Charismatická aristokracie v Knutby: lži, sex a vražedné násilí

Švédský šestidílný dokument „Modli se, poslouchej, zabíjej“, který vznikl pod vedením investigativních novinářů Martina Johnsona a Antona Berga a režiséra Henrika Georgssona, pojednává o poměrech v neocharsimatickém sboru v Knutby, které vyvrcholily vražedným násilím roku 2004. Souhrn faktů o tomto případu jsme v Náboženském infoservisu zveřejnili minulý týden (zde). Tentokrát článek bude hlavně o dokumentárním seriálu.

1. Co seriál přinesl nového

Oproti výčtu faktů uvedených v předchozím článku přinesl samozřejmě spoustu podrobností a detailů. Zásadní ale je, že potvrdil předpoklad (uvedený i v předchozím článku) o vedoucí roli Åsy Waldauové (*1965): nyní je možné bez pochybností tvrdit, že na událostech v Knutby měla od počátku 90. let přes dobu vraždy a pokusu o vraždu roku 2004 až do samého konce rozhodující podíl. Právě zpodobení tohoto konce v posledním díle dokumentárního seriálu je velmi přínosné. Jednalo se o soudní proces se třemi pastory sboru v Knutby roku 2020, v jehož průběhu zazněla svědectví o tom, jak Åsa psychickým i fyzickým násilím ovládala ostatní pastory. Proces vyvolal jeden z pastorů, protože toto násilí už nemohl déle snášet a zároveň se na něm podílet. Všichni tři byli odsouzeni k podmíněným trestům a k veřejným pracím.

Úloha Åsy vzbuzuje nově také otázky, zda to byl jenom pastor Helge Fossmo, kdo byl vedle psychicky nemocné Sary za vraždění odpovědný. Nové, a opravdu šokující je zjištění publicistů Johnsona a Berga, že vyšetřování kriminálního případu bylo poznamenáno řadou závažných chyb. Je zřetelné, že byly způsobeny hlavně podivnou optikou vyšetřovatelů, kteří pravděpodobně již od samého počátku viděli Saru spíše jako oběť než jako pachatele.

2. Co nebylo ani v seriálu

Když jsem před lety zpracovával tragické události v Knutby z dostupných materiálů (mnoho jich tehdy nebylo), nemohl jsem zjistit odpověď na otázku, která mně připadala jako vrcholně důležitá: Odkud bral sbor v Knutby peníze na všechny své pastory? (Bylo jich nejméně sedm, ale i v seriálu se překvapivě vynořovali stále další.) Jak je možné, že sbor, jejž tvořilo asi sto lidí, v obci, která podle Wikipedie měla v roce 2010 pouhých 564 obyvatel, mohl uživit tolik pastorů? Bohužel, na tuto otázku mi neodpověděl ani seriál.

Nezbývá než usuzovat na řešení otázky v tom smyslu, že sbor byl sice malý, ale jeho poslání v rámci mimořádně silného švédského neocharismatického hnutí bylo velké: neocharismatici z celého Švédska sdíleli od poloviny 90. let vizi „ohně z Knutby“ a asi štědře přispívali na její uskutečnění. Рro zаčínаjíсí а nové hráčе jе dobré nаjít sі tаkové kаsіno, ktеré рoskуtujе nеjеn dobré а trаnsраrеntní рodmínkу, аlе tаké možnostі sі jеdnodušе všе vуzkoušеt bеz vуsoké zátěžе nа vlаstní реněžеnku, více informací zde https://www.casinoonline24cz.com . V tаkovém рříраdě jе možné vуužít minimalni vklad casino, ktеré рo hráčíсh nеvуžаdujе рrvotní vklаd od několіkа sеt korun, nаoраk můžе u mnohа рortálů рožаdovаt рouzе několіk dеsítеk korun nеbo dokonсе mіnіmální vklаd nеmá nаstаvеn. Åsa Waldauová jako „Ježíšova nevěsta“ ostatně sbory pilně objížděla a snažila se, aby „oheň z Knutby“ zaplápolal celému světu podobně spektakulárně, jako se to stalo roku 1994 v Kanadě (při tzv. Torontském požehnání) nebo roku 1995 ve Spojených státech (při tzv. Pensacolském vylití Ducha). Tento způsob financování pastorů v Knutby je ale pouhou spekulací, i když by vysvětloval mnohé – částečně i závislost pastorů na Åse a jejich ochotu udělat pro ni první i poslední.

3. Co se v seriálu nepovedlo

Nejsem náročný divák a se seriálem jsem celkem spokojen. Jistě, šest pokračování se podepsalo na místy až příliš pomalém tempu a rozvláčném podávání informací. Ale to, co mě opravdu zklamalo a místy rozčilovalo, bylo selhání autorů při uvádění původu obrazových materiálů a absence jejich zařazení na časovou osu. Divák mohl mnohokrát jen těžko odhadovat, zda se jedná o stará, a třeba i propagační videa, anebo zda je obrazový materiál výsledkem investigativní práce. Přitom bez kontextu doby a účelu natáčení je badatelská cena materiálu značně devalvována.

