Ifá je komplexní věštecký systém v (nigerijském) jorubském náboženství, v širším významu také suma znalostí a zkušeností využívaných k věšteckým a k věštění vztaženým činnostem. Věštecký systém ifá je tradičním jorubským prostředkem při poznávání budoucnosti a také vysvětlování přítomnosti. Poznání je zprostředkováno orišou Ifá, zároveň při věštbě spolupracuje oriša Ešu, jehož figurka či symbol by měl vždy stát vedle věštecké tabulky na níž jsou zaznamenávány výsledky věštby. Věští se pomocí věšteckého řetězu nebo ořechů kola (což jsou semena stromu Sterculia acuminata), které jsou uchovávány v tradiční misce s víkem.[1] Věštbě pomáhá rovněž syn Obataly oriša Orunmila, ovšem v některých tradicích jsou oriša Ifá a oriša Orunmila ztotožňováni jako jediná oriša.[2] V sousedním beninském vodunu se podobný systém věštění nazývá fa a stojí za ním stejnojmenný vodun Fa.[3]
Průběh věštby
Systém věštění je komplexním typem geomantie stojící na sofistikované kombinatorice.[4] Věštec hodí na speciální desku šestnáct ořechů a poté zaznamená na tabulku jednu nebo dvě čárky podle počtu lícových a rubových stran dopadnuvších ořechů, respektive podle sudého či lichého výsledku. Hází se vždy dvaatřicetkrát. Z výsledného obrazce čárek na tabulce se poté vykládá význam věštby. Výsledky vrhů jsou zapisovány po dvojicích, a proto je vodítkem věštce šestnáct základních obrazců. Dále se však usuzuje také podle vnitřní souvislosti každého obrazce. Rozlišuje se 16 základních výkladových skupin a to na 256 odvozených skupin a ty potom na dalších 4096. Věštec zná nejen význam všech těchto variací, ale i na ně navázaná říkadla a přísloví.[5]
Oněch 256 skupin je rozděleno do dvou základních kategorií. První se nazývá Ojú Odú neboli hlavní Odú a skládá se z šestnácti skupin. Druhá kategorie se skládá z dvou set čtyřiceti skupin zvaných Amúlú Odú. Oriša Orunmila je označován za Velkého kněze, neboť světu zjevil základní věštbu a proroctví (prvních 16 Odú). Věštci babaláwové nebo íyánífásové jsou považováni za kněze ifá. Věštci používají buď věštecký řetěz známý jako opélé, nebo ořechy kola zvané ikin vrhané na dřevěnou věšteckou desku zvanou Opón Ifá.[6]
Historie
Systém šestnácti stupňů věštění má nejstarší historii v západní Africe. Téměř každá etnická skupina, která jej praktikuje, má svůj vlastní mýtus o jeho vzniku. Podle legend jorubského náboženství založil věštecký systém ifá Orunmila v Ilé-Ifé, když zasvětil první žáky Akodu a Aseda. Podle jiných mýtů systém do Ilé-Ifé přinesl Setiu Nupe. Podle další legendy to byla Arugba, matka Onibogiho z Oya, kdo někdy kolem roku 1400 přinesl systém ifá do oblasti. Zasvětila Aladu z Ata a udělila mu právo zasvěcovat další věštce.[7]
Jorubská tradice
Mezi Joruby vyznávající tradiční jorubské náboženství (případně jeho synkretismus s islámem nebo křesťanstvím) dává kněžím ničím neomezený přístup k náboženskému učení oriša Orunmila. Oriša Ešu je tím, kdo propůjčuje poznání věštcům. Ešu je také tím, kdo drží klíče od ire (tedy štěstí nebo požehnání).[8]
Literární dědictví Odu Ifá obsahuje šestnáct hlavních knih, o nichž se předpokládá, že odkazují na všechny situace, okolnosti, činy a důsledky v životě člověka na základě ese (neboli básnických návodů). Ty tvoří základ tradičního jorubského duchovního vědění a jsou základem všech jorubských věšteckých systémů.[9]
Kromě šestnácti základních znamení zahrnuje věštění ifá také hlavní znamení, kterým je kombinace Ose a Otura, a to zprava doleva.[10]
Věštění napomáhá lidem vysvětlovat minulost, vyznat se ve složité přítomnosti a předpovídat budoucnost. Vypovídá rovněž o případném nebezpečí a potřebě obětovat příslušnému orišovi pro zajištění štěstí.
Poznámky:
[1]Srov. HAVELKA, Ondřej. Africká náboženství: religionistika, teologie, afrikanistika. Praha: Dingir, 2024, s. 113–124.
[2]Srov. JOHNSON, Samuel. The History of the Yorubas: From the Earliest Times to the Beginning of the British Protectorate. Cambridge: Cambridge University Press, 1966, s. 26–39.
[3]Srov. MILDNEROVÁ, Kateřina. Pití fetišů. Náboženství a umění vodun v Beninu. Praha: Malvern, 2012, s. 220–230.
[4]Srov. tamtéž, s. 221.
[5]Srov. KANDERT, Josef. Afrika. Praha: Mladá Fronta, 1984, s. 82.
[6]Srov. OLUPONA, Jacob K. – ABIODUN, Rowland O. Ifá Divination, Knowledge, Power, and Performance. Bloomington: Indiana University Press, 2016, s. 91–99.
[7]JOHNSON, Samuel. The History of the Yorubas: From the Earliest Times to the Beginning of the British Protectorate. Cambridge: Cambridge University Press, 1966, s. 26–39.
[8]Srov. OLUPONA, Jacob K. – ABIODUN, Rowland O. Ifá Divination, Knowledge, Power, and Performance. Bloomington: Indiana University Press, 2016, s. 91–99.
[9]Srov. ADÉÉKÓ, Adéléké. “Writing” and “Reference” in Ifá Divination Chants. Oral Tradition, roč. 25, č. 2 (2010), s. 283-303.
[10]Srov. The Handbook of Yoruba Religious Concepts – Baba Ifa Karade – Knihy Google.
Náhledová fotografie: Věštecká deska s ořechy kola, Nigérie (foto: Wikimedia Commons, volné dílo).
Psali jsme v Dingiru:
téma 4/2015: Náboženství v současné Africe
Související příspěvky:
