Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa.
Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal.
Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.
Evangelium podle Jana 1:9-11
Tuto středu začíná pro některé španělsky a portugalsky mluvící katolíky Las Posadas,[1] devítidenní svátek hledání ubytování Marie a Josefa v Betlémě. Svátek slaví zejména v Latinské Americe, Mexiku, Guatemale, na Kubě, ve Španělsku a hispánci ve Spojených státech.
Od soumraku 16. prosince se rodiny, přátelé a sousedé oblékají jako andělé, pastýři a hudebníci, dva lidé jsou oblečeni jako Marie a Josef. Skupina ve svém sousedství rekonstruuje pouť Marie a Josefa, když šli z Nazareta do Betléma. V každém domě (který má v tomto případě symbolizovat hostinec) skupina zpívá koledy a čte úryvky z Písma v naději, že bude mít kde bydlet. Tradičně je vždy odmítnuto ubytování, ačkoli hostitelé často poskytují občerstvení. V předem dohodnutém domě je nakonec celý průvod přijat a zpravidla ho tam čeká hostina. Jak se noc chýlí ke konci, rozdávají se aguinaldos[2] jako dárky pro hosty na rozloučenou, aby jim pomohly pokračovat na jejich „cestě“.
Proces se opakuje osm nocí, kdy skupinku přijme vždy jiná domácnost. Nakonec je 24. prosince devátá a poslední noc Posady, kdy se všichni účastní půlnoční mše. Ta se nazývá Misa de Gallo, mše kohouta.[3] Po mši pak začínají skutečné oslavy. Velká rodinná hostina, zpěv, společné modlitby a hry. Na rozdíl od většiny jiných tradic zde není Štědrý den a dárky nenosí Ježíšek ani Santa Claus[4], ale dávají se až 6. ledna na den Tří králů.
Zdá se, že zvyk Las Posadas je založen na zbožné fikci, protože zpráva z Lukášova evangelia o příjezdu Marie a Josefa do Betléma nenaznačuje, že by dvojici bylo odepřeno ubytování ze špatné vůle nebo z nedostatku pohostinnosti. Lukáš uvádí, že důvodem, proč Marie s Josefem cestovali do Betléma, bylo především to, že se to od nich vyžadovalo v rámci sčítání lidu, nařízeného římským císařem Augustem, takže v Betlémě bylo pravděpodobně mnohem více návštěvníků než obvykle. Biblisté poukazují na to, že řecké slovo, které se u Lukáše 2:7[5] obvykle překládá jako hostinec, se pravděpodobně lépe překládá jako pokoj pro hosty, což znamená, že Marie a Josef hledali ubytování v pokoji pro příbuzné, jen aby zjistili, že je již obsazené. Je samozřejmě zcela možné, že Marii a Josefovi bylo odepřeno ubytování v tomto pokoji pro hosty z jiných důvodů, možná ze studu kvůli neobvyklým okolnostem Mariina těhotenství popsaného v Matoušově evangeliu. Lukáš ovšem o této záležitosti mlčí.
I když je nehostinnost Betléma zbožným doplněním narativu Narození Páně, je v souladu s celkovou teologií evangelií. Místo příběhu narození poskytuje pro křesťany Janovo evangelium zprávu o Božím slově, jež nebylo přijato. Ježíš je odmítán „svým vlastním lidem“, ať už jsou to Josefovi příbuzní v Betlémě, lidé z jeho rodného města Nazareta (Evangelium podle Lukáše 4:16-30), jeho nejbližší učedníci nebo lid Izraele – ti všichni dle tradice ukazují konkrétní odmítnutí, které zpodobňuje univerzálnější odmítnutí Ježíše celým světem.
Tradičně ti, kteří hledají ubytování, zpívají hlasem Josefa: „Mi esposa es Maria, es reina del cielo, y madre va a ser, del Divino Verbo,“ tedy česky: „Moje žena je Marie, královna nebes, a bude matka Božského Slova.“ To ukazuje, že pohostinství hledají nejen chudí cestovatelé, ale i křesťané hledající božskou přítomnost.
Las Posadas se přesto nevyhýbá samotné lidské realitě Ježíše, Josefa a Marie. Zpěvák či zpěváci, kteří mluví jako Josef, říkají: „En nombre del cielo, os pido posada, pues no puede andar, mi esposa amada, “ česky: „Ve jménu nebe vás žádám o ubytování, protože moje milovaná žena nemůže chodit.“ Později zpívají: „Venimos rendidos, desde Nazaret, yo soy carpintero, de nombre José,“ česky: „Jsme vyčerpaní z Nazareta; jsem tesař jménem Josef.“ Tento poslední verš Josefa humanizuje vyplněním podrobností o jeho životě a oba verše ilustrují lidskou křehkost Marie a Josefa – jejich vyčerpání z cestování a Mariinu slabost z těhotenství. Ti, kteří hledají ubytování, doufají v lidskou pohostinnost: „No seas inhumano, tennos caridad, que el Rey de los cielos, te lo premiará,“ česky: „Nebuďte nelidští; dejte nám milost, aby vás za ni odměnil král nebes.“
Kořeny devítidenního Las Posadas pravděpodobně leží v aztécké zimní oslavě boha slunce, která se konala během devíti nocí. Když domorodí obyvatelé Mexika konvertovali ke katolicismu, došlo k proměně svátku v oslavu rodičů Ježíše, zejména Marie – každý večer se točí kolem jednoho měsíce Mariina těhotenství.
Podoba svátku se však podle místa konání může lišit: na Filipínách existuje svátek jménem Panunulyan,[6] který má s Las Posadas mnoho společných prvků. V Nikaragui trvá oslava pouze jeden den a koná se již 7. prosince. Ve Spojených státech se v několika regionech pořádají velké festivaly s hudbou a stánky plnými mexických jídel. V některých mexických oblastech vede průvod s Josefem a Marií malé dítě oblečené jako anděl. Průvod se skládá především z dětí oblečených ve stříbrných a zlatých šatech. Každý den po průvodu se koná mše a na konci bohoslužby děti rozbijí piñaty[7] plné cukrovinek, hraček a občas i peněz. Piñaty jsou obvykle vyrobené ve tvaru hvězdy, která vedla tři mudrce k novorozenému Ježíši.
Náhledová fotografie: Hledání hostince vyvrcholí návštěvou chrámu, ve kterém se děkuje shromážděným za udržování této tradice. Autor: Hacsss, 2018, převzato z Wikimedia Commons.
Poznámky:
[1] Což se dá přeložit jako „Hostince“, či „Ubytování“.
[2] Sáčky naplněné sladkostmi.
[3] Název pochází z evropského folklóru, podle kterého oznámili lidu narození Ježíše kohouti. Na jejich počest tak lidé ve španělsky a portugalsky mluvících zemích označili půlnoční mši.
[4] Výjimkou je svátek ve státě Oregon, kde rozdává Santa Claus dárky potřebným na konci velkého průvodu.
[5] Κατάλυματι (katalumati), České překlady zde užívají výrazů „místo pod střechou“(ČEP), „útulek pro pocestné“ (ČSP) a „hospoda“ (BKR). Hostince se drží Bible21 a Slovo na cestu.
[6] Opět „hostince“.
[7] Keramické či papírové nádoby obalené staniolem, které mohou nabývat krom hvězdy různých, zpravidla zvířecích, tvarů.
Další materiály (anglicky):
Aldama, Arturo J.; Candelaria, Cordelia; García, Peter (2004). Encyclopedia of Latino popular culture. Westport, Conn: Greenwood Press. ISBN 0-313-33211-8.
Fee, Christopher R. and Webb, Jeffrey B., American Myths, Legends, and Tall Tales: An Encyclopedia of American Folklore, p. 747, ABC-CLIO, 2016.
Článek o použití hostince v křesťanské symbolice: http://alanrudnick.org/2016/12/16/the-inn-is-a-christmas-myth.
Související články:
Vánoce – svátek známý i neznámý.