Izrael a Palestina po páté stále totéž… kdo se už konečně poučí?

Marek Čejka, Izrael a Palestina. Proč vznikl a kam směřuje klíčový blízkovýchodní konflikt, Brno: Book & Pipes, 2023, 332 s., ISBN 978-80-7485-254-1

Před dvaceti lety se na pultech knihkupectví objevila kniha Marka Čejky s názvem Izrael a Palestina. Na poměrně krátkém prostoru se její autor pokusil předložit klíčové důvody pro izraelsko-palestinský konflikt. Připojil sem i některé pohledy na česko-izraelské vztahy. Kniha byla doslova prošpikována fotografiemi, mapami, tabulkami. V roce 2023 se na pultech knihkupectví objevilo již páté aktualizované vydání. Tomu se zde chceme věnovat.

Páté vydání za 20 let rozhodně není špatná vizitka. Marek Čejka se zkrátka trefil do černého a kniha jde na odbyt. Pochopitelně je to i vlivem živého tématu, které nedá ani našincovi klidně spát. Připomeňme si, jak Čejka k tématu přistoupil.

Monografie je sestavena z šesti obsáhlých kapitol. Má úvod (s. 7–13) a ukončena je upraveným závěrem (s. 277–281). V tomto pátém aktualizovaném vydání jsou přidány i dvě přílohy mapující česko-izraelské a česko-palestinské vztahy (s. 284–297) a také přehledné tabulky se jmény nejvyšších představitelů Státu Izrael a Palestinské národní autonomie (s. 298–305).

V kapitole první Čejka seznamuje čtenáře s chronologicky nejstarší dějinnou epizodou, tedy stavem Židů a Arabů před rokem 1948 (s. 15–61). Zabývá se zde nejen starověkými či středověkými dějinami, ale především sionismem, judaismem, problematickou etapou kolem první světové války, mandátní správou, Britským mandátem, Arabskou revolucí, ale i druhou světovou válkou a všemi politickými pokusy o řešení neexistujícího židovského státu.

V druhé kapitole autor zpracoval konec britského mandátu a samotný vznik státu (s. 63–89). Zde se zabývá demografií, rolí OSN, neklidnou poválečnou situací, ale i palestinskými uprchlíky. Popisuje vznik státu a bezprostřední první arabsko-izraelskou válku a její důsledky.

Další kapitolou se autor dostává do spletitého období mezi lety 1949–1967 (s. 91–137). Opětovně zde předkládá důležité demografické údaje, ale i politologickou otázku filosofie Státu Izraele. Podrobně předkládá vznik Organizace pro osvobození Palestiny, ale i řady jejich odnoží. Uceleně také hovoří o známé šestidenní válce a především jejími důsledky, včetně začínající politiky výstavby osad. Výklad ukončuje spletitou otázkou kolem statutu Jeruzaléma.

Ve čtvrté kapitole nám Čejka předkládá sled událostí v sedmdesátých a osmdesátých letech (s. 139–182). Výklad začíná tzv. Černým zářím roku 1970, pokračuje k počátkům mírového procesu. Následně si všímá jomkipuské války a dohodami z Camp Davidu z roku 1979. Později přechází do popisu problematické libanonsko-izraelské války. V dalším sledu předkládá zajímavý pohled na izraelskou pravici a levici sledovaného období. V osmdesátých letech si pochopitelně všímá událostí kolem tzv. první intifády, ale i vznikem hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu. Kapitolu končí krátkým pohledem na důsledky vojenské operace Pouštní bouře v Kuvajtu.

Předposlední kapitola je věnována nadějnému mírovému procesu v 90. letech (s. 183–211). Zde se nejprve zastavuje u Jicchaka Rabina a u mírových smluv z Osla a u překážek jejich naplnění. Podrobně si všímá Rabinovy smrti. Následuje část o Šimonu Peresovi a především Benjaminu Netanjahuovi. Tuto kapitolu ukončuje zajímavou postavou Ehuda Baraka.

