V neděli 23. června 2024 ožila Praha opět zvuky hudebních nástrojů a manter „Hare Krišna“ během slavnosti Ratha játrá (též Ratha-yatra), známé také jako Festival vozů. Tento tradiční indický festival slaví každoroční cestu božstev Džaganátha, Baladévy a Subhadry z chrámu Džaganátha do chrámu Gundíčá v indickém městě Purí. Tato událost je chápána jako jejich návrat do domova a symbolicky připomíná cestu duše k duchovnímu poznání.
Finální přípravy na Ratha játru začaly zhruba před měsícem. Oddaní Krišny připravili obrovské ozdobné vozy, které byly při slavnostním průvodu taženy ulicemi. Vůz Džaganátha, jeden z hlavních symbolů festivalu, je tradičně vyzdoben květinami a symboly, které vyjadřují božskou přítomnost a milost. Božstva Džaganáth, Baladéva a Subhadra jsou ve svých podobách (múrti) uctívána v chrámu, ale během Ratha játry projíždějí po ulicích, aby každý dostal možnost je spatřit.[1]
Průvod vyrazil v pravé poledne z Náměstí Republiky, projel Václavským náměstím a dorazil na Staroměstské náměstí, kde se konal slavnostní obřad kolem vozů, a poté se vrátil přes Václavské náměstí zpět na výchozí místo. Tato událost přitahuje jak oddané Krišny, tak i zvědavé zájemce; ti si mohli prohlédnout bohatou nabídku festivalového městečka už v době průvodu, pokud nechtěli být jeho součástí. V městečku bylo možné navštívit expozici věnovanou védské kultuře, která inspirovala k zamyšlení nad tématy lidského bytí a védské filosofie. Byly zde dále stánky s knihami a CD, s ekologickými produkty nebo s tradičními oděvy pro ženy – s různými sárí a ozdobnými šátky. U jiného stánku bylo možné nechat si ozdobit tělo hennou. Centrálním bodem zájmu byl stánek s bezplatnou vegetariánskou stravou pro všechny návštěvníky akce. Městečko sloužilo také jako místo setkání s oddanými, kteří zvali k nákupu, k pohoštění a hlavně k přemýšlení nad poselstvím Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny (ISKCON).
Na třetí hodinu se průvod s radostnými tanečníky vrátil na Náměstí Republiky. Oddaní Krišny se shromáždili kolem vozů Džaganátha, aby předali dary a získali jeho požehnání. Úvodní promluvu odpoledního kulturního programu pronesl Janananda Swami z Velké Británie a také vedl kírtan (společný zpěv manter, především mantry Hare Krišna). Po něm následoval klasický indický tanec bharatanátjam, který uchvátil snad každého návštěvníka, a to i vzhledem k tomu, že v něm vystupovaly i děti, některé i malé. Předávaly se také ceny za soutěže, o hudební vystoupení se postarali Chandrika Tandon (USA) a svůj zajímavý program nabídlo divadlo Druhá šance (Dayapara dás).
Během festivalu několikrát zazněla myšlenka, že Pán Džaganáth, který je jednou z podob boha Krišny, chce dát milost všem: tím, že vidíme jeho podobu, získáváme jeho milost, když zpíváme, dostáváme jeho milost, když přijímáme potravu, která mu byla dříve obřadně nabídnuta, dostáváme milost apod.
Festival se odehrál v pospolité atmosféře, v níž se návštěvníci mohli na několik hodin stát součástí indické kultury a zároveň se v centru Prahy vzdálit chaosu a prožít radost a společnost jinak neznámých lidí. Oddaní působili otevřeně a přátelsky. Oddaní Krišny z Německa si slavnost velmi pochvalovali: „Těší nás, že se můžeme vracet do Česka, všichni jsou tu velice laskaví,“ řekl jeden z nich.
Poznámka:
[1] Příběh festivalu. RathaYatra [online].
Všechny fotografie: autorka.
Psali jsme v Dingiru:
Téma čísla 1/2007: Hnutí Haré Kršna (plný text zde)
Téma čísla 2/2018: Náboženské komunity (obsah a vybrané články zde)
Související články:
V Praze jezdí jen jeden vůz se všemi třemi božskými sourozenci pohromadě. Byl vyroben na míru s ohledem na průjezdnost trasy.