V Uzbekistánu probíhá v těchto dnech demolice dvou modliteben – dvou zatím nedostavěných budov náležejících ke kostelu Urgenčské rady baptistických církví a mešity Imáma al-Buchárího ve čtvrti Šajchontoúr v Taškentu. K 5. prosinci 2024 byly obě stavby strženy zatím částečně, ale jejich poškození jsou velká. Tamní baptisté i muslimové se proti těmto akcím důrazně staví a požadují zastavení demolice a navrácení svých budov k náboženskému užívání.
Problémy s dokončením stavby dvou budov náležejících Urgenčské radě baptistů jsou již od dubna 2024, kdy byly po rozhodnutí úřadů rozestavěné budovy částečně zničeny. Demolici tehdy přerušily protesty, avšak úřady výslovně uvedly, že demolice bude dokončena. Stalo se tak 4. prosince, kdy započala demolice první z budov. Vlastníci staveb na přilehlých pozemcích, které byly zakoupeny od stejného prodávajícího, stavět mohou a problémům se svými stavbami čelit nemusí, proto místní baptisté vnímají tento postup jako selektivní diskriminaci jejich náboženské komunity a požadují okamžité zastavení demolice i obnovení budov.
Podobný osud potkal i mešitu Imáma al-Buchárího. Tato mešita, otevřená v roce 1995, byla státem bez vysvětlení uzavřena v roce 2009. Místní policie tehdy obyvatelům slíbila, že mešita bude brzy znovu otevřena, avšak tyto sliby zůstaly nenaplněny. Pozemek byl v roce 2016 převeden na firmu provozující myčku aut, která jej později prodala neznámému kupci. Současná demolice, zahájená koncem listopadu 2024, má podle informací místních obyvatel za cíl nahradit mešitu obchodním centrem.
V obou případech panují o transparentnosti postupu úřadů vážné pochybnosti. Demoliční pracovníci odmítají místním obyvatelům sdělit identitu nového majitele pozemků a státní orgány, včetně exekutorského úřadu a katastrálního úřadu, na dotazy novinářů ani veřejnosti nereagují, nezvedají telefonáty, případně se zapírají.
Uzbekistánští baptisté i muslimové rovněž poukazují na širší a dlouhodobou systémovou represi zaměřenou proti náboženským společenstvím. Tamní režim totiž patří k zemím, které dlouhodobě blokují pokusy o registraci nový společenství protestantů, katolíků, svědků Jehovových a dalších náboženských komunit, šíitských, ale i nových sunitských společenství (ačkoli sunitští muslimové tvoří skoro 80 % uzbekistánského obyvatelstva). Bez státní registrace se společenství nemohou legálně setkávat. Represemi jako je nucené uzavírání budov pod různými záminkami (či zcela bez vysvětlení) či zabavování majetku bez náhrady postupuje ale také proti společenstvím již registrovaným.
Snahám o uzavření a zboření zatím odolává například jediný fungující buddhistický chrám v zemi (a patrně i v celé centrální Asii), Buddhův chrám soucitu v Taškentu . Původně měl jít k zemi kvůli rozšíření okružní městské linky taškentského metra. Místo toho byl nad chrámem na začátku roku 2023 postaven dvanáct metrů široký nadjezd pro linku metra ve výšce pěti metrů nad areálem chrámu. Zde v mapách společnosti Google je vidět jeho původní podoba, dle všeho jedinou dostupnou fotografii současného stavu lze nalézt v článku služby Forum 18. Hluk údajně není příliš velký, správci chrámového areálu si ale stěžují na vysokou prašnost.
Zpracováno podle zpráv norské lidskoprávní organizace Forum 18 zde a zde.
Náhledový obrázek: Marco Torrazzina z Pixabay.
Související příspěvky:
