Včera, ve středu 12. července 2023, se u Městského soudu v Praze konalo další projednávání případu usmrcení Richarda Š., léčitele a vůdce společenství, jež je v médiích nejčastěji nazýváno „kutnohorskou sektou“. Dle výpovědí tak na jeho vlastní žádost učinily 4. října 2022 dvaatřicetiletá zubařka Magdalena Š. a pětašedesátiletá pedagožka v důchodu Irena S. Po smrti mělo jeho tělo z tohoto světa zmizet. Když se tak ani po několika hodinách nestalo, rozhodly se ženy k činu přiznat policii.
Soudní projednávání, které započalo 26. dubna 2023, podrobně popsalo například zpravodajství iDnes. První z reportáží, která shrnuje obžalobu, okolnosti událostí, které smrti muže předcházely, výpovědi obžalovaných a dalších svědků je zde, ale případ popsala i další česká média (například zpravodajství iRozhlas v celé sérii).
Vzhledem k tomu, že Richard Š. působil jako léčitel zacházející s duchovními energiemi a nejpozději od roku 2003 kolem něj existoval ustálený okruh následovníků, kteří ho vnímali jako duchovního vůdce, přisuzovali mu nadpřirozené schopnosti, a proto se řídili jeho pokyny nejen v oblasti zdraví, ale také v dalších (často i hluboce intimních) oblastech života, lze toto společenství označit za nové náboženské hnutí. Obhájci obžalovaných žen si proto vyžádali znalecký posudek a expertní výpověď religionisty Zdeňka Vojtíška. Osmnáctiminutový výsek z jeho více než dvouhodinového svědectví při včerejším projednávání lze rovněž shlédnout zde v iDnes.
Jak zaznělo během Vojtíškovy znalecké výpovědi, je zcela zřejmé, že společenství kolem Richarda Š. mělo náboženský charakter, a proto je na něj potřeba takto nahlížet. Ačkoli je česká společnost stereotypně označována za ateistickou, reálně je pro ni spíše typická malá důvěra v náboženské instituce a hierarchie, nikoli však nevíra v transcendentní skutečnosti či absence náboženských rituálů. Naopak, velké oblibě (a v evropském srovnání dokonce mimořádné) se těší praktiky, které si společnost zvykla označovat jako alternativní, či dokonce nenáboženskou spiritualitu, jejich podstata však reálně spočívá v úrovni víry a je náboženská. Patří mezi ně např. astrologie a jiné formy věštění, amulety, práce s energiemi, nejrůznější alternativní psychoterapeutické metody s duchovním přesahem, práce s myslí, jóga, feng-šuej, mindfulness, homeopatie či léčitelství. Zpočátku je zájemci vnímají jako placené služby, ale nezřídka se kolem jejich poskytovatelů vytvoří také užší kruh stoupenců, který kvůli přesvědčení o jeho výjimečných duchovních kvalitách a nadání nadpřirozenou mocí (tzv. charismatu) překročí klientský koncept. Tento scénář nastal také během působení Richarda Š.
Vztahu mezi ním a jeho blízkými (z nichž nejblíže mu byly právě obviněné Magdalena Š a Irena S.) a jednání všech zúčastněných lze porozumět jedině skrze optiku dynamiky charismatického vztahu mezi vůdcem a následovníky. Ačkoli je takový vztah značně asymetrický a může se zdát, že je výhodný zejména pro vůdce, zatímco následovníci pouze přinášejí oběti a stávají se závislými, ve skutečnosti vyžaduje velké investice a přináší závislost i benefity na obou stranách. Vůdce získává uznání, obdiv, výsadní postavení, moc, prestiž, případně i různé materiální statky, jeho následovníci mohou z takového vztahu získat pocit ocenění, jistoty a opory, smyslu a cíle v životním i duchovním směřování apod. Vůdcovo charisma je však nutné stále obnovovat a potvrzovat, a tak je na něj vyvíjen značný tlak a kladena ze strany následovníků velká očekávání, což může vést také k vyžadování velkých obětí a důkazů loajality, distribuci viny za nezdary apod.
Z přednesené expertizy vyplynulo, že pravděpodobným důvodem, proč si Richard Š. přál svůj život ukončit, byla série nezdarů v jeho roli náboženského vůdce, která hrozila ztrátou charismatu a z něho plynoucího sebepojetí, s nímž spojil většinu svého života a svou identitu. Za zásadní lze jistě považovat smrt dvou mužů během očistných rituálů, které společenství provádělo několik měsíců před Richardovou smrtí v lesích u Českého Šternberku (případy jsou však šetřeny zvlášť). Znalec ovšem připomněl, že pro tento vůdcův motiv neexistují žádné důkazy a že takový výklad nutně zůstává v oblasti spekulace.
Dynamika charismatického vztahu odpovídá také na otázku, proč se ženy dopustily činu, za který jim nyní hrozí tresty v rozpětí dvanácti až dvaceti let. Výsledkem takového vztahu je totiž ochota vyhovět vůdci v jakémkoli přání dlouhodobě posilovaná odměnami a tresty, láskou a vděčností, postupným zvyšováním obětí a potřebou zachovat jejich význam, obavami ze ztráty blízkosti výjimečné osoby či její přízně, vztahů s dalšími následovníky, dosaženého duchovního pokroku a budoucích nadějí apod. Ačkoli zejména Magdalena Š. trpěla nepochybně brutálním zacházením ze strany vůdce společenství, věřila (stejně jako jiní), že je to pro její dobro a jedná se o formu očisty. Na smrti muže se tak zřejmě nepodílela proto, aby se mu za psychické i fyzické týrání pomstila, ale proto, aby mu pomohla v přechodu do světa, kam i on věřil, že skutečně patří a kam se měl i se svým tělem odebrat. Teprve poté, kdy už bylo pro ženy nepochybné, že se jeho příslib nenaplní, začalo slábnutí tohoto charismatického vztahu, které se projevilo v jejich přiznání a postupně se měnící interpretaci událostí, které účastníci líčení shledávali v jejich výpovědích během uplynulých měsíců.
Náhledový obrázek: Zdeněk Vojtíšek vypovídá u soudu v případu smrti Richarda Š., 12. 7. 2023. Foto: Jitka Schlichtsová.
Psali jsme v Dingiru:
Zdeněk Vojtíšek: Charisma a zneužívání, Dingir 15 (3), 2012, s. 74–77.
Zuzana M. Kostićová: New Age, „ezo“, alternativní spiritualita. Problém terminologie. Dingir 26 (2), 2023, s. 51.
téma Dingiru 3/2005: Náboženství a léčení (plný text čísla zde).
Související příspěvky:
