Kwanzaa – oslava panafrické kultury v čase vánočním

Kwanzaa – oslava panafrické kultury v čase vánočním

Kwanzaa, která se každoročně slaví mezi 26. prosincem a 1. lednem, je uměle vytvořená novodobá americká panafrická kulturní oslava a svátek, jehož cílem je podpořit sociální, kulturní a ekonomickou strukturu afroamerické komunity v USA posílením jejího spojení s původní africkou kulturou a kořeny.

Kwanzaa vznikla poměrně nedávno, v roce 1966, po nepokojích, které nejsilněji zasáhly černošské ghetto Watts v Los Angeles, po němž byla tato událost nakonec i pojmenována (anglicky „Watts Riots“). Události spustilo zatčení jedenadvacetiletého Afroameričana Marguetta Freye, k němuž došlo 11. srpna 1965. Byl zastaven policistou, jenž se domníval, že Frey řídí opilý. Poté, co Frey neuspěl v polním testu střízlivosti (přejít po čáře a dotknout se špičky nosu se zavřenýma očima), se ho policisté pokusili zatknout. Frey se bránil a ke konfliktu s policií se přidala také jeho matka Rena Fryeová. Následovala fyzická konfrontace, ve které byl Frey zasažen obuškem do obličeje. Mezitím se shromáždil dav přihlížejících. Mezi Afroameričany se následně roznesla informace, že policie během události kopala do těhotné ženy, která byla na místě také přítomná. Pobouření Afroameričanů vyvolalo velké protesty a nepokoje, které se však záhy změnily v šestidenní rabování bělošských obchodů a restaurací. Nepokoje nakonec ukončil až zásah přibližně 14 tisíc příslušníků kalifornské národní gardy. Konečná bilance hovoří o 34 mrtvých, 1 032 zraněných, téměř 4 000 zatčených a škodách v hodnotě přibližně 40 milionů amerických dolarů.

Ron Karenga (uprostřed) při oslavě Kawanzy. Zdroj: Wikimedia Commons.

Svátek Kwanzaa po těchto událostech vytvořil Dr. Maulana Ndabezitha Karenga[1], profesor a předseda katedry černošských studií na Kalifornské státní univerzitě v Long Beach. Jeho cílem bylo vybudovat solidaritu v rámci afroamerické komunity a posílit jejich spojení s africkou historií. Vytvořil Kwanzu tak, aby vhodně korespondovala se svátky Vánoc a Chanuky. Odráží „oslavy prvních plodů“, které se slaví v různých afrických zemích. Slovo Kwanzaa pochází ze slovního spojení „matunda ya kwanza“, což ve svahilštině znamená právě „první plody“. Pověst Dr. Karengy sice o několik let později (v roce 1971) zničilo obvinění a odsouzení za brutální napadení a věznění nejméně dvou žen, o nichž se údajně domníval, že ho chtěly otrávit[2], ale svátek, který vytvořil, se ujal a rozšířil i do dalších zemí světa s významnými menšinami afrického původu. Slaví se například také ve Francii, Anglii nebo Brazílii.

Rohož mkeka je vyrobená z palmových listů pocházející z Tanzánie. Zdroj: Etnografické muzeum v Berlíně, Daderot, 2014.

Kwanzaa se soustřeďuje na kulturu a africkou komunitu. Je bohatá na symboliku, jejíž hlavní prvky jsou vidět na náhledové fotografii. Vizuálním středobodem oslav je mkeka, rohož, symbolizující historii a tradici, které jsou základem komunity. Při oslavě se vystavují a přinášejí komunitě ke konzumaci mazao, plodiny, které představují první plody sklizně. Kikombe cha Umoja, pohár, představuje základní princip jednoty. Muhindi, kukuřice, symbolizuje děti a budoucnost komunity. Každý klas kukuřice má představovat počet dětí v domácnosti. Pokud v ní nejsou žádné děti, položí se na podložku alespoň dva klasy. Kinara, svícen, představuje africké předky, kteří udržují komunitu v sepjetí s tradicí a jejím původem. Zawadi, dary, symbolizují závazky do dalšího období, které účastníci během oslavy přijímají. Děti jsou obvykle obdarovávány knihou a dárkem vztahujícím se k africkému kulturnímu dědictví. Mishumaa saba, sedm svíček, představuje sedm principů, které podporují a povznášejí společenství afrického původu.

Ačkoli jsou všechny oslavy Kwanzy o jídle, rodinných setkáních a zapalování kinary (svícnu), konkrétní způsoby, jakým jednotlivé komunity tento svátek slaví, se liší. Různorodé komunitní tradice zahrnují africké bubnování, tanec, vyprávění příběhů nebo třeba tradiční řemesla. Do svátečních úkonů se zapojují i děti. Kwanzaa není chápána jako náboženský svátek, ale spíše jako duchovní oslava sedmi principů známých jako nguzo saba. Každá zásada je zdůrazněna v jednom ze sedmi dnů svátku a souvisí s mishumaa saba – svíčkami:

Umoja (1. den)

První den svátku Kwanzaa připadá na 26. prosince. Dítě (nebo i dospělý, pokud žádné dítě není přítomno) zapálí černou svíčku uprostřed kinary, aby se zdůraznila Umoja (Jednota). Jednota je základem společenství a tento první den Kwanzy vyzývá oslavující, aby „usilovali o jednotu rodiny, společenství, národa a rasy a udržovali ji“[3]. Tento den zdůrazňuje, že jednota je mezigenerační a překračuje hranice kontinentů.

Kujichagulia (2. den)

Sebeurčení (Kujichagulia) je hlavním tématem druhého dne Kwanzy, který připadá na 27. prosince. Účelem Kujichagulie je „vymezit se, pojmenovat se, tvořit pro sebe a mluvit za sebe“[4]. V tento den se zapaluje první červená svíčka (nalevo od černé svíčky).

Ujima (3. den)

Třetí den Kwanzy je zaměřen na Ujima, tedy kolektivní práci a odpovědnost. Jeho cílem je „společně budovat a udržovat naše společenství, učinit problémy našich bratrů a sester problémy nás všech a společně je řešit“[5]. V duchu jednoty Ujima apeluje na komunitu, aby převzala odpovědnost za překážky jednotlivých členů. Komunita pracuje ve prospěch všech. V tento den (28. prosince) se zapaluje první zelená svíčka, která se nachází napravo od černé svíčky.

Ujamaa (4. den)

Ujamaa (družstevní ekonomika) zdůrazňuje, že členové komunity musí „budovat a udržovat vlastní obchody, prodejny a další podniky“ a „společně z nich profitovat“[6]. Budování a podpora černošských podniků jsou pro Ujamaa klíčové. V tento den se zapaluje druhá červená svíčka.

Nia (5. den)

Pátý den se zaměřuje na Nia (Účel), aby se „naším společným posláním stalo budování a rozvoj naší komunity s cílem obnovit tradiční velikost našeho lidu“[7]. Nia zdůrazňuje, že mít individuální účel nebo cíl nestačí. Každý člověk se musí spíše zavázat k většímu cíli obnovy a budování komunity. V tento den se zapaluje druhá zelená svíčka.

Kuumba (6. den)

Kuumba (Tvořivost) podporuje kreativitu, která slouží kolektivu. Šestý den žádá oslavující, „abychom vždy dělali tolik, kolik můžeme, tak, jak můžeme, abychom zanechali naši komunitu krásnější a prospěšnější, než jsme ji zdědili“[8]. Samotná Kwanzaa je příkladem Kuumby v akci. V tento den se zapaluje třetí červená svíčka.

Imani (7. den)

Poslední zelená svíčka se zapaluje 1. ledna a rozdávají se dárky – často ručně vyrobené. Týdenní oslavy zakončuje Imani (Víra), což znamená „věřit celým srdcem v náš lid, rodiče, učitele a ve spravedlnost a vítězství našeho boje“[9].

 

Poznámky:

[1] Dříve známý jako Ron Karenga.

[2] Karenga se k činu nikdy nepřiznal a dosud považuje své odsouzení za účelovou, politicky motivovanou záležitost.

[3] Williams, Max. „Kwanzaa celebrates culture, principles“, Brookhaven Courier, Listopad 2008.

[4] Tamtéž.

[5] Tamtéž.

[6] Tamtéž.

[7] Tamtéž.

[8] Tamtéž.

[9] Tamtéž.

Náhledová fotografie: Sváteční stůl, zdroj: Flickr, Reginald James, 2011.

 

Doporučená literatura:

Mayes, Keith A. (2009). Kwanzaa: Black Power and the Making of the African-American Holiday Tradition. Routledge.

Karenga, Maulana (1997). Kwanzaa: A Celebration of Family, Community and Culture. University of Sankore Press.

Angaza, Maitefa (2007). Kwanzaa – From Holiday to Every Day: A complete guide for making Kwanzaa a part of your life. New York: Dafina Books.

Hall, Raymond (1977). Black separatism and social reality: rhetoric and reason. New York: Pergamon Press.

“Commercialized Kwanzaa worries enthusiasts”. The Billings Gazette, Prosinec 2017.

Williams, Max. “Kwanzaa celebrates culture, principles”, Brookhaven Courier, Listopad 2008.

 

Související příspěvky:

Vánoce – svátek známý i neznámý

Las Posadas – Vánoce po mexicku

Když ještě nechodil Ježíšek

Tajemné bytosti adventu



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments