Kazachstánské Ministerstvo informací a sociálního rozvoje připravuje několik změn náboženského zákona a správního řádu, které by v případě schválení znamenaly na jedné straně mírnou liberalizaci náboženského života v Kazachstánu, na straně druhé ale přinášejí i některá zpřísnění za hranicí porušování mezinárodních dohod o lidských právech. Situace je však poměrně nepřehledná, protože některé změny obsahuje nově vznikající zákon o sociální kontrole, jiné změny jsou obsaženy samostatně v úpravách již existujícího náboženského zákona a příslušné úřady neposkytují informace transparentně. Situací se podrobně zabývá ve své internetové prezentaci iniciativa Forum 18.
Současná právní úprava kazachstánského náboženského zákona dovoluje bohoslužebná shromáždění pouze státem registrovaným náboženským subjektům, a to pouze tehdy, pokud získají povolení k náboženským setkáváním. Zároveň také ukládá přísná omezení pro vydávání a distribuci náboženské literatury a dalších materiálů nebo předmětů. Náboženská literatura podléhá před vydáním povinné cenzuře a spolu s ikonami, obrázky či šperky s náboženskými motivy ji lze distribuovat pouze na státem schválených místech. Sdílení víry s ostatními lidmi je bez povolení státu také zakázáno. Všechny přestupky v této oblasti se trestají pokutami v řádu několika průměrných měsíčních platů pro jednotlivce i náboženská společenství nebo také vyhoštěním.
Jedna ze změn, kterou by přineslo přijetí zákona o sociální kontrole, by znamenala nové byrokratické postupy vůči náboženským společenstvím, která chtějí pořádat setkání mimo svá oficiální místa uctívání. Znamenalo by to značné komplikace bohoslužebného života zejména pro ty státem registrované náboženské společnosti, které nemají vlastní nemovitosti a scházejí se v pronajatých či veřejných prostorech. Nejméně deset dní před každým setkáním by tak nově museli podávat příslušnému úřadu podrobnou žádost, která by (kromě běžných informací jako je datum, čas a místo konání, hygienických či protipožárních opatření) obsahovala například také informace o tom, jakým způsobem se na místo budou účastníci transportovat, a čekat na její schválení. V případě nejasností by mohli úředníci nejpozději pět dní před konáním shromáždění požadovat zpřesnění či doplnění informací, a ještě dva dny před konáním akce by mohli žádost zamítnout a shromáždění zrušit. Stejný postup by byl i v případě, že by některé společenství chtělo uspořádat událost mimo svou obvyklou modlitebnu nebo například pouť.
Dále by zákon rozšířil rozsah toho, co je považováno za náboženské materiály, které podléhají povinné státní cenzuře. Dodatek k článku 1 náboženského zákona definuje „informační materiál náboženského obsahu“ jako „tištěné, elektronické a další informace náboženského charakteru na jakémkoli zařízení, včetně textových odkazů“.
Přijetí tohoto návrhu zákona by bylo značně problematické z hlediska mezinárodních dohod v oblasti lidských práv (zejména dohody o ochraně práva na svobodu shromažďování), která se Kazachstán zavázal dodržovat. Pokyny o svobodě mírového shromažďování Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Benátské komise Rady Evropy, jak uvádí Forum 18, v té věci říkají: „Právo na svobodu pokojného shromažďování mohou využívat a uplatňovat jednotlivci a skupiny (neformální i k tomu určené), právnické osoby, neregistrovaná nebo registrovaná sdružení včetně odborových svazů, politických stran a náboženských skupin. (…) Požadavek předchozího oznámení je de facto zásahem do práva na svobodu shromažďování, a jakýkoli takový požadavek by proto měl být předepsán zákonem jen tehdy, pokud je nezbytný a přiměřený. Režim oznamování by nikdy neměl být přeměněn na de facto autorizační postup. Postup poskytování předběžného oznámení orgánům veřejné moci by neměl být obtížný ani příliš byrokratický.“
Možná právě proto kancelář předsedy vlády údajně v červnu nařídila revizi připravovaného zákona s požadavkem, aby byly výše zmíněné body z připravovaného zákona o sociální kontrole odstraněny. Není však jasné, zda k tomuto kroku skutečně došlo. Podle Fora 18 byly tyto nové předpisy obsaženy ještě v červencové verzi zákona, která má projít legislativním procesem během srpna a září. Bližší informace se Foru 18 nepodařilo získat, protože pověření úředníci nereagovali na jejich telefonáty a neposkytli upřesňující informace.
Ministerstvo informací a sociálního rozvoje dále připravilo některé samostatné změny přímo v náboženském zákoně. Ty zatím nebyly oficiálně zveřejněny, ale Forum 18 o nich referuje na základě návrhu textu zákona z konce července: změna článků 1 a 6 zákona o náboženství by odstranila požadavek na schvalování prodeje či jiné distribuce náboženských předmětů, jako jsou ikony, modlitební podložky, stojany na Korán, náboženské obrázky či šperky. Další změna článku 6 by znamenala, že by mohla být publikována, distribuována i importována náboženská literatura vydávaná státními náboženskými organizacemi. Ostatní náboženské společnosti by ale stále musely své materiály k cenzuře předkládat. Článek 5 má být pozměněn tak, aby místa distribuce náboženských předmětů už nemusela být schvalována místní správou.
Liberalizační změny by znamenalo také snížení trestů za porušování náboženských zákazů, které zmíněné ministerstvo informací a sociální rozvoje připravuje v článku 490 správního řádu. Podle červencového návrhu by byly jednotlivcům sníženy tresty za setkávání na bohoslužbách bez povolení státu, pořádání takových setkání nebo udržování míst pro taková setkání, bezplatné nabízení náboženských materiálů ostatním bez povolení státu, nabízení náboženské literatury, ikon nebo jiných předmětů k prodeji bez povolení státu, nabízení náboženských předmětů k prodeji online bez povolení státu, zveřejňování náboženských materiálů online bez povolení státu, snahu importovat náboženskou literaturu bez povolení státu nebo modlení v mešitách způsoby, které státem kontrolovaná muslimská rada zakázala (např. používat slovo „Amen“). V současné době jednotlivcům hrozí pokuty ve výši 50 měsíčních finančních ukazatelů (Monthly Financial Indicators – MFI), což je asi jedna průměrná měsíční mzda. Podle nové úpravy by byla pokuta poloviční. Na polovinu by se ze dvou měsíčních platů snížila také pokuta za sdílení víry s ostatními bez povolení státu a nově by přibyl také předstupeň varování. Pokuty udělované registrovaným náboženským organizacím a společnostem ve všech výše zmíněných bodech by se také snížily na polovinu z 200 na 100 MFI.
Stejnou měrou má dojít ke snížení finančních postihů pro vůdce registrovaných náboženských komunit, které nezabraňují dětem navštěvovat bohoslužby proti vůli jednoho nebo obou rodičů. Trestem by již nemohla být deportace, kterou může být v současnosti potrestán i kazašský občan. Pokuta má nově činit 25 MFI, ale i zde může být přestupek řešen pouze výstrahou. Na druhou stranu se zde zavádí nový trest v podobě měsíčního zákazu činnosti náboženské komunity.
Žádná zmírnění se naopak zřejmě nechystají v článku 489 správního řádu. Ten podle části 9 trestá „vedení neregistrované, zastavené nebo zakázané náboženské komunity nebo sociální organizace“ pokutou 100 MFI. Část 10 trestá „účast v neregistrované, zastavené nebo zakázané náboženské komunitě nebo sociální organizaci“ pokutou 50 MFI.
Náhledová fotografie: Účastníci VI. Kongresu vůdců světových tradičních náboženství v Astaně 11. října 2018. Autor: Roman Yanushevsky, Shutterstock.
Související příspěvky:
Letošní zpráva o stavu perzekuce křesťanů: Nejvíce si pohoršily Rusko a Čína