Před 220 lety poprvé zahřímal „Lev Páně“ Brigham Young

Před 220 lety poprvé zahřímal „Lev Páně“ Brigham Young

Dne 1. června 1801 se ve vermontském městě Whitinghamu v manželství Johna Younga a Abigail Nabby Howeové prvně nadechl a rozkřičel syn Brigham – budoucí státník, pionýr a kolonizátor, charismatický kazatel – pro svůj zvonivý hlas a horlivý projev přezdíván právě „Lev Páně“ či „americký Mojžíš“, – náboženský vůdce a druhá největší osobnost mormonismu po zakladateli Josephu Smithovi.

Brigham Young se živil jako truhlář a se svou první ženou navštěvoval metodistický sbor.[1] Po několika stěhováních se roku 1829 s rodinou usadil v Mendonu ve státě New York, kde se dva roky na to poprvé setkal s mormonským misionářem Samuelem Smithem (mladším bratrem proroka Josepha), který jeho bratrovi věnoval výtisk Knihy Mormonovy. Po dalších dvou letech se Brigham rozhodl přijmout s rodinou křest a stát se členem této církve.

Brigham Young v mladším období.

Svatý posledních dnů

Jakožto člen církve se Brigham Young záhy zavedl nejen jako strhující řečník, kazatel a muž horoucí víry, ale prokázal i praktické organizační schopnosti. Věnoval se nejen misijní práci, ale účastnil se i jako prostý dělník stavby mormonských chrámů (zvláště slavného chrámu v Nauvoo), založil též dopravní společnost pro transfer nových konvertitů z Anglie, Kanady ap., který sám organizoval. V pozdějších letech budoval dokonce železnici a telegrafní síť a nakonec též první utažskou universitu, která dodnes nese jeho jméno.

Roku 1835 byl prorokem Josephem Smithem povolán do nejvyššího orgánu církve, Kvóra Dvanácti apoštolů. Organizoval nejen přesidlování nových, často pronásledovaných věřících do nových církevních center, ale též veškerou obchodní aktivitu církve, včetně výroby tiskovin a samozřejmě i dalšího tisku Knihy Mormonovy.

Young se postupně stal i předsedou Kvóra Dvanácti apoštolů a logicky očekávaným následníkem zavražděného proroka Smitha. Přesto po prorokově smrti (1844) došlo k roztržce o další vedení církve. Jako jeden z nejvýznamnějších pretendentů se ozval též Smithův druh Sidney Rigdon, ovšem i několik dalších, včetně Smithových přímých příbuzných. Young nakonec nástupnictví v čele církve obhájil, což ale vedlo k odlivu sympatizantů jeho konkurentů a ke vzniku několika nových odnoží hnutí, v nichž se posléze církvi s Youngem v čele začalo pejorativně přezdívat „brighamité“.

Na cestě k Solnému jezeru

Logo sportovního týmu Univerzity Brighama Younga.

Joseph Smith ještě před svou smrtí prorokoval a plánoval velikou migraci svatých posledních dnů do odlehlejších krajin USA, kde jim nehrozilo tak těžké pronásledování. Záměr vytvořit autonomní teritorium mormonů v okolí Solného jezera na území dnešního Utahu přijal Young za svou misi a zorganizoval přesun tisíců věřících, což se neobešlo bez dramatických událostí (slavné příběhy o nich, jakožto i o zázračných zachráněních si mormoni vyprávějí dodnes[2]). Zde pod Youngovým vedením začali mormoni budovat základy své nové existence a roku 1848 vyhlásili samostatný stát Deseret, do jehož čela se Young postavil. Později, roku 1851, byl i oficiálně potvrzen prezidentem Spojených států Millardem Fillmorem jako guvernér teritoria Utah.

Entuziasmus nových osadníků a úzké sepětí budování teritoria s novou náboženskou vírou vzbudilo ale později ostražitost amerických úřadů a nový prezident James Buchanan z obavy ze separatismu dokonce vyslal proti Utahu armádu s posláním dosadit do čela teritoria nemormonského guvernéra. Tak začalo slavné Mormonské povstání, též zvané Utažská válka, které trvalo od jara 1857 do léta 1858. V jeho důsledku byl nakonec utažským guvernérem jmenován Alfred Cumming a teritorium se postupně začalo sbližovat se strukturami Spojených států.

Dobová karikatura zpodobňující truchlící vdovy po Brighamu Youngovi.

Kontroverzní prorok

Brighamu Youngovi je třeba jistě přiznat, že měl lví podíl na konsolidaci utažské větve mormonismu nejen po stránce organizační, politické, obchodní a průmyslové, ale též v otázkách nauky. Zde byl ale také jednoznačně proponentem raného stádia hnutí, což v některých otázkách může budit kontroverze. Ačkoli se opakovaně vyjadřoval proti instituci otroctví, odmítl též předávání kněžství – které u mormonů náleží všem dospělým mužům – věřícím afrického původu. Byl také zastáncem tradičního mormonského plurálního manželství (od něhož církevní mainstream ustoupil až mnohem později, za působení proroka Wilforda Woodruffa po roce 1890). Když Brigham Young 29. srpna 1877 zemřel, pozůstalo po něm 23 vdov. Celkem pojal za svého života 55 manželek a počet jeho přímých potomků se dnes pohybuje jistě v řádu stovek (mezi nejznámější i u nás patří např. spisovatel a autor sci-fi žánru Orson Scott Card). Youngova stopa v americké historii tak zůstává po všech stránkách nesmazatelná.

Poznámky:

[1] Shrnutí života Brighama Younga lze nalézt v několika monografiích, např. D. V. Mason: Brigham Young: Sovereign in America, London: Routledge, 2014; L. J. Arrington: Brigham Young: American Moses, Baltimore: University of Illinois Press, 1986; J. G. Turner: Brigham Young: Pioneer Prophet, Cambridge (MA): The Belknap Press, 2014, ad.

[2] O slavné výpravě Edwarda Martina roku 1856 vznikl dokonce film 17 Miracles režiséra Thomase C. Christensena (2011).

Náhledová fotografie: Portrét Brighama Younga v období výkonu funkce proroka CJKSPD.

Psali jsme v Dingiru:

Dingir 3/2001: Náboženství mormonů (celé číslo dostupné zde).

Související příspěvky:

Výročí skoro kulaté: před 215 lety se narodil Joseph Smith

„Když budoucí misionář otevírá obálku, je napnutý“ – ROZHOVOR S JANEM POHOŘELICKÝM O MORMONSKÉ MISII V ČESKU

Mormoni a cesta na věčnost

Svatí posledních dnů a sexuální zneužívání ve skautu

Před 90 lety byla založena misie církve mormonů v Československu

Den otevřených dveří v církvi mormonů



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments