O čem diskutuje současná islamologie v Polsku?

Ve dnech 20. – 21. října 2022 se ve Varšavě konalo VI. mezinárodní sympozium „Politika a společnost ve světě islámu“ (internetová prezentace s anotacemi jednotlivých přednášek je zde). Akci pořádala katedra evropského islámu Fakulty orientalistiky Varšavské univerzity (dále VU), katedra Blízkého východu a severní Afriky Fakulty mezinárodních a politologických studií Lodžské univerzity (dále LU) a Institut Blízkého a Dálného Východu Jagellonské univerzity. V programu lze najít téměř tři desítky orientalistů, religionistů nebo politologů z Polska, Česka, Ukrajiny, Turecka, Gruzie a Íránu. Konferenčními jazyky byla angličtina a polština.

Prof. Agata S. Nalborczyková a prof. Piotr Taracha otevírají konferenci.

První den probíhal v překrásném prostoru Sloupového sálu Fakulty historie Varšavské univerzity. Sympozium otevřel děkan Fakulty orientalistiky VU prof. Piotr Taracha. Úvodní sekce byla zaměřena na historii a současnost krymských Tatarů. Online vystoupil prof. Hakan Kırımlı z Bilkent University v Ankaře a na něj již na místě navázal Alim Aliev z Ukrajinského institutu v Kyjevě.

Další odborníci se věnovali geopolitickým výzvám, kterým čelí islámský svět. Hovořilo se o dopadu různorodých vnějších sil, ale také růstu fundamentalistických ideologií. Dr. hab. Wojciech Grabowski z Gdaňské univerzity pojednal o čínské zahraniční politice vůči státům Perského zálivu. Jedním z organizátorů konference byl Dr. Konrad Zasztowt (VU) a téma jeho příspěvku bylo zcela aktuální – představil totiž změny vnímání ruské agrese na Ukrajině na příkladech z tureckého tisku. Sekci uzavřel politolog Marcin Krzyżanowski z Jagellonské univerzity, který vystoupil online a popsal koncepci státu a práva v současném Islámském emirátu Afghánistán. Diskuze mezi přednášejícími a posluchači následovaly ihned po jednotlivých příspěvcích.

Dr. Vakhtang Maisaia hovoří o džihádistech.

Odpolední program se zaměřil na teoretická východiska a praktické aplikace islamistických politických modelů. Nejprve hovořil Dr. Vakhtang Maisaia z gruzínské Kavkazské Mezinárodní Univerzity. Na příkladech tzv. Islámského státu, Talibanu a tzv. Kavkazského islámského emirátu představil džihádistickou hybridní válku jako asymetrickou vojenskou strategii. Dr. Karol Bieniek z Pedagogické univerzity v Krakově nabídl účastníkům konference zajímavé religionistické téma. Tím bylo náboženství jakožto součást rétoriky zahraniční politiky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Na oba referáty navázala dlouhá diskuze.

Poslední čtvrteční blok otevřela prof. Agata S. Nalborczyková, která je vedoucí katedry evropského islámu Fakulty orientalistiky VU. Zaměřila se na články v meziválečných polských tatarských periodikách o globálních islámských otázkách. Opět následovala dlouhá debata mezi přítomnými specialisty na dějiny polsko-litevských Tatarů. Dr. Martin Klapetek z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zdůraznil na příkladech z Vídeňského ústředního hřbitova důležitost výzkumu muslimských funerálních památek. Poslední příspěvek pronesl doktorand Nedim Useinow (VU), který hovořil o náboženské situaci krymskotatarské muslimské komunity po roce 2014. Přestože se jednalo o různorodou problematiku, blok o střední a východní Evropě působil kompaktně.

Účastníci druhého dne sympozia.

Druhý den konference se konal v moderní budově Knihovny Varšavské univerzity, která se nachází nedaleko Visly. Úvodní sekce se zaměřila na identitu, politiku a lidská práva ve světě islámu. Antropoložka Dr. Magdalena Pycińská z Jagellonské univerzity mluvila o komplikovaných vztazích mezi Izraelci a Palestinci. Zmínila zajímavé propojení současného výzkumu náboženství a rasové problematiky. Dr. Rahim Azad Hajiagha zaměřil pozornost posluchačů na rodný Írán. Tématem byly politické, společenské a umělecké aktivity kurdských žen ve veřejném prostoru.

Politoložka Justyna Gumulaková ze spolupořádající Lodžské univerzity analyzovala shody a rozdíly Arabské charty lidských práv a Káhirské deklarace o lidských právech v islámu. Organizátorům se podařilo z jednotlivých vystoupení vytvořit kompaktní blok, což často není jednoduché. Následující sekce již byla pestřejší, neboť se věnovala rozmanitým politickým, náboženským a kulturním jevům.

Prof. Marek M. Dziekan hovoří o edicích tzv. Mašhadského rukopisu.

Prof. Marek M. Dziekan (LU) ukázal na příkladu edicí tzv. Mašhadského rukopisu prolnutí mezinárodní politiky a orientalistiky v polovině 20. století. Dalším referujícím byl advokát Dr. hab. Andrzej Adamczyk z Univerzity Jana Kochanowskiego v Kielcích. Jeho tématem byly dopady právního pluralismu Osmanské říše na Blízkém východě. Jedna z pořadatelek konference Dr. Marta Widy-Behiesseová (VU) představila na příkladu stand-upů populární kulturu jako prostor pro vyjádření identity západních muslimů. Na příspěvek navázala diskuze, ve které byly zmíněny další ukázky především z prostředí íránské diaspory. Závěr tohoto bloku byl věnován současné irácké literatuře, kterou pojednala Dr. Adrianna Maśková z Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani, a tuniskému porevolučnímu umění, o němž promluvila doktorandka Marie Szulcová z LU. I přes tematickou a metodologickou roztříštěnost byla sekce velice zajímavá.

Poslední část konference byla věnována nejen střední Asii, ale také střední a východní Evropě. Politolog Dr. Andrzej Stopczyński (LU) hovořil o současném Turkmenistánu a Dr. hab. Andrzej Drozd (VU) v krátkosti načrtl sociokulturní změny u místních Tatarů. Na tomto místě se začaly více projevovat problémy s vytvořením konečného programu sympozia. Na čtvrteční diskuze o polském kontextu se totiž podařilo navázat už jen v omezené míře. Následující referáty byly zaměřeny především na bezpečnostní problematiku. Dr. hab. Bartosz Wróblewski z Řešovské univerzity zmínil dilemata jordánské vnitřní politiky v posledních dvou desetiletích. K roli náboženství v turecké diplomacii se pokusila vrátit Dr. Kinga Smoleńová z Univerzity Marie Curie-Skłodowské v Lublinu. Podnětnější debata na toto téma ale již proběhla v jednom z výše zmíněných čtvrtečních bloků. Posledním tématem byli nestátní aktéři jako hrozba pro vnitřní bezpečnost Íránské islámské republiky. Dr. Robert Czulda (LU) přiblížil případy z provincie Sistan a Balúčistán.

Dr. Rahim Azad Hajiagha prezentuje téma kurdského aktivismu.

Jak konferenci ve zkratce zhodnotit? Jako klad lze vidět šíři námětů a množství zastoupených institucí. Během dvou dní byla příležitost vyslechnout řádu podnětných vystoupení vztažených k současnému životu muslimů nejen v Evropě, ale právě i v  tzv. světě islámu. To, že druhá polovina sympozia nebyla plně vedená v angličtině, se nejvýrazněji projevilo během společných diskusí, do kterých se pak zapojovali především polští odborníci. V příštím roce se ale bude možné k jednotlivým příspěvkům a tématům vrátit díky chystaným postkonferenčním publikacím.

Související články:

Sdílet:
Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments