Jak palestinsko-izraelský konflikt ovlivnil letošní hadždž

Dnes večer končí v Mekkce hadždž. Posvátná pouť do Mekky je jedním z pěti pilířů islámu. Rituály během pouti z velké části odrážejí koránové zprávy o proroku Ibrahimovi, jeho synovi proroku Ismailovi a Ismailově matce Hagar – neboli Abrahamovi a Ismaelovi, jak jsou pojmenováni v Bibli. Všichni muslimové mužského pohlaví jsou povinni tuto pouť alespoň jednou za život vykonat, pokud jsou toho fyzicky a finančně schopni. Pro mnoho muslimů je hadždž jedinou velkou cestou, kterou v životě podniknou. Někteří tráví roky spořením a čekáním na povolení, aby se mohli pouti zúčastnit. Často se jim to poštěstí až ve věku padesáti či šedesáti let.

Po třech letech zásadních omezení počtu návštěvníků vyplývajících z pandemie koronaviru se pouť postupně vrací do svého monumentálního rozsahu. V roce 2023 provedlo hadždž více než 1,8 milionu muslimů, čímž se přiblížili úrovni roku 2019, kdy se jich zúčastnilo více než 2,4 milionu. Letos Mekka očekávala více než 2 miliony poutníků.

Aktuálně probíhající válka mezi Izraelem a hnutím Hamás v pásmu Gazy znemožnila účast zájemcům z Palestiny. Cesta do Saúdské Arábie, kde se Mekka nachází, byla dostupná přes Egypt, ale nyní je i tato možnost uzavřena kvůli rozšíření izraelské ofenzívy na město Rafah na jihu pobřežního pásu na hranici s Egyptem a uzavření stejnojmenného hraničního přechodu. Z iniciativy saúdského krále Salmána bylo však na hadždž do Mekky dopraveno alespoň 4 200 poutníků, kteří se do Egypta dostali ještě před uzavřením přechodu a asi tisícovka dalších osob z rodin Palestinců zabitých nebo zraněných v Gaze.

Zároveň však hadždž doprovázela omezení a přísná kontrola bezpečnostních složek. Saúdské úřady přijaly řadu bezpečnostních opatření, protože se obávaly politizace pouti, možných protestů či násilností, které by mohly vypuknout, a případné eskalace celého konfliktu.

Náhledový obrázek: Ekrem, Pixabay.

Související příspěvky:

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments