Ultraortodoxní Židé v Izraeli a branná povinnost: přelomové rozhodnutí Nejvyššího soudu

Na sklonku minulého týdne, 25. června, učinil izraelský Nejvyšší soud jednoznačné a přelomové rozhodnutí v otázce odvodů ultraortodoxních Židů do armády. Jeho verdikt stanovil, že pro jakékoli zvýhodnění ultraortodoxních mužů v otázce povinnosti sloužit v izraelské armádě není žádný zákonný důvod. Zároveň rozhodl, že stát nesmí přispívat ješivám na studenty, kteří odmítají nastoupit vojenskou službu.

Jedná se o rozhodnutí ve velmi citlivém a politicky zatíženém tématu, které si již celá desetiletí izraelské vlády přehazují jako horký brambor. Současná válka v Gaze přinesla další utrpení a nová traumata do obou již tak silně traumatizovaných národů. Pro Izrael pak i masivní mobilizaci a více než 600 izraelských padlých z řad vojáků ve službě i rezervistů. V jejím důsledku výrazně roste i neochota izraelské společnosti tolerovat úlevy, jimž se na úkor zbytku společnosti těší ultraortodoxní sektor.

Samo jednání Nejvyššího soudu však nepřišlo v důsledku války, ale navazuje na komplikovanou historii vztahu izraelské ultraortodoxie a státu. Vynětí z povolávací povinnosti umožnil těsně po založení státu čtyřem stům ultraortodoxních mladých mužů již David ben Gurion, a vzhledem k nízkému počtu ultraortodoxních židů tuto situaci toleroval i nadále. V Roce 1958 podepsal Šimon Peres, tehdejší vysoce postavený pracovník ministerstva obrany, dohodu s vedoucími představiteli významných ultraortodoxních ješiv potvrzující výjimku pro aktivní studenty. V roce 1967, kdy počet výjimek stoupal, stanovil ministr obrany mez 800 aktivních studentů ješiv, na něž se měla výjimka vztahovat. Menachem Begin po vítězných volbách v roce 1977 restrikce zrušil a jejich první znovuzavedení se objevilo až v polovině devadesátých let.  V té době se ve vládních kruzích začaly ozývat hlasy po zákonném řešení zjevně nestandardního zvýhodnění ultraortodoxních mladých mužů.

Přelomovým momentem bylo rozhodnutí soudců Nejvyššího soudu v tzv. případu Rubinstein z roku 1998. Žalobci z řad poslanců Knesetu, armádních důstojníků v záloze a studentských organizací napadli běžnou praxi, podle níž ministr obrany uděloval odklady a výjimky z povinné vojenské služby ultraortodoxním studentům. Toto jednání podle nich porušovalo zásadu rovnosti, výjimky překračovaly meze přiměřenosti a byly disproporční. Dále byla napadena pravomoc ministra k tomuto jednání a požadována nutnost řešení legislativou v Knesetu, nikoli administrativními regulacemi. Rozhodnutí, jehož primárním autorem byl soudce Aharon Barak, dalo žalobcům za pravdu. Jako důvod pro právoplatnost předchozí administrativní praxe a nutnost legislativního řešení do budoucna uvedlo nárůst ultraortodoxní populace (tehdy 8 %).

První legislativa z Knesetu přišla v roce 2002. Od té doby však toto téma osciluje mezi různými kompromisy snesitelnými pro koalice, opírající se až na výjimky o podporu ultraortodoxních stran, a rozhodnutími Nejvyššího soudu vycházejícími z liberálně demokratických východisek. Tato rozhodnutí opakovaně artikulovala nutnost slučitelnosti Knesetem schválené legislativy s principem rovnosti a neustále prodlužovala vládám čas na její vytvoření. Většinou ultraortodoxních Židů je služba v armádě zatím vnímána jako bezprostřední hrozba jejich životnímu stylu a jako těžko slučitelná s ideály náboženské excelence a izolacionismu. Z tohoto důvodu došlo sice k několika důležitým dočasným kompromisům přijatelným pro koalici a odhlasovaným v Knesetu, nicméně ty podle Nejvyššího soudu stále odporovaly principu rovnosti a zvýhodňovaly ultraortodoxní studenty.

Zatím poslední prodloužení termínu pro vytvoření platné legislativy, a zároveň umožnění výjimky pro ultraortodoxní studenty administrativní regulací vlády, vypršelo 30. černa 2023. Vláda těsně před vypršením termínu, 25. 6. 2023, rozhodla, že do vytvoření platné legislativy má ministr obrany instruovat armádní vedení, aby nepodnikalo žádné kroky k rekrutování ultraortodoxních studentů ješiv, a to do konce března 2024. Nejvyšší soud minulý týden stanovil, že k takovému rozhodnutí neměla vláda mandát a je tedy neplatné. Ješivy nebudou muset vrátit státní příspěvky do tohoto období, nicméně vláda jim nadále nebude smět poskytovat podporu. Ta se v současnosti týká asi 67 tisíc studentů v branné povinnosti.

Toto soudní rozhodnutí tedy nenahrazuje platnou legislativu. Nejvyšší soud spíše dává vládě jasný signál, že administrativní opatření nadále nebudou tolerovanou cestou a že vláda také podléhá vyššímu právnímu rámci.

Předpokládaný nárůst ultraortodoxního obyvatelstva (modře) v Izraeli (Israel Democracy Institute, 2023).

Téma ultraortodoxní služby v armádě je stále akutnější především kvůli demografickému nárůstu ultraortodoxního obyvatelstva. V průměru se jedná o velmi mladou populaci.  Zatímco v současnosti tvoří zhruba čtvrtinu potenciálních branců, během tří dekád se bude jednat téměř o polovinu.

V současnosti procento ultraortodoxních Židů, kteří nastoupí vojenskou službu, stále klesá s tím, jak roste jejich celková populace. Na rozdíl od zbytku židovské izraelské populace, kde armádní službu nastupuje asi 88 %, v ultraortodoxním sektoru se jedná o 3,6 %. Zároveň stále narůstá počet studentů ultraortodoxních ješiv, jen tento rok o 7,5 %. Stát Izrael se do budoucna neobejde bez významné participace ultraortodoxních obyvatel v armádě a už vůbec ne bez jejich intenzivního zapojení do ekonomické sféry. Pro zbytek izraelské společnosti by byla jejich participace v armádě vedle pocitu zadostiučinění i významným ulehčením, zejména pro rezervisty, a znamenala by pro Izrael i výraznou ekonomickou úsporu. 

Foto z demonstrace ultraortodoxních Židů proti povinné vojenské službě v březnu 2014: Thomas Coex, AFP.

Související články:

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments