Nedávná analýza dat globálního průzkumu přední americké sociologické agentury Gallup ukázala, že lidé, kteří náboženství ve svém životě považují za důležité, jsou obecně v životě spokojenější.
Agentura sbírala data od roku 2012 do 2022 ve 137 zemích světa a zaměřila se na různé oblasti lidského života. Respondenti byli dotazováni na mezilidské vztahy (zda s nimi druzí jednají s respektem, zda se mají v nouzi na koho obrátit, zda v za poslední měsíc sami někomu pomohli či dali příspěvek na charitu), na pozitivní zážitky (např. zda se včera zasmáli, zda se naučili něco něco zajímavého či zda se cítí odpočatí), nebo naopak na zkušenosti negativní (fyzická bolest, smutek, stres apod.), na hodnocení vlastního zdravotního stavu a na celkovou spokojenost životem hodnocenou na škále 1–10. Jednotlivé aspekty života výzkumníci rozčlenili do devíti kategorií. Ve pěti kategoriích (pozitivní zážitky, společenský život, sociální angažovanost, životní optimismus a prostředí v místě bydliště) vykazovali náboženští lidé vyšší spokojenost než ti, pro něž náboženství důležité není; ve dvou kategoriích (celková kvalita života, a důvěra v lokální ekonomiku) obě skupiny dopadly víceméně stejně a v posledních dvou (zdraví a negativní zážitky) na tom byli lépe lidé nenáboženští.
Při pohledu na celkové výsledky je však zjevné, že rozdíly nebyly nijak dramatické. Pozitivní zážitky uvedlo 69 % lidí náboženských a 65 % lidí nenáboženských. Podobný poměr byl u hodnocení kvality prostředí v místě bydliště, u ostatních kategorií byl pak ještě menší. Analytici z organizace Gallup přesto tyto rozdíly považují za statisticky významné: „Každý jednobodový rozdíl ve skóre indexu mezi náboženskými a nenáboženskými lidmi se týká přibližně 40 milionů dospělých na celém světě,“ uvádí se ve zprávě. „Například čtyřbodový rozdíl mezi lidmi náboženskými a nenáboženskými v indexu pozitivních zkušeností znamená, že pozitivní zkušenosti má odhadem o 160 milionů dospělých lidí na celém světě více, než kdyby tito dospělí nepraktikovali náboženskou víru.“
Větší rozdíly byly přitom zaznamenány v zemích s vyšším podílem lidí, kteří náboženství považují pro svůj život za důležité.
Autoři zprávy si všímají skutečnosti, kterou sami označují jako paradoxní: „V době, kdy se vědci dozvídají více, že spiritualita může být spojena s větším pocitem pohody, se ukazuje, že spirituální praktiky jsou v mnoha zemích na ústupu.“ A dodávají, že „krize duševního zdraví, která se prohlubuje v důsledku dopadů pandemie COVID-19 a technologií, představuje příležitost prozkoumat možnost, že spiritualita v různých svých podobách by mohla být prostředkem ke zlepšení duševního zdraví a duševní pohody na celém světě.“
Celá zpráva Faith and Wellness: The Worldwide Connection Between Spirituality & Wellbeing dostupná zde, stručné shrnutí na stránkách Religion News Service.
Související příspěvky:
Studie o vztahu religiozity a zdraví
Průzkum: Víra v Boha i ďábla v USA klesá
Věřícím se lépe spí, tvrdí američtí vědci
Bůh pro Čechy není příliš důležitý, ale i tak jsou šťastní, vyplývá ze studie