Seyyed Hossein Nasr: Záhrada pravdy. Vízia a prísľub sufizmu, mystickej tradície islámu, Praha: Malvern, 2022
Recenzi knihy Záhrada pravdy, kterou připravil Lukáš de la Vega Nosek, jsme již publikovali zde. Dnešní text Ivana Štampacha přináší další pohled na knihu a její kontext.
Náboženstvím se v poslední době připisují dvě podoby, které k sobě patří, ale mohou se ocitnout v rozporu. Má to být to, co je dobře dostupné religionistickému bádání, totiž jeho vnější podoba. Jde tedy o pramenné texty, pokud takové v daném náboženství jsou. V judaismu je to hebrejská Bible, v křesťanství je doplněná o Nový zákon. Posvátné prameny se pak interpretují a vzniká systematická nauka. V křesťanství to jsou vyznání víry a v některých jeho větvích dogmata nebo konfese. Vzniká tím náboženské seskupení, ve kterém fungují autority. Druhý pól pak tvoří vnitřní stránka náboženství. Má-li v něm jít o vztah člověka jako jednotlivce a v lidském společenství k různě pojaté transcendentní skutečnosti. To tvoří náboženské myšlení, emoce a vztahy, jeho niterné prožívání. V křesťanství by šlo o gnózi a o mystiku.
Jednoznačné je toto rozlišení v islámu. Zejména v jeho súfijské větvi platí záhir jako svět těl. V teoretické rovině se projevuje jako islámské právo. V praktickém životě život komunity kolem mešity usměrňuje mulla, pán, mistr či ochránce, který je rovněž znalcem islámského práva. Světem duší je bátin, tedy to vnitřní či skryté. Jde o niterný výklad Koránu, jeho mystický význam. Platnost takové intepretace neuznávají všechny islámské směry. Například salafíja, která se snaží podle svého přesvědčení očistit islám od cizorodých novot a pověr, nepovažuje tento esoterní výklad nauky za platný. Není to vlastně v jejich pojetí ve skutečnosti islám. Esoterní výklad islámu je doma v súfijském hnutí. Jeho příslušníci se v něčem podobají křesťanským mnichům. Mají své domy připomínající kláštery, kde probíhá formace a kam odcházejí na odpočinek. Někdy nosí zvláštní oděv. Mají své obřady mimo klasických sedmi denních modliteb spojených zejména o pátcích s čtením Koránu a kázáním. Liší se však od katolických řeholníků tím, že v aktivním období života mají svou rodinu a civilní práci.
Významným současným autorem píšícím o súfismu je Seyyed Hossein Nasr, který se narodil r. 1933 v Íránu v rodině učenců a lékařů. Studoval ve Spojených státech amerických a získal doktorát z historie vědy a filosofie na Harvardu. Ve své vlasti působil na univerzitách. Byl rovněž rektorem Teheránské univerzity. Z Iránu ho však vypudila islámská revoluce v roce 1979. Působil pak do odchodu na odpočinek na Washingtonově univerzitě v St. Luis. Je autorem více než padesáti knih. Nasr patří k perennialistickému hnutí. Je to religionistický esencialismus. Vychází z pojetí, že existuje všem společná základní metafyzická zkušenost, která v různých kulturních kontextech dostává podobu jednotlivých náboženských směrů. Má jít o věčnou filosofii. Vrací-li se kdo po linii svého náboženství zpět k zákládajícímu zážitku shledává se s lidmi jiných náboženství. Z perennialistického okruhu byli doposud do češtiny přeloženi René Guénon, Frithjof Schuon a Titus Burckhart.
Aktuální překlad nabízí zdejším čtenářům Nasra. Vydalo ho nakladatelství Malvern. Kniha vyšla překvapivě ve slovenštině. Zřejmě Jakub Hlaváček našel slovenského překladatele blízkého čtvrté cestě, jejímž zakladatelem byl Georgij Ivanovič Gurdžijev, mystik a duchovní učitel, spisovatel, skladatel a choreograf, pocházející z řecko-arménské rodiny, který působil v Rusku a pak v západní Evropě. Ten je blízký islámskému tradicionalismu. Kniha Záhrada pravdy má podtitul Vízia a prísľub súfizmu, mystickej tradície islámu. Obsahuje vlastní text (s. 15–186) a čtyři doplňující texty (s. 187-2011). Překladatel Milan Špak doplnil text krátkým úvodem (s. 9–13) a závěrečným shrnutím pod názvem Idea Absolútna v isláme a kresťanstve (s. 212–216). Nasr má za to, že božská realita a zahradník přebývají v centru naší bytosti. Že naše vertikální cesta začíná tu a tady a nakonec se sem vrací. Cestujeme tam, abychom zjistili, že je to tu. Směřujeme do budoucnosti mimo pozemský čas, abychom objevili, že jde o přítomnost.
Náhledový snímek Tuana ajans (Pixabay).
Související příspěvky:
