Svědkové Jehovovi žalují norský stát

Svědkové Jehovovi jsou pravděpodobně první a jediní z asi 700 norských registrovaných náboženských společností, jimž byla registrace odňata. Stalo se to více než před rokem a od 8. ledna letošního roku probíhá soudní jednání, v němž Náboženská společnost Svědkové Jehovovi žaluje norský stát.

Nauku o stranění se popsal film „Oddělené světy“ s citlivostí jak vůči svědkům, tak vůči těm, kdo z jejich společenství odcházejí.

K současné situaci došlo tak, že roku 2022 odmítla guvernérka krajů Oslo a Viken, Valgerd Svarstad Hauglandová, udělit svědkům Jehovovým finanční podporu. Tu dostávala tato náboženská společnost tři desetiletí ze státního fondu, který je – kromě jiného – k takové podpoře náboženských společenství určen. Důvodem odmítnutí se stala praxe svědků Jehovových, zvaná „stranění se“, na jejímž základě je svědkům pod hrozbou vyloučení zakázán kontakt s vyloučenými svědky i s těmi, kdo se rozhodnou společenství svědků opustit dobrovolně. Hauglandová argumentovala také hrozbou vyloučení dětí, které nedodrží pravidla společenství svědků, což způsobuje – jak napsala – negativní sociální kontrolu, která je vlastně porušením práv dětí. Praxe „stranění se“ je podle guvernérky porušením norského zákona o náboženských společenstvích. Je navíc systematická a záměrná, což její úřad přesvědčilo, že odmítnutí finanční podpory je nutné.

Norští svědkové se proti rozhodnutí odvolali, ale stanovisko úřadu guvernérky Hauglandové podpořilo v září 2022 Ministerstvo pro děti a rodinu. V říjnu svědkům dokonce pohrozilo, že kvůli praxi „stranění se“ by jim mohla být odňata registrace, čímž by přišli o možnost konat církevní sňatky a čerpat finanční podporu. K odnětí registrace v prosinci téhož roku skutečně došlo. A právě kvůli tomu svědkové norský stát zažalovali.

V odpovědi na otázky internetové služby Religion News Service uvedl mluvčí světové organizace svědků Jehovových Jarrod Lopes, že vyloučeni jsou ti, kdo nečiní pokání a kdo se dopouští vážného porušení biblických mravních zásad. Popřel, že by organizace nutila své členy k omezování, nebo dokonce přerušení styků s těmi, kdo byli vyloučeni nebo kdo ji dobrovolně opustili. Toto tvrzení je ale v příkrém rozporu nejen se svědectvími bývalých svědků Jehovových po celém světě, ale i ze zásadami, jejichž dodržování organizace přísně vyžaduje. Jsou uvedeny v mnoha publikacích svědků Jehovových, z poslední doby například zde:

„Respektuj ukáznění od Jehovy. To, že Jehova někoho, kdo se provinil, ukázní, bude mít ty nejlepší dlouhodobé důsledky pro všechny, i když bezprostřední dopad je bolestný. ( Přečti Hebrejcům 12:11.) Jehova nám například říká, abychom se „přestali společensky stýkat s kýmkoli”, kdo svého špatného jednání nelituje. (1. Kor. 5:11- 13) Je pravda, že je to citově náročné, ale musíme přerušit běžný kontakt s vyloučeným členem rodiny – to znamená nevolat si s ním, nepsat si s ním esemesky, dopisy ani e-maily a nebýt s ním v kontaktu ani na sociálních sítích.“ – Strážná věž (studijní vydání), říjen 2017, strana 16, odstavec 19, pro kontext viz zde.

„Měli bychom pamatovat na to, že pokyny ohledně vyloučení pochází od Jehovy. Je to krok, který chrání sbor a může pomoct i provinilci. Kdyby ten, kdo zhřešil a nelituje toho, zůstal ve sboru, mohl by negativně ovlivňovat druhé. (Gal. 5:9) Někdy si navíc provinilec neuvědomuje, jak byl jeho hřích závažný a že musí změnit svoje smýšlení a jednání, aby znovu získal Jehovovu přízeň. (Kaz. 8:11) Můžeme si být jistí, že když starší rozhodují o tom, jestli bude někdo vyloučen, vůbec to neberou na lehkou váhu. Uvědomují si, že stejně jako soudci ve starověkém Izraeli nesoudí „ve jménu člověka, ale ve jménu Jehovy”. (2. Par. 19:6, 7)“ – Strážná věž (studijní vydání), únor 2022, strana 6, odstavec 14, pro kontext viz zde.

„Nekajícný hříšník je jako člověk, který má velmi nakažlivou nemoc a musí být v karanténě, aby nenakazil nikoho dalšího. (1. Kor. 5:6, 7, 11-13)“ – Strážná věž (studijní vydání), září 2021, strana 30, odstavec 2, pro kontext viz  zde.

Ze starší literatury můžeme uvést například pasáž z knihy Zachovávejte se v Boží lásce, v níž se v kapitole „Kdy přátelství ukončit“ píše:[1]

„Občas situace vyžaduje, abychom se s některým členem sboru přestali stýkat. Bývá to tehdy, když křesťan nekajícně porušuje Boží zákony, a je proto vyloučen, nebo když odmítá víru tím, že vyučuje falešné nauky, nebo tím, že sám opustí společenství. … Může být velmi těžké vyhýbat se někomu, s kým jsme se přátelili nebo kdo je naším příbuzným. Zachováme pevný postoj a ukážeme tak, že věrnost Jehovovi a jeho spravedlivým zákonům je pro nás důležitější než všechno ostatní? Pamatujme na to, že Jehova si naší věrnosti a poslušnosti velmi váží. Odnětí pospolitosti je vlastně láskyplným opatřením od Jehovy. Proč to můžeme říci? Vyloučení nekajícného hříšníka je projevem lásky k Jehovovi, k jeho svatému jménu a k jeho zásadám.“

Také belgický soud se zabývá žalobou kvůli tomu, že organizace svědků Jehovových brání v kontaktu svých členů s bývalými členy. Willy Fautré, ředitel organizace Lidská práva bez hranic, vidí v těchto případech důsledek přibývající snahy evropských státních institucí zasahovat do nauky a praxe náboženských společenství. Tyto snahy jsou podle něj v rozporu s evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Poděkování Petru Velechovskému za vyhledání textů k tématu.

Poznámka:

[1] Zachovávejte se v Boží lásce, Watch Tower Bible and Tract Society 2008, str. 34–35.

Náhledová fotografie: Sál království svědků Jehovových ve městě Sandnes v norském kraji Rogaland. Zdroj: Vårt Land.

Psali jsme v Dingiru:

VELECHOVSKÝ, Petr: Ti, kdo jsou součástí antikrista, Dingir 12 (3), 2009, str. 94–95.

téma čísla 3/2009: Svědkové Jehovovi a vývoj jejich společenství (plný text čísla zde).

Související články:

Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments
Ivan Štampach
Ivan Štampach
25. 1. 2024 1:49

Byl bych zvědav, kdyby se někdo podobně projevil v norské státní církvi, jestli by čelila tato církev, kterou reprezentuje král, podobnému riziku odebrání registrace.

Jak se v takových kauzách daří držet zásadu “padni, komu padni”.