Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (tzv. mormoni) jsou vděčným objektem religionistického zájmu: v současném období prezidenta Russella M. Nelsona díky celé sérii malých, ale podle všeho podstatných změn na celosvětové úrovni, v českém prostředí pak díky pozoruhodnému rozvoji církve v posledních několika letech. Ohlasy těchto změn mezi českými mormony byly slyšet na mimořádné konferenci kůlu této církve v neděli 16. dubna.
Právě vznik kůlu, tedy základní územní organizační jednotky, roku 2016 byl zásadním úspěchem české části Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Kůl „Praha, Česká republika“ sdružuje všechny církevní místní sbory (kongregace) na českém území, které bylo z hlediska církve dosud jen misijním polem. Prezidentem nového kůlu byl v témže roce jmenován Martin Pilka (*1965), jeho prvním rádcem se stal Michal Hanzal a druhým rádcem Roman Čadeni.
Další velký úspěch českých mormonů je žhavou aktualitou: prezident Martin Pilka byl jmenován územním sedmdesátníkem. Do této vysoké celocírkevní funkce byl český příslušník mormonské církve jmenován vůbec poprvé. Prezident Pilka se stane na základě rozhodnutí generální konference církve z 30. března 2023 součástí sedmého kvóra sedmdesátníků, tedy té skupiny mezinárodních církevních vedoucích, která pečuje o Evropu, Blízký východ a severní Afriku.
Dosavadní vedení kůlu muselo být kvůli odchodu prezidenta Pilky rekonstruováno. Stalo se to na výše zmíněné konferenci v pražském Paláci kultury předminulou neděli. Nové vedení vybrali po pohovorech a konzultacích dva sedmdesátníci: Rakušan Helmut Wondra a Němec Erich W. H. Kopischke. Na základě zjevení od Boha konferenci sdělili, že Pán povolal jako nového prezidenta pražského kůlu Jana Pohořelického (*1971). Ve funkci prvního rádce zůstane Michal Hanzal a druhým rádcem se stal Ondřej Dítě. Na konferenci se dostalo mnoha díků jednak odstupujícím funkcionářům, jednak jejich manželkám, a dokonce i dětem, neboť služba v církvi je chápána jako oběť, kterou musí přinést celá rodina. S výjimkou vyšších funkcí (jako například prvního kvóra sedmdesátníků) není totiž honorována. Součástí konference pak byla řada svědectví o Bohu i o společenství. Kultivovaný, přiměřeně emotivní a zbožný projev měla například Alena Pilková, manželka nového sedmdesátníka.
Ačkoli to vzhledem k teologii a dosavadní historii církve překvapivé vůbec není, znovu mě jako pozorovatele udeřila do očí totální absence žen v církevních úřadech (na světové úrovni viz např. zde). Ženy se dobře uplatňují v různých pomocných rolích a mormonská církev na jejich práci pamatuje vděčností, ale změna ve smyslu povolání žen do církevních úřadů se dosud neprosadila. – Poněkud zvláštní se mi také jevil způsob povolávání vedoucích pražského kůlu. Jak je napsáno výše, sedmdesátníci Wondra a Kopischke je povolali na základě zjevení a často zdůrazňovali boží intervenci při jejich hledání. Povolání tří vedoucích ovšem potvrdila kůlová konference aklamací. A ještě navíc: jak řekl druhý rádce Dítě, již předchozí den mu telefonoval dosavadní prezident kůlu Pilka s otázkou, zda by přijal funkci druhého rádce… Samozřejmě – vše se asi dělo s modlitbou na rtech a ve víře v boží působení, ale jako pozorovatel se musím ptát, kdo je tedy lidskou autoritou, komu by se měli nositelé církevních úřadů odpovídat: sedmdesátníci, konference, nový prezident kůlu?[1]
Vraťme se ale k úspěchům českých mormonů: na konferenci také zaznělo, že úřední povolení ke stavbě nového církevního centra v Praze na Pankráci bylo bez námitek již vydáno, a církev se tedy může chystat ke stavbě. A také, že podle vize kůlu, na jejímž uskutečnění je třeba ještě pracovat, by v říjnu roku 2025 měla být oficiálně oznámena stavba chrámu v České republice a o čtyři roky později by chrám měl být zasvěcen.
Tyto velké úspěchy a nesporné zvýšení prestiže české části Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů ale mají možná háček. Na konferenci se nově ustanovený prezident Pohořelický s jistou obavou zmínil o tom, zda se podaří naplnit vizi kůlu na roky 2022–2025. Snad měl na mysli především počet nově získaných členů církve a počet sborů. Dosavadní statistiky k těmto obavám skutečně mohou vést: v letech 1991, 2001, 2011 a 2021 se při sčítání lidu přihlásilo k této církvi 549, 1 366, 926, resp. 713 věřících, podle vlastní církevní statistiky to přibližně v těchto letech bylo 225, 1 875, 2 310 a nyní 2 627 věřících.[2] K výraznému růstu církve tedy dosud nedošlo. Také počet místních sborů a odboček stoupá jen pomalu (nyní je jich 12). V roce 1939 bylo místních sborů dokonce 16 (předválečná situace a organizace církve byla ovšem jiná). Hlavní otázkou tedy je, zda se úspěchy české církve v rámci světové organizace a dobré vyhlídky na budování jejího nového centra, a dokonce chrámu, odrazí i v růstu počtu jejích členů.
Náhledová fotografie: Alena a Martin Pilkovi ze zdroje zde.
Poznámky:
[1] Dana Vitová, členka Národní komunikační rady Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, v korespondenci objasnila situaci takto: „Jak je vysvětleno v článku, starší Kopishke a Wondra měli pohovory s bratry již od sobotního rána a bratr Pohořelický se dozvěděl již před polednem, že byl na základě zjevení výše zmíněných sedmdesátníků vybrán jako president kůlu. Bratr Pohořelický získal na základě modlitby inspiraci, že jeho rádci mají být president Hanzal a bratr Dítě. President Pilka jim zavolal, aby se dostavili ještě na jeden pohovor se sedmdesátníky. Každý zvlášť (za přítomnosti manželky) byl na tomto pohovoru dotázán, zda toto nové povolání přijímá. V tuto chvíli věděla o těchto změnách pouze tato hrstka bratrů a jejich manželky. My ostatní jsme se to dozvěděli společně s vámi až na nedělním zasedání konference a byli jsme požádáni, abychom svůj souhlas dali najevo zvednutím pravé ruky.“
[2] Údaje viz: „Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů“, Religionistická encyklopedie [online], a „O nás“, Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů [online].
Psali jsme v Dingiru:
Téma Dingiru 3/2001: Náboženství mormonů (plný text čísla zde)
Související příspěvky:
