I když na podrobnější data a jejich analýzu si budeme muset počkat, už nyní odborníci, kteří se věnují vztahu politiky a náboženství, komentují data, získaná od voličů při opuštění volebních místností. Je tak možné již nyní konstatovat, že Donald Trump získal ještě větší podporu amerických věřících než při předchozích volbách.
Podle očekávání získal největší podporu (81 %) mezi mezi bělošskými evangelikály (či těmi, kteří se sami označují za „znovuzrozené křesťany“), letos to však bylo o pět procentních bodů více než před čtyřmi lety a o jeden procentní bod než v roce 2016. Mezi všemi bílými protestanty získal Trump 72 % voličů. Podle stejné mediální agentury letos Donalda Trumpa volilo také 61 % bílých katolíků. Většinu získal rovněž u hispánských protestantů (64 %) a letos i u hispánských katolíků (53 %, před čtyřmi lety to byla pouze třetina). Celkově získal znovuzvolený prezident 63 % všech protestantů a volilo jej i 58 % katolíků, o osm procentních bodů více než v roce 2020.
Kamala Harrisová získala více židovských voličů (78 %) než Joe Biden před čtyřmi lety, avšak v New Yorku, kde je velká pro-republikánská ortodoxní komunita, to bylo pouze 54 %. U jiných voličů, kteří se hlásí k jinému náboženství než křesťanství (59 %), to letos bylo ovšem o něco méně než v roce 2020 u Bidena. Mezi těmi, kteří se nehlásí k žádnému náboženství, demokratickou kandidátku volilo 71 % voličů.
Jak již bylo řečeno, odborníci si na základě těchto čísel spíše jen kladou otázky, a na podrobnější analýzy si budeme muset počkat. Např. Robert Jones, prezident neziskové výzkumné organizace Public Religion Research Institute, považuje nyní za důležité porozumět velkému nárůstu podpory republikánského kandidáta u hispánských katolíků. Je třeba se ptát, zda zde hrály více důvody ekonomické než ty, které souvisejí s náboženskou vírou. Podle Jonese dokázal Trump během kampaně vyslat dvě odlišná poselství – jedno o tvrdém přístupu k imigraci a kriminalitě, které oslovilo bílé křesťany, a druhé o ekonomice, které oslovilo právě křesťany hispánské.
Ryan Burge, docent politologie na Eastern Illinois University, si zase klade otázku, zda kampaň Kamaly Harrisové s jejím silným důrazem na co největší dostupnost potratů nezpůsobila, že hispánští katolíci i protestanté, kteří jsou jsou obecné konzervativnější v sociálních otázkách, jako jsou interrupce a práva LGBTQ, nenabyli dojmu, že demokratická kandidátka je příliš vzdálena jejich hodnotám.
Samuel Perry, sociolog z Oklahomské univerzity, jenž se zabývá křesťanským nacionalismem a dalšími náboženskými trendy, se v této souvislosti zamýšlí i nad tím, zda mohl hrát roli i nárůst počtu nedenominačních a letničních církví a to, že ve většinově bělošských sborech nacházejí svůj duchovní domov mnozí černošští nebo hispánští křesťané, kteří se pak více identifikují se skupinou, která tradičně volí republikány: „Jejich loajalita nepatří jejich etnické skupině, která má tendenci volit demokraty, ale spíše multietnickému konzervativnímu křesťanství s převahou bělochů, které jednoznačně volí republikány.“
Podle CNN a NCR s přihlédnutím k dalším zdrojům (RNS aj.), náhledový obrázek Gerd Altmann z Pixabay.
Psali jsme v Dingiru:
Téma Dingiru 2/2006: Náboženství ve Spojených státech (plný text čísla zde).
Náboženský hlas pro Donalda Trumpa: Role náboženství v amerických prezidentských volbách 2016
Nejlepší přátelé Donalda Trumpa: Konzervativní evangelikalismus v USA u politického kormidla.
Související příspěvky:
Americké prezidentské volby a jejich náboženský rozměr
J. D. Vance a Trumpovi katolíci a evangelikálové
Náboženský profil republikánského spolukandidáta J. D. Vance
Kamala Harrisová ani Donald Trump nejsou vnímáni jako příliš náboženští