Nejen v sousedním Německu, ale čím dál častěji také u nás v Česku a v dalších zemích se můžeme v adventním období setkat s religionisticky zajímavou výzdobou. Mám na mysli tzv. ochranovské (či herrnhutské nebo moravské) hvězdy, které v tomto čase zdobí průčelí mnoha domů, veřejná prostranství i obchodní domy. Vznikly jako matematická pomůcka, ale postupem času se staly vánočním symbolem, s nímž se můžeme setkat nejen v zemích se silnou protestantskou tradicí, jakou je například německý spolkový stát Sasko, ale i v zemích tradičně katolických či státech Německu a Evropě velmi vzdálených. Také barvy hvězd a materiály, z nichž se hvězdy vyrábí, se v čase proměnily. Původní a tradiční jsou hvězdy papírové v kombinaci bílé a červené barvy, ale nezřídka se setkáváme i s hvězdami z plastu a barvy hvězd se přizpůsobují barevným trendům a přáním zákazníků.
Hvězdy pochází z města Herrnhut (česky Ochranov), které v Sasku založili v roce 1722 moravští bratři, když museli v důsledku pobělohorské rekatolizace opustit domovinu. Své pozemky v Kottmarském regionu mezi Löbau a Žitavou k tomuto účelu poskytl pietisticky založený hrabě Mikuláš Ludvík Zinzendorf, který je tak ctěn jako otec Obnovené Jednoty bratrské, jindy nazývané také Moravští bratři. Toto společenství bylo nesmírně misijně aktivní. Díky tomuto nasazení dnes působí na všech kontinentech světa. V Česku je společenství Moravských bratří či Obnovené jednoty bratrské zastoupeno dvěma subjekty: státem registrovanou církví Jednota bratrská a Ochranovským seniorátem Českobratrské církve evangelické, jehož sbory tvoří Českou misijní provincii světové Unitas Fratrum. Celkem toto protestantské společenství zahrnuje okolo 1 700 komunit v desítkách zemí o celkovém počtu asi milionu a dvou set tisíc členů.
A právě toto vysoké misijní nasazení Moravských bratří má také přímou spojitost se vznikem a rozšířením ochranovských hvězd jako adventní výzdoby. Aby se mohli dospělí Moravští bratři věnovat misii ve vzdálených zemích, jejich děti byly celoročně vychovávány a vzdělávány v internátní škole. Tam je také počátek tradice výroby hvězd. Datuje se k roku 1821, kdy ji jako první měl použít učitel Chlapecké internátní školy Jednoty bratrské, jehož jméno se nedochovalo. Aby svým svěřencům ozvláštnil výuku geometrie, žáci s učitelem tvořili z papíru hvězdy, jejichž základ tvoří rombokubooktaedr, neboli archimedovský mnohostěn. Má celkem šestadvacet stěn, z nichž osmnáct je čtvercových a osm má tvar rovnostranného trojúhelníku. K nim se následně připevní paprsky – osmnáct dlouhých čtyřbokých jehlanů (delší paprsky) a osm trojbokých jehlanů (kratší paprsky).
Děti pak své hvězdy použily k vyzdobení internátních pokojů a posílaly je také svým rodičům do vzdálených zemí. Když se odebral jeden z paprsků a dovnitř se vložil zdroj světla, papírová hvězda navíc krásně svítila. Symbolicky tak v adventním čase, kdy jsou nejkratší dny v roce, je nedostatek světla a tepla, svítící hvězda dětem zpřítomňovala tolik potřebnou naději, například podle slov Evangelia podle Jana 1,5: „A to světlo svítí v temnotě a temnota je nepohltila.“ Takto se tedy ochranovská hvězda stala z matematické pomůcky vánočním symbolem.
Fotografie: Ochranovské hvězdy jako součást městské výzdoby v Mnichově, hlavním městě tradičně katolického Bavorska, 18. 12. 2023, Jitka Schlichtsová.
Více a přehledně o Jednotě bratrské: Religionistická encyklopedie.
Související příspěvky:
Článek moc potěšil, dodává hezký příběh a souvislosti tomu, co vídáme prakticky na každém kroku v předvánoční době zejména u našich saských sousedů. Pravdou je, že ne každého napadne pídit se po více informacích stran této nezaměnitelné a krásné ozdoby a přijímá ji čistě jako hezký symbol, vjem, na čemž není určitě nic špatného. Nicméně zvídavým duším udělá toto pojednání určitě radost. Velmi ráda využiji informace i pro naše klienty, se kterými se na cestách vždy snažíme věci kolem vnímat ze všech možných (a někdy i nemožných) úhlů pohledu :-). Krásné svátky autorce i všem čtenářům!
Děkuji! Jsem moc ráda, jestliže článek někoho obohatí.