Stejně jako v Bělorusku, o němž jsme nedávno informovali zde, jde cestou kontroly a omezování náboženského života v zájmu uchování moci také Kazachstán. Vloni v březnu se zde s ohledem na změnu ústavy a volebního systému, konaly nové volby. K legislativním změnám došlo po krvavém potlačení masových protestů proti vládě prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva a jeho strany Amanat v lednu 2022. V potlačení nepokojů, které si vyžádalo přes dvě stě obětí na životech, pomáhaly Tokajevovi také vojenské jednotky Ruska a dalších postsovětských států. Navzdory výhradám mezinárodních pozorovatelů, které zpochybňují průběh hlasování a sčítání výsledků, se vítězem voleb stala opět strana Amanat a prezidentem Tokajev. Podrobnosti lze číst například zde ve zprávě České tiskové kanceláře. V období převratných událostí posledních let se začaly chystat mnohé novelizace zákonů, z nichž se některé týkaly také svobody náboženství. Situace byla velmi nepřehledná. Naposledy jsme o tom informovali v srpnu roku 2021 zde.
Podle nejnovějších informací je novela zákona o náboženství opět v přípravě. Dne 4. října 2023 promluvil poslanec dolní komory parlamentu Kazachstánu Ermurat Bapi o tom, co v islámu považuje za nebezpečné „sekty“, které v tuto chvíli ohrožují zemi. Bapi a třináct dalších poslanců se poté formálně zeptali jak premiéra Alichana Smailova, tak šéfa tajné policie Výboru pro národní bezpečnost (NSC) Jermeka Sagimbajeva, zda existují plány na zpřísnění zákona o náboženství z roku 2011.
Na dotaz reagoval premiér Smailov 6. listopadu. Sdělil, že vláda uspořádala schůzky s vedením státem kontrolovaného Muslimského výboru a „známými teology“, které však neuvedl jménem, aby prodiskutovali způsoby, jak vyřešit „problematické otázky“. Dále sdělil, že se pracuje na zavedení pojmů „destruktivní náboženský trend“ a „náboženský radikalismus“ a vytvoření seznamu subjektů, které mohou distribuovat náboženskou literaturu, informační materiály a předměty pro náboženské účely na internetových zdrojích. Součástí úprav zákona má být rovněž omezení nošení oděvů, které brání rozpoznání obličeje na veřejných místech.
Návrh zákona zatím podle všeho ještě není hotov a není v jednání kazachstánského parlamentu. Proběhla zatím jen prezentace záměrů a návrhů ve změnách zákona. Oficiální prezentace návrhu pozměňovacího zákona v parlamentu zdůrazňuje, že je koncipován tak, aby ustanovení o výkonu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení byla „tvrdší“. Tvrdilo, že cílem pozměňovacích návrhů je „stabilizovat náboženskou situaci“ a „minimalizovat podmínky pro využívání náboženství k destruktivním cílům“. V předchozím odstavci zmíněné termíny „destruktivní náboženský trend“ a „náboženský radikalismus“ nijak nedefinuje. Zdůrazňuje ale „posílenou obranu nezletilých [věk neurčen] před nezákonným zapojením do náboženské činnosti“, přísnější kontroly státních zaměstnanců a odstranění definice „duchovního“ a její nahrazení výrazem „náboženský služebník“, který by musel být zaměstnancem některé registrované náboženské organizace. Zvýšit se má také počet místních lidí potřebných k založení náboženské komunity.
Zákon by měl navíc znovu potvrdit a zdůraznit „historickou úlohu“ hanífovského islámu (jedna ze čtyř větví sunnitského islámu). Do preambule zákona má být vložena formulace odkazující na to, že tato islámská větev je pro kazašskou společnost tradiční a nezastupitelná. Již nyní však státem kontrolovaná Muslimská rada plně dohlíží na všechny veřejné projevy islámu, všechny nehanífovské směry jsou zakázány.
Návrh této novely, pokud by se ji podařilo kazachstánským zákonodárcům prosadit i před výhrady občanů i zahraničí, by v důsledku změnil dalších devět zákoníků. Kromě zákona o výkonu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, by v případě přijetí ve své současné podobě změnil náboženský zákon z roku 2011, dále zákon o manželství, správní řád, zákon o právech osob, o dětech, školský zákon, zákon o policii, zákon o státní službě, zákon o předcházení přestupkům a zákon o státních sociálních příspěvcích.
Podobné právní změny byly schváleny kazachstánským parlamentem už v roce 2018, ale byly staženy poté, co americké ministerstvo zahraničí udělilo navrhovanému novému zákonu o náboženství „negativní hodnocení“ a zařadilo kvůli němu Kazachstán na zvláštní seznam států, jejichž zákonodárná činnost je ostře sledována. Kazachstán si tedy uvědomuje možná rizika, která by mohla zpřísněný zákona o náboženství přinést. Jedním z nich jsou právě odvetné sankce ze strany ministerstva zahraničí USA a Evropské unie, které by mohly poškodit investiční klima v Kazachstánu. Obávají se také projevů nespokojenosti ze strany samotných věřících, které by mohly opět destabilizovat situaci v zemi, či ostré kritiky ze strany mezinárodních lidskoprávních organizací.
Kazachstánští zákonodárci proto chtějí postupovat opatrně a vypracovali možná opatření, která mají zpřísnění původní legislativy z roku 2011 usnadnit. V první řadě se shodli na tom, že zákon má být prezentován jako iniciativa poslanců parlamentu, nikoli vlády. Ministerstvo kultury a informací a další orgány státní správy dostaly za úkol navrhnout strategii využití médií, občanské společnosti a registrovaných náboženských společností. Ministerstvo zahraničí a další státní zahraniční agentury se pak mají soustředit na vypracování strategie pro získání podpory lidskoprávních organizací, Spojených států amerických a Evropské unie. Oporu mají chystané změny naopak v Rusku či Bělorusku, které v novelizacích svých zákonů postupují podobně. Aktuální poznatky o přípravě novely sleduje a zveřejňuje lidskoprávní iniciativa Forum 18 ve vláknu zde.
Náhledová fotografie: Kazachstánská svatba v mešitě (Jerome Taylor).
Psali jsme v Dingiru:
Téma čísla 4/2001: Současný islám (plný text čísla zde).
Téma čísla 4/2014: Reformní hnutí uvnitř i vně islámu (plný text čísla zde).
Související příspěvky:
