Vznik náboženského společenství zákonitě provází napětí s jeho okolím. V jeho důsledku bývá nová minorita nálepkována jako „sekta“. Svůj podíl na napětí zpravidla mají obě strany. A někdy – naštěstí velmi výjimečně – přeroste napětí až do násilného konfliktu.
Drama, které se událo 27. června 1844 v městečku Carthage v americkém státě Illinois, bylo už několikátou násilnou událostí z těch, které provázely první roky existence Církve Kristovy a které už do té doby způsobily smrt už několika desítek osob.[1] Novou církev tvořilo nenáviděné, ale stále rostoucí společenství lidí, které jejich okolí nazývalo pohrdavě a posměšně „mormoni“. Čtyři jeho vedoucí představitelé včetně zakladatele Josepha Smithe (1805–1844) byli ve vyšetřovací vazbě kvůli protiprávním činům, jichž se dopustili v blízkém městě Nauvoo. Místem jejich vazby byl obyčejný domek. Vyšetřování ale nebylo uzavřeno a k soudu nedošlo, protože do domku vtrhl ozbrojený dav a dva z vyšetřovaných mužů byli zabiti: kromě Josepha Smithe to byl i jeho bratr a nejbližší spolupracovník ve vedení církve Hyrum (1800–1844).[2] Jeden z těch, kdo přežili, církevní starší Willard Richards (1804–1854), popsal drama těmito slovy:[3]
„Dveře od vězení ve druhém poschodí zasáhla sprška kulek vypálená zezdola z ručnic a po ní následovalo mnoho rychlých kroků … Dveře provrtala kulka, která prolétla mezi námi, a prozradila, že naši nepřátelé jsou schopni všeho …
Joseph Smith, pan Taylor a já jsme uskočili dozadu do přední části místnosti a … Hyrum Smith ustoupil přes dvě třetiny délky místnosti a stál přímo proti dveřím. Dveřmi prošla kulka, která Hyruma zasáhla vedle nosu, upadl naznak a zůstal ležet natažený na zemi, aniž by pohnul nohou. Z děr v jeho [oblečení] se zdálo zřejmé, že střela musela vyjít zvenku skrze okno, zasáhla ho do pravé strany zad, prošla skrz a zarazila se o jeho hodinky … Ve stejném okamžiku ho kulka ze dveří zasáhla do nosu. Když padl na podlahu zvolal silným hlasem: ,Jsem mrtev‘. Joseph se na něho podíval a odpověděl: ,Ach, drahý bratře Hyrume!‘ a levou rukou asi o dva nebo tři palce pootevřel dveře a bez míření vypálil jednu dávku z [revolveru] šestiraňáku do prostoru před vchodem … Kulka [z ručnice jednoho z lůzy] se otřela o Hyrumovu hruď a prolétla mu krkem do hlavy, přičemž na něj mířily další ručnice a zasáhlo ho několik kulek.
Joseph nadále střílel z revolveru kolem rámu dveří do prostoru jako předtím … zatímco pan Taylor stál s vycházkovou holí vedle něho a srážel dolů bodáky a ručnice, které neustále pálily skrze dveře … Když revolver selhal, neměli jsme již žádnou palnou zbraň a očekávali jsme okamžitý příval lůzy a prostor u dveří plný ručnic sahajících do půlky místnosti a neměli jsme žádnou naději kromě okamžité smrti uvnitř místnosti.
Pan Taylor vyskočil na okno, které se nachází asi patnáct nebo dvacet stop nad zemí. Když byl jednou nohou uvnitř a druhou venku, kulka zevnitř ode dveří ho zasáhla do nohy a kulka zvenčí zasáhla jeho hodinky … v kapse u vesty na levé straně prsou, … náraz této kulky ho vrhl zpět na podlahu a on se skutálel pod postel, která stála vedle něho.
Joseph se pokusil najít poslední východisko ve skoku [ze] stejného okna, odkud spadl pan Taylor, když ho zasáhly dvě kulky ode dveří a jedna kulka zvenčí ho zasáhla do pravé strany prsou a on vypadl ven se zvoláním: ,Ó Pane, můj Bože!‘ … Dopadl na levý bok a byl mrtev.“
Starší John Taylor byl zasažen čtyřikrát, ale ze svých zranění se uzdravil … starší Willard Richards vyvázl bez zranění.
Že první „mormoni“ byli svým okolím nenáviděni, je jasné. Ale bezprostřední příčina bouřlivých emocí, které přerostly v lynč, bezpečně známa není. Jen pravděpodobné je vysvětlení, že jádro davu tvořili svobodní zednáři, rozezlení tím, že jeden z nich – právě Joseph Smith – vyzradil zednářská tajemství své „sektě“, a v ní dokonce ženám! A že použil symboly, gesta a další součásti tajných obřadů svobodných zednářů pro chrámové obřady ve své nové církvi. (Více o této teorii, která vysvětluje i poslední slova Josepha Smithe „Ó Pane, můj Bože!“, je zde.[4])
Každopádně: nečekaná násilná smrt zakladatele a vůdce Josepha Smithe způsobila další dramata, tentokrát i uvnitř společenství ve formě zápasu o nástupnictví ve vedení církve. Vítězně z tohoto zápasu vyšel Brigham Young (1801–1877) a postavil se do čela té části mormonů, která po několika letech přijala jméno „Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů“. Dnes působí po celém světě a jako počet svých členů udává 17 milionů.[5]
Poznámky:
[1] Podrobněji: VOJTÍŠEK, Zdeněk, Nová náboženství a násilí, Praha: Karolinum 2017, s. 33–36.
[2] Stručnou církevní verzi příběhu poskytuje kniha Naše dědictví. Stručná historie Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, Salt Lake City: The Church of Jesus Christ of Latter-Day Saints 1996, s. 62–63.
[3] Nauka a smlouvy a historie církve. Příručka pro učitele nauk evangelia, Salt Lake City: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů 2008, s. 183–184. Vynechání (označená …) jsou už v této knize, která ve většině převzatého textu kniha cituje starší text History of the Church.
[4] NOVOTNÝ, Tomáš, Svobodné zednářství a mormoni, Dingir 4 (3), 2001, s. 19–20.
[5] 2022 Statistical Report for the April 2023 Conference, The Church of Jesus Christ of Latter-Day Saints [online].
Náhledový obrázek: ARDA – The Association of Religious Data Archives.
Psali jsme v Dingiru:
Dingir 3/2001: Náboženství mormonů (celé číslo dostupné zde).
Související příspěvky:
