Historie sithské religiozity

Nedávno jsme v Náboženském infoservisu informovali o jediské religiozitě – novodobém popkulturním hnutí s filosofickými a náboženskými rysy. Článek zmiňoval několik jediských organizací, ale zcela se vyhnul tématu tzv. Sithů, neboli uživatelů temné strany Síly. Ti existují nejen v transmediálním univerzu Star Wars, ale také v offline světě v podobě sithských uskupení. Tento článek proto mapuje základy sithského hnutí a jeho historii ve dvacátém a jednadvacátém století.

Co je Star Wars

Star Wars je fiktivní svět, vymyšlený Georgem Lucasem (narozen roku 1944) v sedmdesátých letech 20.století.^[1] O tomto fikčním univerzu natočil mezi lety 1977–1983 trilogii filmů (označené jako epizody 4–6), zabývající se životem mladého Jedie Luke Skywalkera. Teprve později, v letech 1999–2005 byly pod Lucasovým vedením zveřejněny další tři filmy (epizody 1–3), zabývající se životem Lukeova otce, Anakina Skywalkera, který opustil světlou stranu Síly a stal se temným Sithem. V letech 2015–2019 byla natočena zatím poslední trilogie o rodu Skywalkerů (epizody 7–9). Ta však nebyla natočena pod vedením George Lucase a nedosáhla stejných ohlasů jako předchozí dvě trilogie.

Sithové ze Star Wars

Sithové, jak již bylo řečeno, se soustředí na temnou stranu Síly. Mezi členy Sithů patřili nejen Darth Vader a Darth Sidious, ale také další postavy z kánonu^[2] Star Wars. Sithové byli původně nazýváni obyvatelé jedné fiktivní planety ve světě Star Wars, kam přišli vyhnaní Jediové, studující temná umění. Ti přijali jméno Sithů, a vedli z nově získané planety dlouholeté války s Jedii.

Dichotomie mezi Jedii a Sithy se v některých ohledech podobá rozdílu mezi křesťanstvím a satanismem. Sithská filosofie totiž vychází z voluntarismu, sociálního darwinismu a nihilismu. Obsahuje však také určité prvky východních filosofií, což není zcela překvapivé, když základní mantra jediismu pochází z buddhismu.^[3] To se v praktické rovině ukazuje v tom, že Sithové (stejně jako Jediové) praktikují meditaci.

Sithové z offline světa

Postavy sithů (Dartha Vadera a Imperátora), kteří propadli temné straně Síly, byly známy již z originální trilogie, ale nezdá se, že by v 80.letech Sithové výrazněji inspirovali fandom Star Wars. Na konci 90. let se vlivem většího rozvoje role-playingu objevují lidé, kteří se identifikují s temnou stranou Síly. Jejich aktivity nakonec vedly k tomu, že byla v roce 1998 založena Akademie Síly, jakási organizace pro praktikující filosofií ze světa Star Wars. Jelikož byla Akademie Síly otevřená všem filosofických směrům, objevuje se v jejích záznamech už kolem roku 1998 první představitel Temných umění. Tato osoba v Akademii Síly učila sithskou filosofii, ale název Sithů se v rané ještě neobjevuje.

Teprve s druhou filmovou trilogií a objevením se postav jako Darth Maul (1999) nebo Darth Tyranus (2002) se objevuje jádro pozdější sithské komunity. To vedlo ke vzniku samostatných sithských skupin mimo Akademii Síly. První takovou skupinou byla pravděpodobně Fatum Operandi, které ve svém názvu ještě neobsahuje slovo Sith, a to přesto, že tehdy probíhal velice rušný ideologický konflikt mezi jednotlivými zastánci temné strany Síly. (Více níže u sporu o archetypy temné strany, kterou dnes někteří Sithové nazývají „první sithskou občanskou válkou“).

Skutečný boom se sithskými organizacemi však nastal v okamžiku, kdy byly publikovány videohry Rytíři Staré republiky (KOTOR – 2003). V rámci této hry mohli hráči svým vlastním jednáním ovlivnit, zda se přiklání na světlou nebo temnou stranu Síly. Obě možnosti umožňovaly hru dohrát. Boom však nezpůsobila samotná hra, nýbrž vydání Sithského kréda, které je součástí hry. Toto krédo se stalo prvním krédem pro vyznavače temné strany Síly a dodnes je jedním z nejpoužívanějších. Dalo by se takřka označit za kanonické (nejen z pohledu tvůrců, ale také pohledu fanoušků a vyznavačů spirituality Star Wars). Jedná se o krátkou mantru, která je dialekticky v opozici vůči jediskému vyznání.

KOTOR (2003) a jeho pokračování (2004) daly prostor pro interakci fanoušků, kteří se zajímali o sithské učení. Někteří fanoušci byli touto naukou natolik osloveni, že začali praktikovat sithský realismus, neboli filosofickou formu sithismu.

Jeho podstatou je, že si lidé mohou z fikčního univerza Star Wars vzít filosofické prvky a praktikovat je v reálném životě. Příkladem sithského realismu je kniha Žít jako Vader, o které jsme nedávno informovali.

Podobně jako v jediském hnutí se však i u sithů brzy objevila religióznější podoba tohoto vyznání, zvaná „sithismus“. Typickými charakteristikami sithismu je víra v reálnou dynamickou Sílu, kterou si člověk může rozličnými praktikami podmanit.^[4] Zatímco sithský realismus obsahuje filosofické principy, které nejsou z podstaty náboženské, sithismus ustanovuje víru v reálnou Sílu, která je součástí našeho offline světa.

Už v roce 2005 se sithismus poprvé objevil jako malé skromné milieu v rámci popkulturního světa Star Wars. Vznikly první organizace se slovem „sith“ v názvu: Sithský holokron (2005) a Sith Net (2005). Následoval Řád Sithů (2006)^[5]. V roce 2007 propukl boom sithistických skupin, jakými byla například Sithská kabala (2007), Sithské impérium (2007), Sithské Trivium (2007) a Sithský řád sluncí (2007)^[6]. Trvalo dalších pět let než vznikly další skupiny, např. Nový sithský řád (2013), ale ty neměly zdaleka takový úspěch jako sithistická hnutí raného milénia. Příčin tohoto jevu mohlo být více; jako jeden z důvodů bývá uváděna nespokojenost Star Wars fandom s disneyovskou trilogií filmů z let 2015–2019.

Historie sithského duchovna

Sithská uskupení nevznikají v izolaci, naopak – jsou od začátku provázané s historii jediismu. Prvním bodem doteku je rok 1998, kdy byla založena Akademie Síly, filosofická popkulturní organizace, referující nestranně o všech aspektech Síly. Fungovala jako záštita pro světlá, šedá i temná umění, a to až do roku 2020, kdy její rada celou fakultu temných umění rozpustila.^[7] Důvody tohoto historického zlomu popíšu detailněji níže.

Už na samotném počátku, v roce 1998, byl v Akademii Síly zvolen představitel temných umění. Prvním takovým vedoucím byl Moor, označovaný za prvního učitele sithského realismu. Sithští vyznavači nazývají období jeho vlády jako První dynastií temných umění v Akademii Síly.^[8] Mezi lety 2000–2020 následovalo šest dalších sithských dynastií (viz tab. 1 níže). Někteří vedoucí temných umění po svém odchodu z Akademie Síly založili vlastní organizace.^[9]

Akademie se stala místem, kde došlo k mnoha významným událostem raného sithského hnutí. Sithové ve svých záznamech mluví o dvou přechodných obdobích bezvládí, jedné sithské archetypální válce a sithské reformě. Pokusím se tyto události blíže popsat o něco níže. Je však nutné mít na paměti, že dané názvy nebyly vytvořeny religionisty ani jinými odborníky, zkoumajícími sithské hnutí, ale jedná se o emické názvy, které vytvořili představitelé některých z dynastií. Příkladem takového představitele může být Kronos,^[10] který sestavil obsáhlou chronologii sithských událostí na stránkách svého webu Rytíři Sithů.^[11] Tuto chronologii s různými úpravami a výhradami přijali i zbylé dynastie v Akademii Síly.

Sithové v silových skupinách

Každý vedoucí temných umění založil svou myšlenkovou školu, takzvanou dynastii, která trvala obvykle 2–4 roky. Mezi vůdce, kteří se následně stali významnými postavami v rámci sithské spirituality, patří především Satelle (která vládla dokonce dvě období), Khaos a Draconis. V přehledu jsou dvě období, která se v rámci sithského hnutí nazývají jako přechodná a která reprezentují časové úseky, kdy nebyl zvolen žádný předseda temných umění na Akademii Síly a nedocházelo k výuce sithské nauky. Dynastie se střídaly až do roku 2020, kdy po druhém odchodu Satelle rada Akademie Síly rozhodla fakultu temných umění ukončit.^[12]

Tab. 1: Přehled sithských dynastií v Akademii Síly

Spletité dějiny sithského realismu pod střechou Akademie Síly poznamenalo několik událostí, které lze většinou popsat jako mocenské spory, spory o sithské učení nebo spory mezi zástupci Sithů a zástupci Jediů. Níže uvedená tabulka (tab. 2) zaznamenává nejvýznamnější momenty s přibližnými daty a osobami, které byly do sporu zapojeny.

Tab.2: Přehled sporů raného sithského hnutí v Akademii Síly

Spor o archetypy temné strany byl podle Kronose prvním větším konfliktem v sithském hnutí, který se odehrál v roce 2000 a je Rytíři sithů nazýván „1. sithskou občanskou válkou“. Šlo o spor mezi následovníky první a druhé dynastie, tedy mezi stoupenci učení Moora a Satelle. Ze sporu vzešla úspěšně Satelle, ale nemáme detailnější informace o tom, v čem se archetypy temné strany u Moora a Satelle lišily.

Spor o adepty byl blíže neurčený spor z roku 2007, který se odehrál na fórech Akademie Síly mezi zástupci temných umění (vedených Khaosem) a zástupci jediského a silového realismu ohledně toho, jakým způsobem má být přistupováno k adeptům. Pravděpodobně šlo o spor mezi přerozdělováním nebo zaučováním nových adeptů Akademie Síly. Sithští realisté toto nazývají „první (internetovou) válkou mezi Jedii a Sithy“.

Spor kvůli jednotě Sithů byl vnitřním rozporem mezi třemi rozdílnými stranami, který začal v roce 2007 a byl ukončen Atlasovým dopisem, vyzývajícím k reformě a sjednocení Sithů. Součástí pokusu o sjednocení bylo také založení tzv. Sithského trivia (prvního a druhého), neboli triumvirátu tří sithských představitelů, kteří měli rozdílné názory na šíření sithské nauky. První triumvirát byl složen z Atlase, Draconise a Necroma.^[13] Druhý triumvirát tvořil Atlas, Draconis a Lilith.

Posledním sporem v Akademii Síly byl spor o temné umění v roce 2020, kdy se po odstoupení Satelle vedoucí světlé a šedé strany Síly rozhodli, že zcela ukončí akademii temných umění na Akademii Síly. Jako oficiální zdůvodnění uvedli, že se v temných uměních často sdružovali lidé, napojení na nevhodné politické filosofie. Ti se často pokoušeli samotnou Akademii Síly zapojit do politických sporů. Rok 2020 proto v rámci spirituality Star Wars představuje významný předěl ve vztazích mezi silovými realisty a sithskými realisty.

Co to může znamenat pro religionistiku

Jakkoliv se může zdát historie sithského duchovna spletitá, jsem přesvědčen, že z ní lze vyvodit několik zajímavých postřehů pro religionistiku. Zaprvé: sithská historie se svými událostmi značně připomíná nová náboženská hnutí a jejich typické rysy, ovšem s tím rozdílem, že nebyly uplatňovány ve vztahu k většinové společnosti, ale k Star Wars fandom v Akademii Síly. Zajímavý je i fakt, že sithská hnutí užívají pojmů jako reforma, dynastie, válka nebo přechodné období, přičemž mísí emický a etický význam těchto slov. Religionisté by měli tyto pojmy zkoumat s opatrností, zvláště proto, že pochází od jedné ze soupeřících frakcí (Kronose).

Druhým zajímavým poznatkem může být vliv popkulturních materiálů (filmové trilogie a videoher) na vývoj popkulturní religiozity. Fakt, že vydání videohry, obsahující sithská kréda, dalekosáhle ovlivnilo sithskou filosofii, je poutavým příkladem, jehož aplikace na tradiční náboženské proudy by mohlo přinést zajímavé poznatky.

Třetím, avšak neméně důležitým cílem religionistů by však také mělo být průběžné mapování sithských uskupení. Vzhledem k jejich filosofické orientaci (nihilismus, individualismus, egocentrismus…) lze očekávat, že se mohou objevit extrémistické výklady sithských nauk. Něco takového naznačovaly důvody, proč Akademie Síly zrušila výuku temných umění. Údajně docházelo k propagování a prosazování extrémistických filosofických a politických idejí. Tato tendence je navíc silně podpořena tradičním kánonem Star Wars, ve kterém Sithové nejsou individualističtí filosofové, ale megalomani, vrazi a teroristé. Tyto destruktivní rysy se zatím nikde v sithských uskupeních neobjevily (nemáme například zprávy o teroristických útocích nebo vraždách, spáchaných Sithy z náboženských důvodů). Vzhledem k podobnosti mnohých filosofických aspektů se satanismem (který v některých extrémistických organizacích také sahal k vraždám a násilí) je však dobré se mít na pozoru, a nadále sledovat sithské prostředí.

Poznámky:

^[1] GORDON, Andrew, Star Wars’: A Myth for Our Time. Literature/Film Quarterly, 1978, vol. 6, no. 4, 1978, str. 314–326.

^[2] Kánonem jsou v tomto článku míněna kanonická díla, neboli ta, která jsou vlastněná společností Disney. Existují však i jiné interpretace. LYDEN, John C., Whose Film Is It, Anyway? Canonicity and Authority in ‘Star Wars’ Fandom, 2012, Journal of the American Academy of Religion, vol. 80, no. 3, 2012

^[3] WETMORE, Kevin J., The Tao of ‘Star Wars’, Or, Cultural Appropriation in a Galaxy Far, Far Away, 2000, Studies in Popular Culture, vol. 23, no. 1, 2000, str. 91–106.

^[4] Definice podle DAVIDSEN, Markus Altena, From Star Wars to Jediism: The Emergence of Fiction-Based Religion, 2016,  Words: Religious Language Matters, str. 376–389.

^[5] DRACONIS, Knights of Sith, 2019, Order of the Sith. Online.

^[6] DRACONIS, Nostalgic reflections, 2012, Maleficus Amor. Online.

^[7] SOTONUS, Inner-Council announcement regarding the Dark Aspect, 2020, The Force Academy. Online.

^[8] Kdykoliv je v Akademii Síly změněn představitel Temných umění (zástupce vyznavačů temné strany Síly), změní se i nauka, a to podle daného mistra. Každý představitel Temných umění tedy vytvořil svou myšlenkovou školu, kterou sithští vyznavači nazývají dynastie. Moor byl prvním vedoucím, založil tedy První dynastii, neboli první sithskou filosofickou školu v rámci Akademie Síly.

^[9] Příkladem takového štěpení je Sithský holokron, který vznikl v roce 2008 po neshodách v Akademii Síly, nebo Fatum Operandi, které vzniklo v roce 2001 po odchodu Satelle z vedení temných umění v Akademii Síly.

^[10] KRONOS, Lords of the Dark Arts, 2016-2017, Knights of Sith. Online.

^[11] ​​KRONOS, Force realism history, Knights of Sith, 2018. Online.

^[12] SOTONUS, Inner-Council announcement regarding the Dark Aspect, 2020, The Force Academy. Online.

^[13] NECROM, Holocron of Darth Necrom, 2014 (původně nejspíš 2007 nebo 2008), The Dark Holocron, Online.

Psali jsme v Dingiru:

téma Populární kultura a náboženství, Dingir 19 (4), 2016, obsah je zde.

Pavol Kosnáč, Chrám Rádu Jedi, Dingir 17 (3), 2014, str. 82–83.

Adam Baudyš, Čeští Jediové, Dingir, 18 (2), 2015, str. 45–46.

Související články:

Jediské náboženství

Žít jako Vader: příručka sithského života