Šestá a poslední kapitola knihy je věnována tzv. druhé intifádě a následnému dění, a to až prakticky do září roku 2015 (213–275). Zde se nejprve věnuje spirále násilí, která zachvátila tyto končiny na konci minulého milénia a na počátku toho současného. Povšechně se věnuje vládě Ariela Šarona a následkům útoků na World Trade Center v roce 2001. Dále předkládá aspekty násilí při tzv. druhé intifádě, ale i likvidaci vedoucích představitelů Hamásu, případně roli dalších palestinských radikálních skupin. Obšírněji si pak všímá zahraničí diplomacie (nejen USA, SSSR později Rusko, EU, arabský svět, křesťanští sionisté…). V dalším sledu uvádí výstavbu separační bariéry, plán na evakuaci Gazy, smrt Jásira Arafata a nástup Mahmúda Abbáse. Čejka zde podrobně mapuje jednotlivé volby, a to nejen na izraelské straně, ale i ty v palestinské autonomii z roce 2006, které jsou pro dnešek klíčové. Následně předkládá rozepře mezi Hamásem a Fatahem, následky tzv. arabského jara, vzniku a působení Islámského státu a především návrat Benjamina Netanjahua k politické moci. Událostem mezi roky 2015–2022 se věnuje autor v Závěru.

Z obsahu se toho moc oproti předcházejícím vydáním nezměnilo kromě přepsaného závěru. Nic podstatného totiž z historie vztahů Izraele a Palestiny totiž nechybí. Jak zmiňuje na obalu knihy prof. Pavel Barša, Čejkova kniha je pro každého, kdo se chce orientovat v těchto vztazích a trochu pochopit obě strany, povinnou četbou. Jak víme, z předcházejících vydání, kniha je psána velmi čtivě, přehledně s velkou erudicí a nadhledem.

Pokud ji tedy někdo z čtenářů nevlastní v některém předcházejícím vydání, pak lze jedině doporučit tento na české poměry unikátní spis. Kniha není vskutku ani pro-izraelská ani proti-izraelská, tak jako není ani pro-palestinská ani proti-palestinská. Čejka psát umí, to koneckonců ukazuje již v několika monografiích, které mu již vyšly. Přesto, že se pokouší o rezervovaný styl, umí nadchnout a vzbudit ve čtenáři stálou chuť číst dál, další stránku, další kapitolu.

Závěrem uvedeme tři malé výtky. První výtka se týká grafické podoby monografie. Opětovně je v knize řada map s ciframi, které jsou ovšem těžce čitelné, anebo je dokonce není možné přečíst vůbec (např. s. 15, 66, 78, 132, 198, 241). Některé mapy jsou sice čitelné, ale zase se mísí různé podoby šedé barvy, kterými jsou označeny některá území.

Druhá výtka, která je také ne zaviněná, se týká toho, že kniha přišla na pulty doslova několik dnů před říjnem 2023 a bezprecedentním útokem Hamásu na Izrael. Jinými slovy, čtenář, který se bude chtít s těmito fakty seznámit, je v knize nenalezne. Jistě že nejde o vinu ani autora ani nakladatele, ale je třeba na to čtenáře upozornit. Obecně tedy můžeme říci, že kniha mapuje téměř vše, co se událo mezi Izraelem a Palestinou do roku 2022.

Třetí výtka je spíše doporučením. Marek Čejka předkládá na konferenci českých a slovenských islamologů rok co rok výčet politického života v současném Izraeli a v Palestinské národní autonomii. Současná vyhrocená situace ozbrojeného střetu Izraele s Hamásem je natolik silné téma, které by stálo za samostatnou monografii. Jistě máme v češtině monografii Massima Introvigneho věnovanou Hamásu (Vyšehrad, 2003), ale ta je poměrně zastaralá a její informace by bylo dobré zpřesnit a „zdnešnit“. Marek Čejka má k sepsání takovéto knihy ty nejlepší předpoklady. A to nejen díky své schopnosti podávat nezkreslené informace, které nestraní ani izraelské ani palestinské straně. A pokud by se autor nevěnoval pouze Hamásu, ale představil by nejnovější data v ucelené nové monografii, jistě bychom se nezlobili.

Snad by se tedy poučil alespoň český čtenář…

Náhledová fotografie: Walkerssk, Wikimedia Commons.

Psali jsme v Dingiru:

téma: Role Izraele v různých náboženstvích, Dingir 26 (3), 2023, obsah čísla a některé články.

Související články:

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments