Warning: filesize(): stat failed for /data/web/virtuals/67245/virtual/www/subdom/info/wp-content/cache/object/394/a84/394a84351c06e04e957e7b91dee246e8.php in /data/web/virtuals/67245/virtual/www/subdom/info/wp-content/plugins/w3-total-cache/Cache_File.php on line 159
Svatomartinské rokování o islámu v Českých Budějovicích – Náboženský infoservis
Svatomartinské rokování o islámu v Českých Budějovicích

Je to již měsíc a v Náboženském infoservisu ani slabiky o slovutné islamologické konferenci, která tradičně proběhla počátkem listopadu v Českých Budějovicích na tamější Teologické fakultě. Pisatel těchto řádků touto absencí zprávy o konferenci viní především sebe, protože na to dočista zapomněl! Snad bude dluh splacen, tím, že na konferenci nyní krátce vzpomene.

Je to již sedm let, co český religionista a islamolog Martin Klapetek uvedl v život nultý ročník konference, která se rok od roku pořádá na jeho domovské fakultě, a na které pozvání přijímají čeští a slovenští badatelé různých oborů z humanitních věd, kteří se blíže či vzdáleněji zabývají tématem islámu. Především jde o religionisty, ale řada z těchto badatelů jsou sociology, antropology, teology, odborníky na mediální či bezpečnostní studia atd.

Příjemné prostředí teologické fakulty ještě umocňuje organizátorské mistrovství samotného Martina Klapetka, který citlivě rozděluje přednášející do panelů podle témat, pečlivě dbá na časový harmonogram, umně propojuje online účastníky, moderuje besedy a v neposlední řadě připravuje skvělé zázemí, kdy hosty, přednášející či posluchače sezve na kávu a čaj s vynikajícími koláči či bagetami k neformálním rozhovorům a k dalšímu promýšlení nastalých otázek.

Po sedmi letech se dá s jistotou říci, že konference se rok od roku zkvalitňuje. V programu se objevuje čím dál více badatelsky cenných příspěvků, které nepředkládají jen povinné penzum ze svých doktorských prací a doktorského bádání. Řada badatelů jde vlastní specifickou cestou, specializují se na vlastní témata, někteří se zase islámu věnují z většího množství úhlů pohledu, někteří prohlubují svá bádání o nové postupy. Vždy jsou přítomni muslimové a muslimky, a to jak mezi přednášejícími, tak i mezi posluchači a posluchačkami.

Letos se také více než kdy jindy u řečnického pultu vystřídala řada cizojazyčných a zahraničních odborníků. I to ukazuje, že konference se stává nejenom tradicí v českých a slovenských zemích, ale její věhlas se rozšiřuje i za hranice středoevropského prostoru. Letos bylo zastoupeno nejen Slovensko, ale i Maďarsko, Rakousko, respektive Írán. Výčet letošních přednášejících je opět bohatý a řada příspěvků bude v dohledné době publikována např. v revue Religio.

První den konference byl plně v zastoupení cizinců. Po úvodních slovech pana děkana Rudolfa Svobody se s keynote lecture představila Erzsébet Nagyné Rózsa z Maďarska (University of Public Service – Ludovika). Věnovala se v ní velmi přesné analýze Blízkého východu nejen z politologického hlediska (The Middle East in a shifting wolrd order – post-hegemonic and post-islamist). Její syntetický výklad, stručné a syntetické pojednání o tématu tak širokém nemohlo nevzbudit v posluchačích zájem a údiv.

Na ní navázal první panel složený z anglických příspěvků. Nejprve se představil Íránec Hessam Habibi Doroh, který působí ve Vídni (University of Applied Science FH Campus Vienna) a svůj příspěvek věnoval sunnitské menšině v Íránu (Re-islamisation and emergence of Sunni identity in contemporary Iran). Vycházel ze svého terénního průzkumu, jehož závěry publikoval v monografii v prestižním nakladatelství Brill. Druhý příspěvek pronesl jinak skvěle slovensky mluvící Američan Chris Helton, který se zaměřil na indickou podobu islámu (The Vedic-Muslim Interface?: Akbar and the Allopanishad). Třetí historický a na Indii navazující příspěvek měl slovenský indolog a islamolog Dušan Deák z bratislavské religionistiky. V něm se věnoval svému dlouholetému předmětu bádání na poli novověké indické literatury a jejím transkulturním a transnáboženským přesahům (Learning about the past in past: writings of the 16th to 18th century men of letters on Brahmani sultanate).

Druhý den posluchačstvo doslova nadzdvihl hned první panel, při kterém excelovali dva politologové Marek Čejka (Ambis Vysoká škola a.s. Praha) a Josef Kraus (Fakulta sociálních studií MU Brno). První jmenovaný tradičně pojednal o novinkách v izraelské vnitřní i zahraniční politice, přičemž se pochopitelně výrazně zaměřil na nedávné události v Gaze (Reflexe aktuálního dění v Izraeli a Palestině). Druhý jmenovaný, který se dlouhodobě věnuje spíše Íránu, tentokrát posluchačům představil skvělou a velmi rozmanitou analýzu politické, náboženské a sociální situace v Libanonu (Krize libanonské politiky, aneb střet civilizací v Levantě). Jen málo posluchačů bylo dříve podrobně obeznámeno s tak zásadními problémy Libanonu.

Další dva panely se konaly paralelně vedle sebe. V prvním se posluchači seznámili s prolnutím současného islámu a umění. Nejprve bratislavský religionista a v ČR dobře známý Attila Kovácz předložil střípky ze svého dlouholetého bádání nad současným výtvarným uměním (Tichý výkřik: kaligraffiti a luminografie v muslimském světě). Po něm znalec soudobé muslimské architektury Martin Rudiš předložil cenný příspěvek – i když jen online přenosem – o architektuře tureckých mešit a jejich možné inspiraci u Osmanů (Vliv osmanských předobrazů na současnou architekturu tureckých mešit).

V druhé aule se mezitím sešla menší skupinka, která se zamýšlela nad Koránem. Nejprve se Václava Tlili z Katedry blízkovýchodních studií v Plzni zamýšlela nad limity překladů Koránu a také nad možnostmi, jak předat význam textu současnému člověku (Korán jako literární památka v překladech). Zajímavá debata odhalila hloubku příspěvku v ještě zásadnějších rovinách (např. nutnost provázat koránská studia s těmi biblickými, i pomoc biblického překladu k možnému novému překladu Koránu do češtiny). Druhý řečník tohoto panelu Lukáš Větrovec, t.č. doktorand na Katedre porovnávacej religionistiky v Bratislavě se zase pokusil předat několik možných prvků bádání muslimského písemného dědictví pohledem antropologie textu (Antropologie textu: jak číst v islámském literárním dědictví). Větrovec zde odhalil další a velmi podnětný pohled na islám.

Další panel na tento Větrovcův příspěvek de facto navázal, když se věnoval dalším zajímavým badatelským přesahům současného islamologického bádání. Nejprve sociální a kulturní antropolog Andrej Mentel z Fakulty sociálnych a ekonomických vied z Bratislavy představil závěry svého terénní výzkumu v Bosně a Hercegovině. Při nich se zaměřil na prvky občanského náboženství v rámci bosenských oslav zásadních bitev v 90. letech („Bojovali sme za vlasť, nie za islám!“ – klerikalizácia kultury spomínania na vojnu v Bosne a Hercegovine). Druhým řečníkem panelu byl pisatel těchto řádků. Odhalil ve světě postupně začínající průzkum islámu z hlediska jeho heterogenity, převážně metodou výzkumu nových náboženských hnutí (Nová náboženská hnutí a islamologie: poznámky k metodologii religionistického výzkumu). Předložil některé prvky této metody, její limity, ale především její přínos k poznání islámu. Třetí příspěvek pronesla Veronika Sobotková z plzeňského pracoviště blízkovýchodních studií. Hovořila o nesmírně podnětném výzkumu právních reakcí na epidemii covid-19 v současném Íránu (Reakce islámské jurisprudence na epidemii Covid-19). Odhalila tak obrovsky širokou plejádu názorů nejen uvnitř šíitské komunity, ale především mezi jejími nejslovutnějšímu autoritami.

V předposledním panelu nejprve online vystoupil bratislavský historik z Katedry klasickej a semitskej filológie Jaroslav Drobný. Ve svém příspěvku představil zajímavé právní konotace vztahu muslimské menšiny na území středověkého Uherského státu (Protimuslimská legislativa v stredovekem Uhorsku a dôvody jej nedodržiavania). Následně doktorský kandidát z pardubické religionistiky Tadeáš Vala předal výčet ze svého disertačního bádání o nucené deportaci mozárabů do Maghrebu v pozdním středověku (Almorávidé a nucená deportace mozárabů z al-Andalus do Magrebu).

A konečně v posledním bloku bratislavský historik Lukáš Rybár z Katedry všeobecných dejín představil podnětný vhled do dějin habsbursko-safíjovského spojenectví (Katolíci a šíiti vs. sunniti. Ideovo-náboženské aspekty habsbursko-safíjovského spojenectví proti Osmanům v 16.-17. storočí), mj. na základě lingvistické analýzy diplomatických zpráv. Posledním řečníkem na konferenci Karel Pikeš z pardubického pracoviště religionistiky vydal počet ze svého letitého bádání na poli počátků západního zkoumání súfismu. Předložil tak část své nedávno obhájené disertační práce (Západní cestovatelské zprávy o súfismu v 16. a 17. století).

Součástí konference byla i řada posterů. První z nich tematicky blízký teologii vyhotovil Jaroslav Franc z Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci. Na něm předkládá výsledky zajímavého výzkumu, kdy společně s kolegy z Olomouce analyzovali slovník a výrazivo papežů v posledních desetiletích (What is changing in papal communication with the rise of social media?). Druhý poster Daniela Topinky a Aksany Shytsikavy představil něco z jejich terénního výzkumu v Egyptě zaměřeného na české ženy v Egyptě žijící (Jednou jsi dole, jednou nahoře: životní strategie českých žen s egyptskou migrační zkušeností). Poslední poster vyhotovil zakladatel konference a její „spiritus movens et agens“ Martin Klapetek. Předložil v něm zajímavé dílčí závěry ze svého bádání o volnočasových aktivitách muslimských spolků v Německu a Rakousku (Výzkum volnočasové funkce muslimských spolků v Německu a Rakousku).

Při závěrečné shrnující řeči sdělil Martin Klapetek přítomným, že následující ročník proběhne v 7. a 8. listopadu 2024 opět na Teologické fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích.

Pisatel těchto řádek vřele zve všechny ty, kteří se o islám z jakéhokoliv úhlů pohledu zajímají. Nejde jen o odbornou záležitost. Jde o setkání, které rozšiřuje obzory. Jak již autor řádek podotkl, téma bádání islámu se v dějinách proměňuje, a na této tradiční Svatomartinské konferenci jsme toho svědky rok co rok. Jsme přímými účastníky proměny, kterými před mnoha lety procházela sama religionistika. Zkrátka už nevystačíme s literární a jazykovou analýzou Koránu, hadíthů, ale je třeba k tématu přistoupit např. antropologicky, tedy terénním výzkumem, politologickým kontextem, kulturologickou teorií… A protože jeden člověk tuto přemíru metod a přístupů nepojme, je ideální se alespoň jednou za rok sejít a své výzkumy poodhalit ostatním. Poučit se, nechat se opravit, dozvědět se něco nového.

Martin Klapetek odvádí úžasnou práci nejenom v podobě svého elitního výzkumu muslimských společenství v Německu, či Rakousku.  Ale i samotným pořádáním této konference se jistě zásadně zapisuje nejen do současného českého bádání o islámu, ale do celých dějin českého islamologického bádání.

Pevně doufám, že na příště již dorazí i kolegové z Katedry blízkého východu Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, nebo z Katedry religionistiky Masarykovy Univerzity v Brně, případně kolegové z Orientálního ústavu Akademie věd… i oni by jistě mohli být obohaceni, a jejich příspěvky bychom byli poctěni i my.

Fotografie: Martina Hlaváčová, TF JU.

Psali jsme v Dingiru:

Téma čísla 4/2001: Současný islám (plný text čísla zde).

Téma čísla 4/2014: Reformní hnutí uvnitř i vně islámuzde.

Související příspěvky:

Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments
Radislav Novotný
Radislav Novotný
11. 12. 2023 8:20

Také děkuji za tento příspěvek. Konferenci vřele doporučuji. Krásné prostředí, úžasní lidé a skvělá příležitost se o islámu bavit napříč nejrůznějšími obory 👍

Martin Klapetek
Martin Klapetek
7. 12. 2023 15:41

Moc děkuji, že společně můžeme takto pracovat.