QAnon – hnutí amerických evangelikálů? Co je to QAnon a kdo jsou jeho stoupenci?, Dingir 23 (4), 2020, s. 110–113, upoutávka zde.
Související příspěvky:
Konspirační teorie jako mýty a proroctví, aneb o kanónech na vrabce