4. Co seriál ukazuje religionistům

Seriál potvrdil, že vývoj situace ve sboru v Knutby zásadně ovlivnila charismatizace Åsy Waldauové. Víra v ní jako v „Ježíšovu nevěstu“ se obzvlášť dobře rozvinula v neocharsimatickém prostředí, v němž panuje předpoklad, že Bůh chce a může člověka, jenž mu je obzvláště blízko, vést přímými příkazy krok za krokem tím, že k němu v jeho vědomí promlouvá. Tyto boží instrukce předávané přímo do vědomí člověka (obvykle při modlitbě) přitom těžko mohou být podrobeny kritickému zkoumání. Lidí, charismatizovaných podobně jako Åsa Waldauová, je ale jistě více. V Knutby k tomu přistoupila ještě jedna okolnost: vytvoření tzv. charismatické aristokracie. Tímto odborným pojmem se označuje

„… okruh nejbližších spolupracovníků nositele charismatické autority. Existence tohoto okruhu přináší vůdci řadu výhod. Především mu dá více možností, jak promyšleně a podle potřeby hospodařit se svou přítomností mezi následovníky – vůdce se může snadněji stát viditelným i vzácným, a tím „občerstvovat“ své charisma. Charismatická aristokracie také může svého vůdce uchránit před kritiky a nepříjemnými okolnostmi, zajišťovat pohodlí, suplovat jeho duchovní činnost a podobně. Na charismatickou aristokracii může vůdce také snadněji svést své neúspěchy, nedorozumění nebo nesplněné předpovědi…

Nevýhody či problémy, které vůdci charismatická aristokracie může přinést, jsou však také značné: může fatálně narušit rozhodovací procesy, a to minimálně třemi způsoby. Jednak může způsobit to, že veškerá negativní zpětná vazba bude eliminována, a tím se vrchol vedení ocitne v nereálném světě a dříve či později učiní špatná rozhodnutí. Charismatická aristokracie se totiž cítí ohrožena vším, co ohrožuje vůdce, takže izolace od negativní zpětné vazby je jejím zájmem. Na druhém místě je charismatická aristokracie vystavena nebezpečí takzvaného „groupthinku“, tedy způsobu rozhodování založeném na vzájemné podpoře a souhlasu zúčastněných a na vyloučení oponentních a kritických názorů. V okruhu nejbližších vůdcových spolupracovníků totiž může nastat tlak na to, aby každý „aristokrat“ vyjadřoval pouze souhlasné postoje. A v takovém prostředí je samozřejmě snadné přijmout i zcela chybná rozhodnutí. A konečně příslušníci charismatické autority se snadno ocitají v nebezpečí, že začnou soupeřit o vůdcovu přízeň a bojovat o větší podíl na moci.“

Charismatická aristokracie kolem „Ježíšovy nevěsty“ první dva problémy skutečně přinesla. Vznikl „nereálný svět“, v němž byly omlouvány lži, neregulované sexuální chování i násilí. Aristokracii zaslepila grandiozita, s níž pastoři v čele s Åsou předpokládali, že se díky „Ježíšově nevěstě“ ocitli ve středu kosmického dění. A grandiózní velikost jejich poslání oddělila také „aristokratické pastory“ od zbytku sboru, který neměl tušení o tom, co se ve vedoucím týmu děje.

A druhý problém – „groupthink“ – se projevil ve společném rozhodnutí nenahlásit policii Sařino napadení Alexandry kladivem. Jak novináři v dokumentu zcela správně uvedli, kdyby policie začala Saru vyšetřovat už tehdy, nejhorší zločiny se už neodehrály.

Fenomén charismatické aristokracie spojuje události v Knutby například s kriminálními činy v Radžníšpúramu, jichž se dopouštěl vedoucí tým oddaných Bhagvána Radžníše (později nazývaného Osho) nebo s kriminálními činy vedoucích japonského společenství Óm šinrikjó. Příběh Radžníšpúramu byl podrobně zobrazen v jiném seriálu promítaném televizí HBO („Wild, Wild Country“ – psali jsme o něm poprvé zde), o hnutí Óm šinrikjó je poslední zmínka v Náboženském infoservisu zde.

Náhledová fotografie Åsy Waldauové: z posledního dílu dokumentárního seriálu.

Související články:

Vraždění v církvi v Knutby v dokumentárním seriálu

Wild Wild Country (1): Síla osobních příběhů

Kolektivní vina za teroristický útok? Otázka zůstává